Je to běh na dlouhou trať

České školství je dlouhodobě neklidnou zónou, ať už se jedná o učitelské platy, o kvalifikovanost učitelů, o financování škol, o šikanu nebo třeba nejnověji o inkluzi. Z tohoto nejistého prostředí pochopitelně vyrůstají problémy a konflikty i na konkrétních školách. Nevyhnuly se ani roztocké základní škole. Do této situace přichází nová ředitelka, Mgr. Olga Janoušková, kterou jsme na začátku prázdnin požádali o rozhovor.

Můžete se prosím našim čtenářům krátce představit?

Po ukončení základní školy v Roztokách jsem studovala na gymnáziu Nad Alejí v Praze. Další volbou byla pedagogická fakulta, obor speciální pedagogika. Rozhodovala jsem se mezi pedagogickými fakultami v Praze a v Českých Budějovicích, kde jsem se narodila. Jsem sice jihočeský patriot, ale přece jenom v Roztokách jsem už přes čtyřicet let doma, takže vyhrála Praha. Na Pedagogické fakultě UK to byl obor Integrované studium speciální pedagogiky. Jsem tak trochu " 2 v 1" , protože šlo o studium učitelství i vychovatelství dohromady a mou specializací je logopedie a surdopedie. Po státnicích jsem v roce 1996 nastoupila do roztocké školy a působím zde dodnes. Tehdy na základních školách nebylo běžné, že by s dětmi, které mají nějaké speciální výukové potřeby, pracoval speciální pedagog. Začínala jsem tedy jako učitelka prvního stupně a posléze, abych více uplatnila svůj obor, jsem chtěla pracovat jako výchovná poradkyně. Proto jsem musela absolvovat ještě dvouleté specializační studium výchovného poradenství.

Malé děti mi zůstaly dodnes, protože jsem většinou učila děti v první a druhé třídě. Výš než do třetí jsem se nikdy nepodívala. Je to sice náročné, ale když vidíte tu proměnu od většinou trošku vystrašeného prvňáčka plného očekávání v září po sebevědomého školáka na konci první třídy, je super pocit být u toho. A moji první prvňáci? Už jsou dávno dospělí, někteří už mají za sebou i vysoké školy a doufám, že v pohodě proplouvají životem.

Co vás přimělo zúčastnit se konkurzu na místo ředitelky ZŠ v Roztokách?

Roztockou školou jsem prošla jako žákyně, poté jako učitelka a teď mám zkušenost i jako rodič, protože do školy chodí i mé děti. Proto mi vůbec není lhostejná. V posledních letech se škola potýkala s mnohými problémy. Přesto si myslím, že škola v Roztokách má potenciál být výbornou školou, což byl ten hlavní důvod, proč jsem šla do konkurzu. Zkusit s tím něco udělat. Nepůjde to samo a hned, ale je to velká výzva.

Co považujete za svůj prvořadý úkol po nástupu do funkce?

Jelikož jsem pověřena řízením školy od června, tak největším a nejaktuálnějším úkolem je personálně zabezpečit příští školní rok. Právě proto, že už je začátek prázdnin, není vůbec jednoduché, zvláště v okolí Prahy, najít kvalifikované učitele. Musíme doplnit pedagogický sbor, protože v příštím školním roce bude mít naše škola přes 800 žáků, z toho asi 120 nových prvňáčků.

Jaké máte představy o dalším rozvoji roztocké základní školy?

Hlavním cílem je co nejkvalitnější výuka a všestranný rozvoj žáků. Profilace školy závisí na schopnostech a zaměření učitelů. Škola má ale své limity, ze kterých je nutné vycházet, ať už jsou to limity materiální, prostorové nebo finanční.

Plánů je spousta, ale nebude vše najednou. Tak alespoň několik nejaktuálnějších. Během srpna budou spuštěny nové webové stránky školy, na nichž by všichni měli najít aktuální informace, které potřebují.

Od září bude ve výuce angličtiny působit také rodilá mluvčí. S angličtinou se někteří žáci budou potkávat i během výuky nejazykových předmětů, např. výtvarné výchovy, formou CLIL. (Výuka probíhá v češtině, pouze jsou zařazovány různé aktivity v angličtině.)

Od září posílí náš poradenský tým druhá psycholožka a sociální pedagog, což by se mělo odrazit na posílení primární prevence na škole. V rámci prevence bychom také rádi více spolupracovali se složkami integrovaného záchranného systému.

Plánujeme rozšířit nabídku mimoškolních kroužků a spolupráce s dalšími subjekty. Velmi důležité je i budování dobrých vztahů s rodiči a jejich větší zapojení do dění školy.

Není tajemstvím, že v učitelském sboru nepanují právě harmonické vztahy. Máte představu, jak tuto situaci zlepšit?

Je pravda, že klima ve škole má velký vliv na práci učitelů a je také vnímáno i žáky. Prostředí školy musí být založeno především na pocitu vzájemné důvěry. Budování takové důvěry však neznamená rezignaci na zásady a stanovená pravidla. Na počátku musí tedy být formulace jasných pravidel, a to je prevence vzniku konfliktních situací. Nestane se to ze dne na den, je to běh na dlouhou trať.

V současné době se hodně hovoří o inkluzi. Jak bude realizována v podmínkách roztocké školy?

Inkluze je dnes velké téma, budí pozornost a často také emoce. Každý má své zkušenosti, své postřehy a názory na její potřebnost.

V naší škole na principu inkluze pracujeme mnoho let, není to pro nás novinka. Máme zkušenosti s prací se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i s nadanými žáky. Budova na Školním náměstí je plně bezbariérová. Přesto se budeme muset i se spoustou nových věcí vyrovnat a naučit se s nimi pracovat. Máme ale náskok. Někde teprve začínají, u nás ve škole je plně obsazený poradenský tým složený z výchovných poradců, preventistů školy, speciálních pedagogů, psychologů, sociálního pedagoga, více než 10 asistentů pedagoga a asistentů pedagoga pro sociálně znevýhodněné žáky.

Děkuji vám za vaše odpovědi a přeji vám, aby se roztocká škola postavila zase na nohy. A za rok se přijdeme zase poptat, jak se vám to daří.    

Jaroslav Drda

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.