Chtějí roztočtí občané další VTP?

Tímto článkem chceme informovat o petici, která proběhla v měsíci listopadu minulého roku. Petice byla reakcí na sdělení v Odrazu 9/2014, kde pan bývalý místostarosta Stanislav Boloňský informoval, že na zasedání Rady města byla předložena studie společností Trigema na zástavbu areálu bývalého Barumu v Žalově v Přemyslovské ulici. Tato navrhovaná stavba je obdobou již stojících dvou monstrózních staveb v Přílepské ul. u čerpací stanice. Článek se nazýval „Bude Žalov centrum vědeckého výzkumu?“. Tato zpráva nemile překvapila mnoho lidí. A protože já a někteří naši spoluobčané jsme nechtěli tomuto projektu nečinně přihlížet, tak jsme založili petiční výbor a ptali se obyvatel Roztok, jestli s další výstavbou souhlasí. Výsledkem petice je, že velké procento obyvatel s výstavbou zásadně nesouhlasí a že nejsou nadšeni ani z již postavených budov VTP a PV. Většina obyvatel si tedy klade otázku, jak mohly tyto budovy se záměrem výzkumu spalovacích motorů vyrůst mezi obytnými domy a kdo dal k tomu souhlas. Nejenže stavba nerespektuje charakter lokality městské části Žalov, ale spadá do kategorie, která svým záměrem nejen dovoluje skladování nebezpečných látek, ale i vysoce toxických a zdraví škodlivých přípravků.

Trigema čerpá pro svou investici nemalé peníze z evropských fondů se závazkem dodržení záměru pro účely vědy a aplikovaného výzkumu po dobu 10 let. Po uplynutí požadovaného období může investor objekt komukoli pronajmout a nový uživatel budovy s možností schváleného záměru, skladování nebezpečných chemických látek, ji tak využívat. Nový nájemník by pouze požádal o povolení příslušný odbor Středočeského kraje a majitele budovy. Město Roztoky a tím i občané by se nic z toho nedozvěděli. Petiční výbor se byl informovat na Odboru životního prostředí a na Odboru pro místní rozvoj Středočeského kraje, které potvrdily jeho obavy. Nenapadá vás paralela nedávné kauzy muničních skladů nedaleko Vrbětic?

V prezentaci objektů Trigema uvádí, že vytvoří další pracovní místa a bude se tak podílet na snížení nezaměstnanosti v regionu, což je primární odůvodnění stavby v žádosti o čerpání z evropských fondů. Kolik ale takových kvalifikovaných lidi pro vědecké týmy žije v Roztokách? Málo. Situace pak bude taková, že roztočtí budou za prací stále dojíždět a zaměstnanci vědeckotechnických parků do Roztok přijíždět. A zde vyvstává otázka, jestli budou postačovat již tak přetížené hlavní komunikace, které jsou v havarijním stavu.

Měli bychom se všichni zamyslet, zda v Roztokách potřebujeme další betonová monstra, která jsou vedena jako vědeckotechnické parky. Chtějí občané Roztok bydlet ve městě plném parků vědy, nebo ve městě plném parků zeleně? Tyto obrovské betonové objekty tu nebudou jen 10 let, ale několik desetiletí.

A jsou tu další nevyřešené otázky, na které můžete znát odpověď na veřejném slyšení s představiteli obce a Trigemy, dne 18. února v 18.30 v sále hotelu Academic.

Pavla Voborníková
mluvčí petičního výboru

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.