Čisté duše v čistých MŠ... pokračování

Jelikož můj článek v předchozím čísle rozpoutal vášnivé debaty v ulicích, domácnostech, ale i na sociálních sítích, ráda bych se k tomu ještě vyjádřila a doplnila nutné informace.

1. Ve svém článku jsem poukazovala na netransparentnost přijímacího řízení v MŠ a také na to, že kvůli tomu jsou do školek umisťovány děti nesplňující kritéria pro přijetí. V žádném případě jsem se nevyjadřovala ke kvalitě jednotlivých škol. Tudíž útočné vlny na mou osobu s argumenty, jak jsou děti ve školkách spokojeny, takže jak si vůbec můžu dovolit někoho očerňovat, vyřizovat si dávné účty, jsou v tomto případě úplně mimo téma. Navíc jsem nikoho nejmenovala a neobvinila. Jsem ráda, že jsou děti i rodiče ve všech školách spokojeni. Ale o tom v jiné diskusi.

2. Dále jsem se setkala s kritikou, že moje tvrzení je nepodložené, a tudíž řeči „jedna pani povídala“ nemohou být brány jako důkazní materiál. Ano, sama tyto povídačky nemám ráda, a tak ve chvíli, když jsem pojala podezření, obrátila jsem se nejprve na městský úřad - jako zřizovatele mateřských škol. Výsledek jsem popsala v minulém článku. Liché byly i dotazy přímo na ředitelku jedné ze škol z řad rodičů - „O tom se vámi nehodlám bavit“. Co tedy více podniknout? Mám jít před školku s kamerou a natáčet děti příchozí do budovy? Ale pochybuji, že i to by stačilo.... mohlo by se přece jednat pouze o návštěvu, že? Jelikož kompetentní ke kontrole jsou pouze „kontrolní orgány“, jak mi bylo řečeno, nemůžu dělat nic víc, než jsem již učinila. Doufám tedy, že se tím kontrolní orgány budou zabývat, vyhodnotí počet dětí přijatých dle kritérií a počet těch, které byly přijaty dodatečně na základě odvolání, a jaké důvody vedly k jejich přijetí.

3. Chci se taky vyjádřit k polemice, že moje označení celé události - jako korupční - je přehnané. Zamýšlela jsem se nad podstatou tohoto slova a dospěla jsem k tomu, že přehnané v žádném případě není. KORUPCE - z latinského corrumpere - je zneužití postavení nebo funkce, mohou to být úplatky, vydírání, ale i privilegia a protežování. Úplatek tudíž může mít jak majetkovou, tak nemajetkovou povahu. Pokud by pro mě neplynula z mého nečistého jednání nějaká výhoda, byť posílení přátelství nebo rodinných vztahů, služeb atd., proč bych to dělala? Proč nejednat dle pravidel? Nemusíme vždy za korupcí vidět pouze naditou obálku.

4. Ráda bych se také vyjádřila k tomu, že jsem byla označena za „další vzteklou matku, které nepřijali dítě do školky“. Opět opakuji, a z mého předchozího článku je to patrné, že jsem se se situací nedostatku míst v MŠ smířila. Je mi jasné, že nafouknout školky o sto míst lusknutím prstů prostě nejde. A také proto jsou tu jasná kritéria pro přijetí, kdyby míst bylo dost, není to logicky nutné. To také souvisí s argumentem, že jediný lék na tuto situaci je dostatek míst v MŠ. Opět dle mého zcela absurdní tvrzení. Stejně jako by někdo tvrdil, že jediným lékem na rakovinu je, že nikdo rakovinu mít nebude. Nekritizuji a nevztekám se tedy, že je nedostatek míst a mého syna nevzali do MŠ, ale jsem rozhořčena ze situace, jakým způsobem jsou děti přijímány, potažmo doplňovány do škol. Ano, až bude dostatek míst ve školkách, nebude třeba kritérií, a tak nebude ani možnost nedodržovat je.

5. S tím souvisí i můj poslední bod. Za těch pár dní, co byl Odraz distribuován mezi obyvatele Roztok, se mi ozvalo několik zoufalých rodičů, kteří také jako já neměli ponětí o tom, jak to chodí. Většina z nich (většinou matek) se kvůli nepřijetí nemohla vrátit do práce, někteří dokonce o práci přišli, neboť zaměstnavatel nehodlal čekat další rok (například u dětí již čtyřletých). V takovém případě dochází ke značné finanční újmě. Otázka, jsou-li tedy kritéria pouze doporučující, nebo jsou závazná, mi byla zodpovězena. Ano, jsou pouze doporučující, a to prý z toho důvodu, aby měl ředitel možnost přijmout dítě ze sociálně slabší rodiny apod., to ovšem není tento případ. Navíc si ředitel školy může doplnit ještě další svoje kritéria, která nikdo další neschvaluje, zkrátka a dobře, může si v tomto případě dělat, co chce, a zákon je na něj krátký. Pro mě je tedy zjištění, že ředitelé MŠ mají tak velkou pravomoc, jako by byli subjektem soukromým, a přitom jsou cele dotováni státem či městem, naprosto nepochopitelná. To však lze řešit jen změnou školského zákona, na což jsem krátká, a mohu tedy jen doufat v poctivost jednotlivých ředitelů.

6. Dnes, 29. 1. 2014, jsem byla přítomna na zasedání zastupitelstva města. Děkuji za zařazení bodu o přijímacím řízení v MŠ do programu. Jsem ráda, že jsem dostala šanci vyjádřit se a že se zasedání účastnila jedna z ředitelek MŠ v Roztokách, škoda že nebyly přizvány i další dvě. Pokud tento článek právě čtete, je to důkaz toho, že nebyl stopen cenzurou, jak bylo na zastupitelstvu naznačováno, protože se některým zastupitelům půl roku před volbami nehodí do programu. Ačkoli jsem byla sama proti silné armádě odpůrců mého počínání, ustála jsem to a stojím si za každým slovem, které jsem řekla.

Chci poděkovat za podporu mnohých roztockých rodin, za jejich náměty a doplňující informace. Můj článek není v žádném případě pouze kritikou, ale uvažte, jako chválou může býti pro vedení těch zařízení, která si tento článek právě teď čtou s čistým svědomím.

S úctou,
Šárka Urbanovská

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.