Bohuslav Brauner zpět v Roztokách - příběh návratu

Návštěvníci hřbitova na Levém Hradci si možná povšimli nově vzniklého náhrobku na starém hřbitově v místě hrobu rodiny Josefa Ledera, bývalého majitele zámku a velkostatku v Roztokách.

Jméno rodiny Braunerovy zde reprezentuje Bohuslav a jeho žena Ludmila. Bohuslav trávil se svými sourozenci a rodiči v Roztokách letní období od roku 1861, kdy mlýn rodina zakoupila. Zároveň se podílel se svým bratrem Vladimírem, po smrti svého otce Augusta Braunera (1880), na přestavbě mlýna v nájemní letní dům. Jeho návrat do oblíbené lokality, kde pobýval se svou rodinou, nebyl jednoduchý.

V létě roku 2010 se na Středočeské muzeum písemně obrátila paní Gabriela Kociánová z Těptína, příbuzná první manželky syna zmíněného Bohuslava Braunera, s prosbou převzetí ostatků členů Braunerovy rodiny ze hřbitova na Vinohradech. Do té doby jsme neměli ani tušení, kde byl Bohuslav, význačný chemik, pohřben. Přání rodiny jsme neodmítli, kde jinde by měli být pohřbeni než v Roztokách!?

Nerada bych se zabývala procesem vyzvednutí urny s Bohuslavem a ostatků jeho ženy v detailu. Vypadalo to, že se mnou oba hned „pojedou“ tramvají a skončí u mě doma. (Situace téměř jako z Kožíkova románu, kdy urna paní Augusty Braunerové cestovala v roce 1890 z Paříže do Prahy vlakem v krabici na klobouky). Během několika dní se podařilo převzetí i řádný převoz administrativně vyřešit a manželé „čekali“ v dolních Roztokách na definitivní místo posledního odpočinku.

Díky vstřícnosti zaměstnanců Městského úřadu, konkrétně paní Věry Dědičové a Anny Posingerové, se podařilo najít místo na starém hřbitově na Levém Hradci, kam byly ostatky v listopadu loňského roku uloženy. Pro zájemce uvádím základní informace:

Bohuslav Brauner (8. 5. 1855-5. 2. 1935), syn politika Františka Augusta Braunera, majitele Malého mlýna čp. 5, bratr Zdenky Braunerové, začal po absolvování gymnázia studovat chemii současně na polytechnice a na univerzitě v Praze. Byl žákem chemiků Vojtěcha Šafaříka, Františka Štolby a dalších. V roce 1877 absolvoval stáž v Heidelbergu a v Praze získal o tři roky později doktorát filozofie. Vzápětí odjel do Manchesteru, kde se zabýval studiem chemických prvků (ceru a berylia). Po návratu z ciziny mu V. Šafařík nabídl místo na české univerzitě a právě v téže době Brauner navázal korespondenci s Mendělejevem. V Chemickém ústavu nově vzniklé české univerzity habilitoval v roce 1883 jako docent analytické chemie. Řádným profesorem byl jmenován v roce 1897, dohlížel na realizaci stavby nové budovy Chemického ústavu na Albertově, která byla zahájena v roce 1904, a poté byl ustanoven jeho ředitelem.

 

Bohuslav a Lilly Braunerovi

V letech 1905 až 1916 se účastnil prací na šestisvazkovém díle Příručka anorganické chemie, dále spolupracoval na učebnici kvalitativní analýzy, na Mendělejevu žádost zpracoval kapitolu o prvcích vzácných zemin. Celkem zveřejnil asi 170 článků (německy, anglicky i rusky). Byl členem Královské české společnosti nauk a čestným členem domácích a zahraničních společností. V roce 1925 odešel do penze. Zemřel na Královských Vinohradech 15. 2. 1935 na oboustranný zánět plic.1

Mezi Braunerovy záliby patřil také sport. Spolu s Josefem Rosslerem-Ořovským byl průkopníkem lyžařství u nás (Český Ski klub Praha), na Slovanské plovárně zahajoval sezonu ve vodě ještě ve svých 70 letech. Je znám jeho přívětivý poměr k Akademickému cyklistickému odboru Slavia (1892) při Literárním a řečnickém spolku Slavia se sídlem ve Vodičkově ulici (jeho pokračovatelem je SK Slavia). Psal do sportovní rubriky Národních listů nebo do vídeňského Handbuch des Bicykle.

Dne 11. 11. 1886 se oženil na Levém Hradci s Ludmilou (Lilly) Radilovou (1867-1921), schovankou Vojtěcha Šafaříka. Bydleli v Praze, nejprve v nájemním bytě v Hálkově 3, Sokolské 31, poté v Čelakovského 14. Společně vychovali tři děti - Bohuslava, Otakara, Milenu.

Závěrem si dovolím profesně i soukromě větičku - je fajn, že se podařilo doplnit další bílé místo v roztocké nedávné minulosti - děkuji všem zainteresovaným.

Marcela Šášinková

1 Literatura: Pavel DRÁBEK. Profesor chemie Bohuslav Brauner. Rozpravy NTM. sv. XXX, s.1-3;Praha 2007.

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.