Jak se volilo v Roztokách před 150 lety

Podzimní volby do zastupitelstva našeho města jsou za námi, tak se můžeme ohlédnout trochu do minulosti.

Pro nezasvěceného čtenáře bude možná překvapivé, že i před 150 lety se volilo do obecního zastupitelstva (výboru) podobným způsobem jako v dnešní době, byť s určitými odlišnostmi. 

Ústavou z března roku 1849 a prozatímním obecním zákonem byly zřízeny politické obce v rozsahu dosavadních obcí katastrálních. Počátkem 60. let 19. století byla provedena reforma státní správy, 16. dubna 1864 bylo vydáno obecní zřízení a volební řád, čímž byla fakticky založena moderní samospráva obcí. Bylo třeba stanoveno, že všechna zasedání obecního zastupitelstva jsou veřejná, což platí dodnes. V roce 1867 pak byla přijata tzv. Prosincová ústava. Rakousko-uherská monarchie se tak pozvolna měnila v relativně moderní stát s demokratickými prvky.

Základní odlišností voleb do obecních zastupitelstev bylo, že volební právo měli všichni plátci daní v konkrétní obci starší 21 let, aniž by zde museli trvale bydlet. Díky tomu v Roztokách volili (a byli i voleni) i příslušníci rodiny Braunerovy, přestože zde měli jen letní sídlo v tzv. Malém mlýně čp. 5. Naopak ten, kdo měl dluh na dani, byl z volebního práva vyloučen. Mimo jiné to ovšem znamenalo, že nemajetná chudina nemohla volit. 

Velmi podobná dnešní praxi byla volba představenstva obce, tj. starosty a radních, které nebylo voleno přímo, ale nepřímo - dvoukolově jako dnes. Po zvolení zastupitelů (tehdy členů obecního výboru) byli z jejich středu s odstupem několika týdnů, kdy se „vašnostové“ museli nejprve poradit, voleni radní a starosta stejně jako dnes.

Před 150 lety ještě Roztoky a Žalov tvořily jednu politickou obec, teprve v roce 1867 došlo k jejich opětovnému rozdělení, které trvalo až do roku 1960. Přestože Roztoky byly lidnatější než Žalov a měly dvojnásobnou výměru katastru, ve vedení spojené obce si Žalovští drželi silné pozice. Mohlo by se říci, že zastoupení bylo téměř paritní. 

Protokoly o volbě obecního výboru a představenstva se zachovaly až od roku 1864. Z dalších listinných pramenů však zjišťujeme, že v letech 1861-1863 byl starostou spojených obcí Roztok a Žalova Václav Srb ze žalovského statku čp. 1. I další předáci obce Josef Srb a Karel Soukup pocházeli za Žalova. Vyhlášku o konání voleb do obecního výboru v roce 1864 však podepisuje jako starosta spojených obcí Waclav (Václav) Urban. O Václavu Urbanovi nic bližšího nevíme, jen to, že v následujících volbách byl znovu zvolen zastupitelem i radním.

Josef Srb je ještě uváděn v některých pramenech jako rychtář, ale byl vlastně na mnoho let posledním starostou spojených obcí Roztok a Žalova. Byl zřejmě synem předchozího starosty Václava Srba, neboť bydlel též v čp. 1 v Žalově, kde měl posléze Václav Srb výminek. Jeho působení v čele obce skončilo neslavně vyšetřováním a trestním oznámením pro zpronevěru obecních financí. Zdá se, že i problematické působení žalovských statkářů v čele spojené obce vedlo roztocké předáky k rozhodnutí o odloučení. Žádost podali 4. prosince 1865 a vyhověno jim bylo v únoru 1867, kdy byl vydán příslušný dekret potvrzující „vyloučení osady Roztok z dosavadního svazku obecního a ustanovení jí za obec místní o sobě“. Ale nepředbíhejme.

