Každý máme svého anděla, andělé mezi námi...

Součástí Adventu v Husově sboru v Roztokách je i literární soutěž na téma uvedené v nadpisu.

Uveřejňujeme několik soutěžních příspěvků žáků Základní školy v Roztokách.

Oceněné texty zaznějí v hudebně-literárním pořadu, který je v Husově sboru na programu v neděli 15. prosince od 15 hodin.

Anděl

Vánoční je čas, jsou tu koledy zas.

A andělé z nebesa zpívají nám.

Sněhová krajina je jak povlak bílý.

A andělé Vánoc s dárky jsou tu každou chvíli. A co ti nahoře? Ti, co tam krásně zpívají.

To jen andělé z nebes nám krásné svátky vinšují.

Rebeka Kováčová, ZŠ Roztoky, 8. B

Anděl zachránce

Na Vánoce rodina koupila dřevěného andělíčka. Přijeli domů a hned první, co děti udělaly, bylo, že pověsily andělíčka na stromeček.

A v tu chvíli se andělíček probudil a říká si: „Kde to jsem a co tady dělám?“ Když uviděl rodinu, usmál se a byl rád, že jim dělá radost. Nastala noc a rodiče dětí nechali hořet svíčku. Když ale přišel jejich pejsek, omylem svíčku zvrhnul. Anděl viděl, že začalo hořet, lekl se a najednou ožil. Odnesl děti a pejska do bezpečí a pomohl jejich rodičům, ale on sám se nevyprostil.

Rodiče byli udiveni, co se stalo, a děti se zeptaly rodičů: „To byl ten anděl?“ A rodiče odpověděli: „Ano, to byl ten anděl.“

Vladislav Brož, ZŠ Roztoky, 7. B

Andělíček a stromeček

Kéž bych byl vybraný na stromeček! Každý rok vybírají nějaké ozdobičky na stromeček. Vezmou moje kamarády, pověsí je na stromeček a oni se pak mohou celé tři týdny rozhlížet. Už jsem tu v krabici tři roky a ještě mě nevybrali!

Ááá..., slyším klíče, někdo tu je. Vzali moje kamarády a odnášejí je a vtom přiběhne malá holčička a bere mojí krabici. Modlil jsem se, aby mě vybrali z krabice ven, ale stále nic. A vtom už zase přišla ta malá holčička. Au, au, drží mě za křídla. A najednou jsem hodně vysoko, vypadá to, že tu malou holčičku někdo vysadil. Ta malá holčička mě posadila úplně na vrcholek stromečku.

Každý rok nám vyprávěla hvězda, jaký je to krásný pocit, a měla pravdu. Teď jsem tu já. Na Štědrý večer si každý člen rodiny sedl ke stolu. Všichni byli moc šťastní. Po večeři si rozdali dárečky. A já se jen usmíval. Šťastné a veselé Vánoce!

Adéla Dvořáková, ZŠ Roztoky, 7. B

Anděl

Jsem anděl, ale moc lidí na anděly nevěří. Jednou jsem dostal úkol jít pozorovat Vánoce. Byla to krása, jak všichni rozbalují dárky a všichni se usmívají. No, úplně všichni ne. Když jsem šel do dalšího domu, uviděl jsem na ulici smutné dítě. Začaly mi téct slzy. Můj život znamenal štěstí, štěstí pro lidi. Přemýšlel jsem nahlas: „Ahá, ale to by znamenalo, že já bych musel zemřít, už nikdy bych neviděl úsměvy lidí.“ Změnil jsem se přesto ve zvonek a objevil se u chlapcovy ruky.

Chlapec mě zvedl, usmál se a zacinkal. První cinknutí ho teple obléklo, ale já slábl. Rozzářil se a zacinkal znovu. A najednou byl obklopen dárky. Začal plakat štěstím, proto jsem sbíral poslední své síly, a když zacinkal ještě jednou, objevil se chlapec v rodině s dárky, oblečením a byl obklopen lidmi, kteří ho měli rádi. „Stal se vánoční zázrak!“ řekl si. A já se svou svíčkou zhasl.

Ale je důležité, že ten chlapec byl šťastný. Nejsem si jistý, ale asi jsem skončil na vrcholku stromu jako ozdoba.

Jiří Hojač, ZŠ Roztoky, 7. B

Příběh slaměného anděla

Jsem velký slaměný anděl, který už léta nahrazuje u jedné rodiny na stromečku hvězdu. Ne vždy jsem ale mohl shlížet z vrcholku stromu. Dříve jsem býval u jedné bohaté rodiny, která mě věšela na samý spodek. Děti tam byly nevychované a trhaly mi vlasy. Jednou ale nechala rodina otevřené dveře od balkonu a domem začal vát silný průvan. Stromek se rozhoupal a hrozilo, že spadne na televizi. Proto jsem radši shodil pár ozdob, aby slyšeli, že se něco děje. Přiběhli a dveře zavřeli. Stejně ale nevěděli, že jsem televizi, stromek a nás ozdoby zachránil já. Po čase nás uložili do takové temné místnosti a nahradili nás moderními ozdobami.

Dlouho jsem byl s ostatními slaměnými ozdobami zavřený. Jednou ale někdo otevřel dveře a celou krabici s námi si odnesl. Dnes jsem u jeho rodiny a žije se mi dobře. Každé Vánoce zdobíme jejich stromek a kocháme se vánoční atmosférou.

Kryštof Jirásek ZŠ Roztoky, 7. B

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.