Druhý ročník Dračího doupěte

V loňském roce naše družina prožila dvě dobrodružství. Hrdinové se patřičně pocvičili v páchání hrdinských skutků a někteří i ovládli magii a podrobili si předměty nečekané síly.

V prvním pololetí se družina vypravila pro hlášení z nedalekého hvozdu, úkol to byl vpravdě pod úroveň, ale s nečekanými komplikacemi. Část hrdinů totiž drobně zaostala a obě skupiny se pak hledaly ve tmě pomocí vystřelovaných šípů. Kupodivu nikdo nebyl raněn. Další příhody se točily kolem stopování zvířete s kopyty, které prostě muselo umět létat. Při stopování se někteří z hrdinů tolik zajímali o trus, že si vysloužili téměř sochařské dovednosti a místo na konci průvodu.

Nakonec se hrdinové dostali až do chýše obrostlé mechem a trním, kde je přivítal, ale okamžitě vyhodil všemi mechy obrostlý druid. Co byste dělali vy, kdyby vám do místnosti vpadlo bez zaklepání tucet ozbrojených nemytých řízků? Po vyjasnění vzájemných neshod druid nabídl vyměnit potřebné hlášení za hlavu mluvícího jelena, který podle něj štve ostatní zvířata proti lidem.

Hrdinové se vydali zpět do lesa a po několika zkoumáních zvířecích zbytků našli mýtinu, kde zmíněný jelen bude mít sešlost. Políčili několik pastí, aby jelen - rebelant neměl kam utéci, a pustili se do velkého lovu. Nedbajíce jelenova křiku, podařilo se jim ho nakonec ulovit, i když někteří skončili v rybníce a divoké prase se ukázalo téměř nad jejich síly. Porcování bylo diplomatickým oříškem, ale druid lebku bez výhrad přijal. Nečekaným důsledkem bylo, že některé začaly trápit noční můry a nedostatek odpočinku.

V druhém pololetí se družina vydala na nedaleký mohylový vrch, ale každý s vlastním cílem. Někteří hledali vzácné suroviny, jiní doufali ve velikou bitvu a tři byli pověřeni vyšetřit záhadná zmizení. Ta se ukázala být hlavní příběhovou linkou, když stopy po zmizelých nabraly magického tónu. Ač byla letní noc, v některých údolíčkách hořel oheň, zuřila větrná smršť a i další živly se činily. Po takto zmatené noci se hrdinové vydali do města Dubový most promluvit si s místním písařem od biřiců. Ten nebyl tolik nápomocen, ale pomohl s pokutou vypsanou na hrdinské hlavy za nelegální proniknutí do města.

Na další noc již byli hrdinové připraveni a ve skupinkách prozkoumávali vzniklou zmrzlou pustinu, ohnivé moře, trhliny v zemi i větrnou smršť. Nebylo to lehké, ale nakonec hrdinové rozpoznali rozsáhlou iluzi a dali se do prozkoumávání trhlin, které jediné byly skutečné. Za využití rybářského prutu, trofeje po šavlozubých banditujících veverkách, se spustili do neznámého podzemí. Bez předchozího průzkumu ale narazili na nepřítele nad jejich síly. Neznámá bytost pracovně nazvaná Mr. Strom podle množství kořenů, po kterých hrdinové šlapali, se probudila. Hrdinové se zachránili spoustou akrobacie a rychlým nalezením původního vchodu.

Třetí noc hrdinové pronikli zpět do hrobky, vyléčeni a vybaveni ohnivými mastmi. Plížením se dostali až do poslední místnosti, původní komory hobitího náčelníka, kde se na ně Mr. Strom vyvalil ze svého podzemního doupěte. Po kolena hluboká změť kořenů nebyla jedinou překážkou. Nyní již rozpoznaný Bludný kořen povolal do boje i čtveřici „elementálních“ bojovníků. Hrdinové nakonec použili síly jednotlivých elementálů proti sobě, i když to stálo něco popálenin a prochlazených kostí.

Samotný Mr. Strom padl pod spojenými silami. Nejdříve se jeden z hrdinů proměnil v medvěda a mocnou silou ho zkusil porazit. To se nepovedlo díky kořenům, které Bludný kořen držely. Navedlo to ale jiného hrdinu, aby na Bludný kořen vyšplhal. Usazen v koruně prokleté stvůry, mocnými ranami sekery vyhmátl ústa netvorova. Druhý pokus o povalení již byl úspěšný a Bludný kořen nezachránilo ani hejno vos, které vypustil. Rozdělení kůry vhodné na zbroj a srdce - surovinu pro mocné kouzlo -družinu nerozdělilo.

Pro letošní rok jsme si vytvořili nový svět, jen řídce obydlený. Nekonečné hvozdy skrývají jizvy po válce mezi lidmi a krolly. Mlha kryje pohyb elfích obchodníků i hobití políčka. Snad jen skřetům tak opuštěný svět vyhovuje, ale odvážní osadníci a obchodníci šíří výspy ztracené civilizace. Dobrodružství čeká na každém kroku a snad konečně potkáme i nějaké ty draky.

Michal Sláma

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.