Kdo s koho?

Od 1. listopadu vešla v účinnost novela tiskového zákona, která periodikům vydávaným obcemi ukládá povinnost zveřejňovat názory členů zastupitelstva bez rozdílu, tedy i těch opozičních, a dbát na vyváženost názorů. Je to (poněkud opožděná) reakce na velmi rozšířený zlozvyk, že obecní časopisy fungují jako hlásné trouby radnice, v nichž se zveličují zásluhy současné vedoucí garnitury, zatímco na kritické hlasy jaksi nezbývá prostor.

Jedná se vlastně o permanentní, po celé čtyři roky trvající předvolební kampaň, financovanou z prostředků obce. Bohužel se tento jev stal v Česku tak obvyklým, že jej bylo nutno vyřešit zákonem.

Pohybuji se kolem Odrazu bezmála dvacet let a s trochou uspokojení musím konstatovat, že v Roztokách máme před zákonem oněch dvacet let náskok. Až na jednotlivé výjimečné případy poskytoval Odraz vždy prostor i k vyjádření hlasů kritických a městští představitelé celkem statečně odolávali pokušení svého postavení zneužít k potlačení nepříjemných názorů.

Mohu to dosvědčit z vlastní zkušenosti, neboť po většinu zmiňovaného období jsem patřil mezi kritiky, kteří mnohokrát na stránkách Odrazu upozorňovali na nepravosti ve veřejném prostoru tohoto města.

Ostré polemiky zkrátka k Odrazu neodmyslitelně patří. Co mě však mrzí, je jejich úroveň. Byl bych rád, kdyby se v našem časopisu objevovaly korektní, argumentačně podložené diskuse, jejichž cílem je posunutí problému ke smysluplnému závěru.

Čím dál tím víc však nabývám dojmu, že hlavním cílem některých diskutujících je svého protivníka urazit, znemožnit a vůbec zadupat do země. Místo rozumu nastupují emoce, místo argumentů naučené fráze, místo věcné podstaty problému se probírá morální profil protivníka.

Bohužel v nás stále přetrvává ono dávné „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Člověk s odlišným názorem je automaticky (třídní) nepřítel. Tak tedy prosím naše přispěvatele, aby v sobě zkusili hledat trochu respektu k soupeři. Ne, nebudeme drsné příspěvky cenzurovat, pokud nepůjde o případy hraničící se zákonem. Věříme, že naši pisatelé nejsou fanatici a budou dobře vážit svá slova i to, jestli je jejich problém tak důležitý, že je nutné s ním seznamovat čtenáře. A jestli by třeba nešlo si to vyříkat u piva místo na stránkách Odrazu.

Slušnost a střídmost ale žádným zákonem nařídit nejde.

Jaroslav Drda

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.