Dne 17. července 1864 proběhla volba, které se zúčastnilo „116 údů práva voličského majících“. Roztoky měly v té době asi 680 obyvatel (stav v roce 1854). Omezený počet volitelů je dán tím, že volební právo měli jen plátci daní v obci starší 21 let. Nemuseli zde mít ani trvalý pobyt, v Roztokách proto volila řada „vilařů“ z Prahy. Zachovala se zajímavá poznámka ve voličském seznamu u budoucího dlouholetého starosty Vošáhlíka: „Rok neplatí daně!“, což byla překážka volebního práva. To ale nezabránilo tomu, aby byl zvolen za radního obce, když při volbě starosty prohrál o jediný hlas s Josefem Srbem. Tento paradox je dnes již obtížné vysvětlit.

Matěj Vošáhlík (1827-1911) Foto: archiv autora

Zvoleno bylo „12 údů skutečných a 6 náhradníků“, píše se v protokolu. Zastupitelem byl zvolen i místní farář František Viktorin. Stalo se pak pravidlem, že prakticky při každé volbě zastupitelstva uspěl i katolický farář. 

Dne 7. září 1864 pak proběhla volba představenstva obce ze zvolených zastupitelů. Starostou byl s těsnou převahou zvolen Josef Srb, statkář z č. 1 v Žalově, když porazil Matěje Vošáhlíka z čp. 25 v Roztokách. Ten byl zvolen 1. radním, 2. radním předchozí starosta Václav Urban a 3. radním Antonín Klacák ze Žalova. 

O J. Srbovi víme, že stál v čele obce v pohnutém roce 1866, kdy došlo k prusko-rakouské válce. Po jejím skončení byl v Roztokách (podobně jako v dalších obcích v okolí Prahy) ubytován pruský kontingent. Kronika zaznamenala dobré vztahy vojáků s místními, kteří dokonce „Prajzům“ uspořádali tancovačku s muzikou. V té době byla také rekonstruována obecní sýpka Na Ovčíně na farní kostel. Současně zesílily odstředivé tendence ve spojené obci Roztoky-Žalov, které vyústily v administrativní rozdělení.

Z listinných dokumentů okresu Smíchovského a Zemského okresního soudu vyplývá, že předchozí starostové Václav a Josef Srbovi zadrželi v letech 1861-3 a 1864 část obecních financí, když vybrali daně, přirážky, poplatky a nájemné za pozemky, ale peníze neodvedli do obecní pokladny. Po rozdělení na dvě obce vyvolaly Roztoky arbitráž, která prokázala vinu těchto funkcionářů a bylo uloženo žalovskému obecnímu výboru dluh Roztokám uhradit. Žalovský starosta Václav Skrčený však odpovědnost obce odmítl a směroval ji výhradně k V. a J. Srbovým. Šlo celkem o asi 185 zlatých. Celková pohledávka vůči Žalovu však byla nakonec vyčíslena na 317 zlatých a 14 krejcarů, neboť dluh byl i v dalších aktivech, např. v chudinském fondu.

V roce 1867 došlo k administrativnímu rozdělení Roztok a Žalova. Žalov zůstal ve vztahu k Roztokám obcí přifařenou a přiškolenou. Roztoky naopak neměly vlastní hřbitov. Prvním starostou samostatných Roztok byl zvolen v roce 1867 vlastník roztockého gruntu čp. 25 Matěj Vošáhlík (22. 8. 1827-10. 6. 1911), a to na tříleté funkční období do roku 1870. Zřejmě byl coby první radní také administrátorem Roztok po obnovení samostatnosti v mezidobí do konání voleb. Prvním žalovským starostou se stal pravděpodobně (protokoly se nezachovaly) Václav Skrčený.

Stanislav Boloňský
(z připravované publikace Roztoky očima staletí, 2. díl)

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Výročí roku 2017 | Stanislav Boloňský
Roztoky proti totalitě | Stanislav Boloňský
Kněžna a světice Ludmila | Stanislav Boloňský

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.