Dobra vec se podařila

Zastavila se před vchodem do školy a několikrát si přečetla její název. Pak se mě zeptala: „A mami, proč se naše škola jmenuje Základní škola Roztoky, Praha-zá-pad? Proč se také nejmenuje po někom slavném? Vždyť přece u nás v Roztokách žilo tolik slavných lidi, třeba taková Zdenka Braunerová.“

V té době jsem byla předsedkyní školské rady a myslela jsem si, že s tím, i z této pozice, mohu něco udělat. Na schůzi školské rady v dubnu roku 2010 jsem tedy navrhla, aby byla základní škola v Roztokách pojmenována po některé z významných osobností roztocké historie, například právě po Zdence Braunero-vé.

Čestný název školy jednak umožňuje škole, aby se odlišila od ostatních, a jednak dává žákům i učitelům větší pocit ztotožnění se se školou. Název sám o sobě vyšší kvalitu školy nezaručí, ale přinejmenším vytváří určitý závazek k tomu, aby si škola svůj čestný název zasloužila. A v neposlední řadě bylo třeba změnit naprosto nepraktický název Základní škola Roztoky, okres Praha-západ, Školní náměstí 470.

Návrh k mému velkému překvapení narazil u části učitelského sboru. Argumenty byly následující:

1.    Škola se nikdy jinak nejmenovala, tak proč by se měla přejmenovávat.

2.    Pojmenovávání škol čestným názvem je jen přechodná móda a není to k ničemu dobré.

3.    Zdenka Braunerová byla žena volných mravů - koupala se nahá v potoce, a to je velmi špatný příklad pro mládež, tudíž není vhodné po ní pojmenovávat školu.

4.    Škola by musela předělávat razítka a hlavičkové papíry.

Pod vlivem odporu části učitelského sboru tak rada města záměr neodsouhlasi-la. Pro byla jediná radní, paní Jiřina Roško-tová.

Přesto jsem dál věřila, že by se tento nápad mohl realizovat v budoucnosti. Vyžádala jsem si k pojmenování školy názor pedagogicko-psychologické poradny. Jejich vyjádření bylo velmi pozitivní a doporučující. Ráda bych z něj zde vyzdvihla krásný nápad na motto školy: „Vychovávat děti s báječným vkusem a pronikavým ro-zumem“, což vychází ze slov, jimiž Zdenku Braunerovou popsal malíř Jan Zrzavý: „... měla báječný vkus, pronikavý rozum a zvláštní půvab". Z mého hlediska její unikátní význam tkví v tom, že spojovala tehdejší společnost - umělce, vzdělance i obyčejné lidi nejen v Čechách, ale v celé

Evropě. Byla to nositelka vzdělání a pokroku, na svou dobu velice emancipovaná.

Obrátila jsem se na Středočeské muzeum v Roztokách, jestli by mohlo představit žákům nejen osobnost Zdenky Braunero-vé, ale i další historické osobnosti Roztok. Tohoto úkolu se ujala paní Marie Jelínková Ťupová a připravila pro školáky velmi pěkné naučně zábavné programy (např. včetně středověké hostiny).

Tehdejší ředitelka školy paní Gabalová souhlasila s tím, že škola připraví celoroční projekty, jejichž vyvrcholením by mohlo být slavnostní přejmenování školy. Bohužel zůstalo jen u tohoto úmyslu.

Třetí pokus jsem učinila v roce 2015 v rámci jednání školské komise. Tehdy se podnětu ujal pan Boloňský a prostřednictvím Odrazu vyzval občany k podávání návrhů, po kom by se škola mohla jmenovat. Z ankety opět vítězně vzešlo jméno Zdenky Braunerové, i když důstojným soupeřem bylo jméno designéra Václava Krále.

Dotažení záměru pak inicioval pan mís-tostarosta Novotný a konečně v červnu 2017 rada města doporučila zastupitelstvu přejmenování školy schválit, což se stalo v srpnu 2017. Ministerstvo školství a mládeže udělilo škole nový čestný název 29. listopadu 2017 a právě v těchto dnech došlo k symbolickému předání názvu škole v rámci projektu Desatero mužů na paletě života Zdenky Braunerové.

Dobrá věc se podařila - ale že to trvalo (naše Péťa je už na vysoké).    

Vlaďka Drdová

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Mít, či nemít školní pavilon? | Stanislav Boloňský
Poslední zvonění | Jaroslav Huk
Škola | Vít Calta
Roztocké lithium | Michal Hadraba
Projekt Bezpečná škola | M. Bartulíková

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.