Co je přiměřené nájemné?

Na své zářijové schůzi schválila městská rada novou výši nájemného v obecních bytech. Správněji řečeno schválila návrh nájemného, který bude nájemníkům předložen spolu s novou nájemní smlouvou. Podle nové zákonné úpravy musí s výší nájemného souhlasit obě smluvní strany; v opačném případě rozhodne na návrh kterékoliv strany soud. Nájemné tedy není jednostranný diktát vlastníka nemovitosti. Soudní řízení a advokátní služby nejsou ovšem zadarmo a vždy jdou k tíži neúspěšné strany. Kromě toho žalující strana musí u soudu skutečně prokázat, že nová výše nájemného překračuje (či nepřekračuje) aktuální hladinu obvyklého nájemného v dané lokalitě. A ještě drobnost - špatná sociální situace nájemníka není důvodem pro odepření nového nájemného. Tolik tedy úvodem.

Nové nájemné v obecních bytech bylo po čtyřech odkladech schváleno nejnutnějšími 4 hlasy, když zastupitelé za Sakuru - St. Boloňský a T. Novotný - pro tento návrh nehlasovali. My jsme byli ochotni podpořit „nejměkčí“ variantu, která by spíše srovnala neoprávněné výkyvy v nájemném dané různým datem uzavření nájemních smluv. Je sice pravda, že tzv. „tržní“, smluvní nájemné v Roztokách je daleko vyšší než v našich obecních bytech, ale tato disproporce je zcela běžná v aglomeracích (nejen českých), kde je nerovnováha na trhu s byty. Někteří zájemci (často s vysoce nadprůměrnými příjmy) jsou v těchto lokalitách ochotni zaplatit za kvalitní bydlení neúměrné peníze, čímž ale vychylují cenovou mapu nájemného.

V soukromém nájemním sektoru dochází často i k uzavírání nájemních smluv na dobu kratší než v případě obecních bytů. S tím jsou spojeny i vyšší transakční výdaje, které samozřejmě soukromník do nájemného zahrnuje - to ale není náš případ.

Ministerstvo pro místní rozvoj každý rok zveřejňuje tabulku s tzv. cílovou hodnotou měsíčního nájemného, které bylo stanoveno pro období 2013/2014 pro obec o velikosti 2-10 tis. obyvatel ve Středočeském kraji na 63,67 Kč/m2, tedy prakticky to, co dnes většina nájemníků v našich obecních bytech platí. Naproti tomu nová hodnota nájemného spíše odpovídá nájemnému v okrajových čtvrtích Prahy (např. Prahy 20-Prahy 28). Ale to nebyl hlavní důvod. Ve vyspělejších státech EU se za přiměřené nájemné nepovažuje to, které je automaticky odvozeno od průměrného tržního nájemného, ale takové, které je v přiměřené relaci k průměrnému platu. Je tím míněn průměrný plat zaměstnance, protože nájemní bydlení bylo a je převážně doménou zaměstnanců, kteří na vlastní vilu nemají. Pokud jde o Roztoky, v případě úplné rodiny dvou zaměstnanců se stálým příjmem nová výše nájemného jejich rodinný rozpočet skutečně neohrozí. Horší je to v případě lidí v postproduktivním věku, důchodců či zdravotně handicapovaných. Pokud výdaje na bydlení, t. j. nájemné, další služby a platby činí více než 40 % čistého příjmu, ocitá se rodina na pokraji chudoby. Jinak samozřejmě vnímá nájemné + služby např. ve výši 8 tis. měsíčně rodina s měsíčním příjmem cca 50 tis. (tedy dva zaměstnanci s průměrným platem - t. j. v minulém roce 25 112 Kč měsíčně), jinak důchodce s penzí 10 tis. Kč, což je zhruba aktuální průměrná starobní penze v ČR. Tato disproporce mezi finančními možnostmi důchodců a nájemným se dá teoreticky řešit výměnou bytu za menší či hůře vybavený. Ani jedna z těchto možností ovšem nepřipadá v Roztokách v úvahu, protože volné byty s levným nájemným v našem městě prostě nejsou. Životní standard důchodců ohrožují i stále rostoucí životní náklady za všechno možné, zejména za zboží, bez něhož se senioři neobejdou, tedy léků. Jejich ceny vystoupaly do nemravné výše a vážně ohrožují kvalitu života ve stáří. Není bez zajímavosti, že např. ve Velké Británii, uctívané kolébce demokracie a tržního hospodářství (i našimi pravicovými stranami), mají senioři nad 65 let léky zcela zdarma! A doufám, že nevěříte tomu, že tam předepisují jen aspirin.

Zdražení nájemného tedy postaví některé seniory do obtížné situace, a to byl hlavní důvod, proč zastupitelé za Sakuru pro toto řešení nezvedli ruku. Lze samozřejmě ještě namítnout, že sociálně slabí nájemníci mohou žádat o příspěvek na nájemné. Některým lidem být v roli prosebníka vůbec nevadí (zpravidla těm, kterým by to možná vadit mělo), ale jsou tací, pro které to má těžké psychické dopady, neboť se rázem cítí v pozici outsidera, či dokonce žebráka. Jaký to má dopad na lidskou důstojnost, netřeba rozvádět. Přitom tito lidé si svou situaci nezpůsobili nezřízeným životem či leností. Celý život pracovali, ale prostě zestárli a nízký starobní důchod se stal jejich jediným příjmem. Tuto životní realitu lze zřejmě pochopit až s jistou mírou životních zkušeností. Pokud existuje na tomto světě nějaká spravedlnost, tak tedy ta, že i mladí, zdraví a úspěšní budou jednoho dne staří a budou muset před vydáním takříkajíc obracet každou korunu.

Stanislav Boloňský
místostarosta, SAKURA s podporou zastupitelů Tomáše Novotného a Jaroslava Kubečky

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Roztocké nájemné | Roman Jandík
Lanovka | Denisa Havránková
Volby až do bezvědomí? | Jaroslav Drda
Marie Rottrová | Jaroslav Drda

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.