Kejmi

Člověk nemá mít předsudky. Když jsem se vypravoval na rozhovor s motocyklovým jezdcem Pavlem Kejmarem, představoval jsem si, že to bude nějaký adrenalinově zaměřený šílenec, který neumí mluvit o ničem jiném než o motorkách, nebo nedejbože nějaký namachrovaný frajer.

Omyl. V restauraci hotelu Academic na mne čekal úplně normální usměvavý mladý muž, na němž bylo patrné, že to chce někam dotáhnout a že ho trocha slávy nikterak nepoznamenala. A naopak bych řekl, že na tenhle sport je snad až příliš hodný a slušný.

• Dočetl jsem se, že jste na motorce jezdil od svých sedmi let. To není úplně běžné. Jak k tomu došlo?

Přivedl mě k tomu otec. Chtěl, abych dělal nějaký sport. A jelikož sám měl motorku, tak mně taky jednu koupil, byla to Malaguti Grizzly 12. A pak jsem začal postupně jezdit závody motorek do 65 ccm a později v čím dál silnějších kubaturách.

• To je pro laika zvláštní představa, motocyklový závodník ještě školou povinný. Co na to říkali učitelé?

Já myslím, že mi docela fandili. Patřil jsem spíš k těm hodnějším žákům, tak z toho nebyly žádné problémy. Nejvíc vzpomínám na paní učitelku Hroudovou a pak na svou třídní paní učitelku Černou. Ta mi hodně pomáhala v době, kdy už jsem často jezdil na tréninky a na závody. Taky bych určitě nechtěl zapomenout na pana učitele Mráčka, který se mnou dost sympatizoval. A celkově děkuji moc všem učitelům, kteří mi v té době poskytovali úlevy.

• A kam vedly Vaše kroky po skončení základní školy?

Vyučil jsem se jako autoelektrikář, teď zkouším dálkově dodělat maturitu, ale závodění je hodně časově náročné, takže to bude dost složité.

• Začínal jste jako motokrosový jezdec, v roce 2010 jste „přesedl“ do disciplíny supermoto. Můžete ji nám laikům přiblížit?

Kombinuje se jízda na silnici a v terénu. Používají se tu speciálně upravené motocykly, které jsou přizpůsobeny pro extrémní náklony, jízdu ve smyku či dlouhé skoky. Startuje se jako u silničních motocyklů -v kvalifikaci si vyjedete své postavení na startu. Motorky mají kubaturu do 450 ccm.

• A proč jste zvolil novou, nevyzkoušenou disciplínu, když jste v motokrosu byl docela úspěšný?

Předcházelo tomu několik těžkých pádů a zranění. V supermoto se přece jenom tolik nepadá a je to hodně perspektivní disciplína.

• Když jste mluvil o těch zraněních, načrtněte nám svou anamnézu...

Začneme zlomeninami: prsty, zápěstí, klíční kost, 3x fraktura lebky, dál prasklý zvukovod, dohromady nějakých 50 stehů na různých místech...

• To by mohlo stačit. Jak dlouho se tomuto sportu může člověk věnovat, když je to tak o zdraví?

Tak do 35 let.

• Otázka pro českého člověka: jak moc je to drahý sport a kolik se v něm dá vydělat?

No, když jezdím mistrovství světa, tak sezóna přijde asi na 3 milióny korun, a to jsme v pelotonu mezi těmi nejchudšími. Většinu hradí sponzoři. Motorka stojí asi čtvrt miliónu.

A co se price money týká, tak za vítězství v závodě inkasuji částku, za kterou mohu jít s přítelkyní na večeři.

• Vaše nejúspěšnější sezona byla v roce 2012, jak to vypadá letos?

V roce 2012 jsem jezdil v seriálu mistrovství světa a skončil jsem na sedmém místě, což je historicky nejlepší umístění českého jezdce. Jenže na začátku roku 2013 jsem se rozešel s Hondou, takže jsem nemohl jezdit MS. Tak jsem jezdil aspoň doplňkově mistrovství Německa a skončil jsem celkově třetí, i když jsem vynechal poslední závod. A vyhrál jsem Mistrovství ČR.

• Co Vás čeká teď?

Teď zrovna zase odjíždím do Německa, pracuju tam na poloviční úvazek, montuju automyčky. A budu se připravovat na příští sezonu. Musím nabrat nějakou svalovou hmotu, ne abych vypadal cool před holkama nebo na diskotékách, ale je to nutné kvůli pádům, je to taková ochrana proti zlomeninám. Musím taky procvičovat ohebnost a udržovat kondici. Po práci třeba chodím běhat, tak 10 km denně.

• Plány na příští rok?

Chci zase jet MS a mým snem je ho vyhrát. Ale spokojený budu, když se párkrát dostanu na pódium, tedy do třetího místa.

• Všiml jsem si, že ve všech článcích je u Vás uvedeno, že jste z Roztok...

(například v interview na http://www.supermoto-central.com/index. php/articles-10/interviews/1210-)

Jasně, to uvádíme i ve startovních listinách.

Už Švejk říkal, že má radost, když je někdo přímo odněkud. My máme radost, že jste přímo z Roztok. Tak ať to jezdí, Kejmi!

Jaroslav Drda
(s použitím infomací z www.kejmi.com)

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.