Hudba mezi slovy

Když jsem v předvánočním Odrazu psal pozvánku na hudební pořad Hudba mezi slovy a sliboval jsem nevšední zážitek, netušil jsem, jak dalece bude skutečnost překonávat mé očekávání.

Altistka Jarmila Kosinová přednesla všechny náročné party se suverenitou, která byla tak samozřejmá, že v podstatě není o čem psát. Ať už se jednalo o skladby Pergolesiho nebo Ebena, vždy zpěvačka zvolila adekvátní přednes s přesně vyměřenou dávkou emocí.

Jestliže jsem po prvním koncertu sester Kosinových psal, že Daniela dokázala z obyčejného pianina vyloudit zvuk netušené barvy a hloubky, totéž je třeba v tomto případě napsat o varhanních skladbách. Harmonium v Husově sboru rozhodně není koncertní nástroj, přesto se ve skladbách Bachových, Zelenkových či Pachelbelových rozezvučelo tak, jak to ještě nikdo neslyšel.

Čtvrtý rozměr dodala koncertu přítomnost Jana Potměšila. Nešlo zdaleka jen o jeho vytříbený přednes písňových textů, ani o geniálně vybrané povídky Roberta Fulghuma, které - umocněné klavírními improvizacemi Daniely Valtové - publikum dojaly i rozesmály. Klíčové je v tomto ohledu nezměrné umělcovo charisma a vlny pozitivní energie, které kolem sebe šíří.

Diváky přeplněný Husův sbor po zásluze odměnil všechny tři účinkující bouřlivým aplausem. Tenhle koncert opravdu povznášel.

Jaroslav Drda

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.