Klíče od budoucnosti města

Hledal jsem ve starých záznamech v počítači a narazil na fotky. Je jim deset let a je na nich obrovská díra. Z téhle díry vyrostla do podzimu roku 2006 nová podoba Tyršova náměstí.

Určitě se najdou čtenáři, kteří budou nostalgicky vzpomínat na staré zlaté časy velkého prostoru s kinem, kdysi praskajícím ve švech a ke konci smutně živořícím, ale jsem rád, že se Roztoky dočkaly toho, co město činí městem, tedy náměstí, a nedopadly jako třeba Černošice nebo Kralupy, které zůstaly přerostlou vesnicí. Jsem rád i přesto, že pár desítek nebo stovek lidí nezlomně věří, že nosím balíky šatstva na charitu jenom proto, abych mohl do skříní srovnat balíky pětitisícovek, které se mi od roku 2006 povalují po místnostech.

Připomněl jsem stavbu náměstí ale hlavně v souvislosti s tím, že tento obrovský investiční počin provázely bouřlivé diskuse mezi zastupiteli, úporná vyjednávání s investorem a také mimořádný zájem veřejnosti. Nebylo to poprvé a ani naposled, a často stačila ke srocení davů i mnohem menší stavba. Někteří si vzpomenou, jak byl málem inzultován architekt Bochňák při dokončování fasády DPS, a já například na takovou banalitu, jako byl klandr u silnice nad Kroupkou. Vlastně skoro každou investiční akci ve městě provází zostřená pozornost lidí, pochopitelně hlavně těch, kteří mají nablízku plot svého domku, a stejně přirozené je i to, že vždycky jsou slyšet hlavně odpůrci stavby.

Nepatřím zpravidla k nim a netajím se tím, že bych rád vyměnil obludné pozůstatky Barumu za třetí vědeckotechnický park i torzo Maxmiliánky za uměřenou výstavbu jiného developera, který už pár let s městem trpělivě vyjednává. A konečně i současné "Kralupy po náletu v pětačtyřicátém" poblíž Nádražní by měla nahradit nová zástavba, a třeba i ta projektovaná, jakkoli pozemek opravdu "vytěžuje" až na hranu únosnosti a ke spokojenosti s podobou po dostavbě mi chybí přinejmenším nešťastně do ulice vyrafičený barák čp. 55 (jehož osud není bohužel ani v rukách developera) a taky to, že investor by budovu divadélka měl dát městu darem za slušné jednání anebo za to osmé, i když už někde zredukované patro.

Vím, že pro mnohé jsou to kacířská slova a že právě nejvyšší budovy v Roztokách budí vášně víc než jiné stavby. Jsem ale přesvědčen, že osud města v Nádražní neleží. Klíč od budoucnosti Roztok je na úplně jiném poli a tam bychom měli opravdu všichni táhnout za jeden provaz. Pětiprocentní přírůstek obyvatelstva v bytech u Nádražní město unese, kdežto patnáct set nových nejlevnějších bytů evropské kvality na Dubečnici by neustálo. A tak jsem rád, že na dubnovém zastupitelstvu jsme zase ten klíč postrčili o kousek dál. 

Jarda Huk

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.