Český Donald Trump o školství

Dne 15. září 2016 se ve sborovně ZŠ Roztoky uskutečnila beseda s Václavem Klausem mladším o problémech našeho současného školství. Přítomno bylo asi 50 občanů, z toho asi 10 učitelů zdejší ZŠ, včetně vedení školy. Přišlo i několik roztockých zastupitelů.

Václav Klaus ml., který je poradcem ODS pro tuto oblast, již mezitím oznámil záměr kandidovat v příštím roce do Poslanecké sněmovny a přítomnost lídra kandidátky ODS pro krajské volby Martina Kupky a dalších kandidátů ODS dávala jasně najevo, že se nacházíme na předvolební schůzi. To bohužel poněkud poznamenalo ráz besedy a ubralo jí na věcnosti.

Šel jsem na ni ze skutečného odborného zájmu, protože i já vnímám současné problémy českého školství jako vážné a nejsem šťasten z poněkud neohrabaných pokusů posledních ministrů školství s nimi něco rozumného udělat.

Václav Klaus ml. je navíc uznávaným odborníkem na školství, i když s některými poněkud krajními názory, a je také bývalým ředitelem prestižního soukromého gymnázia PORG. Tyto skutečnosti určovaly značná očekávání i zájem veřejnosti.

V. Klaus začal celkem očekávaně kritikou současného financování českého školství, které podle něho spotřebovává neúměrně mnoho peněz, a to na velmi sporné účely. Vypočítal několik položek, které by jako ministr školství seškrtal, o masivní finanční podpoře soukromého školství ze státního rozpočtu se ale ani nezmínil. Přitom jde o evropskou anomálii, kdy česká soukromá vzdělávací zařízení mají nárok na pokrytí až 90 procent neinvestičních nákladů na činnost. K tomu ještě vybírají vysoké školné.

Podrobil tvrdé kritice samotný vzdělávací systém, když uvedl, že smyslem školy je vzdělávat, a nikoli vychovávat žáky. Tento socializační záměr školy mu prý "hlava nebere". Zpochybnil také základní pilíř základního a středního vzdělávání - Rámcové vzdělávací programy, které školy rozpracovávají do Školních vzdělávacích programů.

Dále prezentoval dosti originální představu o metodice výuky, kdy prohlásil, že počet dětí ve třídě je důležitý tak do 3. třídy, potom už ne, neboť přednášet se dá úspěšně i stohlavému davu. Zapomněl přitom, že na základních a středních školách se žákům nepřednáší, to lze v omezené míře až na školách vysokých. Zejména na základní škole musí učitel volit v hodině velmi pestré metody výuky, aby zájem dětí o výuku probudil a udržel. "Uspávači hadů", jak se stroze memorujícím kantorům říká, nemají v dnešní škole šanci.

V. Klaus kritizoval také údajný vstup "evropské ideologie" do škol. Uvedl, že jdeme cestou formálního vzdělání, nikoli skutečného vzdělávání, a kritizoval velkou byrokratickou zátěž škol. S tím vším by se dalo souhlasit, asi to ale nevyřešíme tím, že zrušíme 9. třídu základní školy, jak navrhuje. Neudržitelná je i jeho vize, že by na VŠ mělo studovat 15 až 20 procent populace (i když tento názor má oporu v tzv. Gaussově křivce inteligence).

V. Klaus hodně plédoval na podporu učňovského školství, což bych spolupodepsal, potíž je v tom, že o učňovské obory bez maturity není mezi žáky valný zájem. V. Klaus si ovšem myslí, že "se to rozhoduje u voleb" ... patrně volbou pravice.

V další části besedy přiložil V. Klaus pod kotel, když bez obalu prohlásil, že "inkluze je zločin", zločin vůči mentálně handicapovaným dětem. Inkluze nese s sebou organizační problémy, finanční náklady, dítě je obětí osmnáctiletých (tedy nekvalifikovaných) asistentek. Označil inkluzi za ryze ideologický projekt evropské levice. Vedlejším důsledkem inkluze bude zrušení speciálních a zvláštních (pracovních) škol. Tento názor podpořil i přítomný učitel ZŠ, který argumentoval velkými negativními důsledky inkluze na kvalitu výuky třídy jako celku. K tomu se připojil M. Kupka s kritikou toho, že i integrovaní žáci se učí druhý cizí jazyk místo smysluplnější praktické průpravy.

V další části debaty se V. Klaus věnoval maturitám, zejména povinné maturitě z matematiky.

Je toho názoru, že měla být už dávno a na všech školách. Na námitku přítomné paní, že snad na konzervatoři to není možné, oponoval tím, že ne každý musí mít maturitu, zejména "když hraje jako Paganini". Paní upozornila, že bez maturity hocha nikdo nezaměstná. I na to měl V K. odpověď, když vypálil: "Na to, aby hrál po barech, nepotřebuje být zaměstnán." Překvapilo mě, že paní nevysvětlil, že povinná maturita z matematiky se uměleckých škol, tedy i konzervatoře, týkat nebude. Diskuse tím sklouzla o patro níž a slovutný expert na školství se přehrál spíše do role lidového baviče či Donalda Trumpa po česku. Fakt je ten, že přítomní diváci (i učitelé) se skutečně bavili a odměnili V. K. potleskem.

Po téměř dvouhodinové besedě jsem odcházel se značnými rozpaky. Všechna témata, která zde zazněla, by si skutečně zasloužila odbornou debatu, asi spíše formou panelové diskuse, aby se nestala jednostranným monologem, jako v tomto případě.

Byla to předvolební akce se vším, co k tomu náleží - se schematickým zjednodušováním složitých problémů, jejich zlehčováním a jednostrannou interpretací. Nevím, zda prospěla ODS, ale nápravě českého školství nikoli.    

Stanislav Boloňský

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.