Anticharta podle Tomáše Šalamona

Na lednovém jednání zastupitelstva bylo mezi devatenácti usneseními přijato i usnesení k Pražské deklaraci, která byla vyhlášena Úsvitem s Blokem proti islámu v Roztokách 23. ledna letošního roku. Pro usnesení hlasovalo 13 zastupitelů, jeden hlasoval proti a čtyři se hlasování zdrželi. Zastupitelé se tak s převahou distancovali od zmíněné akce s vědomím, že demokracie není samozřejmá a že je nutné se bránit proti útokům na samotnou její podstatu. Zastupitelé tak reagovali i na výzvy Bloku proti islámu, aby občané apelovali na své zastupitele a prosazovali zájmy Bloku. Neměli by roztočtí občané vědět, jak zmíněnou deklaraci, přijatou v jejich městě, zastupitelstvo vnímá? Že neignoruje, co se v jejich městě děje, a že také jen nečeká, až to demokratické instituce státu vyřeší? To se ostatně také stalo: Ministerstvo vnitra zakázalo spojení opozičního Úsvitu - Národní koalice s Blokem proti islámu Martina Konvičky do "Úsvitu s Blokem proti islámu" s tím, že cíle strany směřují k popírání rovných práv a svobod občanů. Sám Martin Konvička (známé je jeho vyjádření "... a jako vítězové voleb vás, milí muslimové, nameleme do masokostní moučky..." nebo výroky, které se týkají koncentračních táborů) byl policií obviněn z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

A jak se se schváleným usnesením vypořádal Tomáš Šalamon? Ve svém komentáři Anticharta v únorovém Odrazu hovoří o "politické deklaraci" zastupitelstva, v textu nevynechává Velkou říjnovou socialistickou revoluci, aby se dostal k Chartě 77, ke Karlu Marxovi, k tomu, že roztocká ODS je proti snahám omezovat držbu poloautomatických zbraní, dokonce Kartágo není vynecháno, neopomene vřadit hesla „kdo nejde s námi, jde proti nám" nebo "se Sovětským svazem na věčné časy" či proklamace o "odkopávání vnitřně totalitárního charakteru moderní evropské sluníčkové levice", přiřadí "věrchušku" Evropské unie a dostane se i na „bolševika a disidenty s nálepkou vlastizrádců". A toto všechno umně spojil, aby každý věděl, co jsou vlastně roztočtí koaliční partneři ODS zač.

Rozhodně pozoruhodné je také to, co T. Šalamon v komentáři připisuje zastupitelstvu a jak stanoví mantinely pro to, co zastupitelstvo dělat má a nemá. Podle něho demokratické instituce ve svobodné společnosti nárok na vlastní názor nemají, musejí vykonávat jen to, k čemu jsou určené: "v případě zastupitelstva třeba zajišťovat veřejné osvětlení. odvoz odpadků, pročišťování kanalizace". Vzhledem k tomu, že je pan Šalamon vysokoškolský pedagog a při volbách v roce 2014 kandidoval do zastupitelstva ODS na 3. místě, čekal by člověk u něho základní představu o roli demokratických institucí a úkolech zastupitelstva.

Nemohu také nezmínit osobní zkušenost: T. Šalamon se spolu s předsedou místní ODS Romanem Jandíkem zúčastnil koaličního jednání, při němž byl předmětem jednání také text Anticharty. Pan Jandík uvedl, že s tímto textem souhlasí. Když jsem se ho zeptal, zda si myslí, že je přiměřené spojovat lednové usnesení zastupitelstva s formulací komentáře „i v samotných orgánech Unie by se našli lidé, kteří by zmíněným za ten směšný rektální alpinismus pěkně. poděkovali", vyjádřil se, že text ještě nečetl (!), ale že by tento výrok nepoužil. Znamená to snad, že pan T. Šalamon je takovou osobností ODS, se kterou souhlasí i její předseda jaksi bianko, ještě dříve, než se seznámí s obsahem veřejně sdělovaného? Či to znamená, že pan T. Šalamon je hlavním ideologem, který formuluje politiku roztocké ODS a k jehož vyjádřením diskuse v rámci ODS neprobíhá?

Neobyčejně vtipné je však to, že celý komentář T. Šalamon formuluje tak, jako by mu šlo jen o diskusi: „Kritická diskuse posouvá společnost kupředu." To jistě ano, ale musí jít o diskusi, která nezamlčuje podstatné skutečnosti, o věcnou komunikaci s partnerem (tím spíše, že to je koaliční partner), a bez označování dalších diskutujících fabulovanými nálepkami ještě před započetím vlastní debaty. V tom však tkví poměrně zásadní rozpor - Tomášovi Šalamonovi evidentně o žádnou věcnou diskusi nejde.

Jaroslav Kubečka

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.