Kněžna a světice Ludmila

Dne 2. června 2016 se konala pod patronací kardinála D. Duky v krásném prostředí pražského Arcibiskupského paláce konference s názvem Kněžna a světice Ludmila.

Vlastně šlo spíše o panelovou diskusi o historických souvislostech, odkazu a dnešním vnímání této první české světice, od jejíž mučednické smrti uplyne v roce 2021 1100 let. Konferenci připravil nově ustavený spolek Svatá Ludmila 1100 let, vedený starostou Tetína Ing. Martinem Hrdličkou s významnou pomocí Dr. Ing. Marie Opatrné. Po zhlédnutí prvního, nepříliš kvalitního „motivačního“ videa jsem trochu váhal, zda na konferenci půjdu, ale posléze jsem vzal všechnu kritiku zpět. Šlo o skvěle připravenou akci, na níž promluvily největší vědecké kapacity, které se touto problematikou zabývají - archeologové prof. Dr. Petr Sommer, Dr. Naďa Profantová, Dr. Jan Frolík, historikové v čele s prof. Dr. Jiřím Slámou, doc. Dr. Petrem Kubínem a Dr. Milenou Bravermanovou, historik umění prof. Dr. Jan Royt, prof. Dr. Zdeňka Hledíková či ředitel kladenského muzea Dr. Zdeněk Kuchyňka, přičemž tento seznam přednášejících expertů není zdaleka kompletní. Samozřejmě je nutné zmínit i duchovní složku konference, tedy úvodní příspěvek pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky a také závěrečnou promluvu našeho roztockého duchovního správce Petra M. Bubeníčka. Nenaplnila se má obava, že by panelová diskuse mohla směřovat k romanticko-historické adoraci Ludmily ve stylu bájných rukopisů, ale šlo o naprosto odborně racionální debatu o této kněžně a její době. V příspěvcích expertů převažovala zdravá skepse k některým tradovaným legendám, ale současně osvětlovaly velikost osobnosti sv. Ludmily, která patří také našemu Levému Hradci, na němž s velkou pravděpodobností pobývala se svým manželem, knížetem Bořivojem.

Osobně mě nadchla např. kultivovaná a odborně naprosto precizní diskuse o časování a původu tzv. Kristiánovy legendy mezi prof. Slámou a doc. Kubínem. Zatímco první se stále přidržuje většinového názoru, že původ této legendy (naprosto klíčové z hlediska popisu událostí raného středověku) lze klást na konec 10. století, druhý, zástupce „mladší školy“, znovu nastoluje diskusi o datování legendy až do druhé poloviny 12. století, což by znamenalo radikální revizi „starých pověstí českých“. Přitom bylo úžasné poslouchat, jak oba historikové mají pro svoji verzi dostatek pádných důkazů a umí je přesvědčivě vyargumentovat.





Zajímavá byla i debata o tom, odkud vlastně kněžna Ludmila pocházela, zda z Mělnicka či tehdejšího Srbska (na západ od Krušných hor). Skvělý byl i výklad pracovnice památkového odboru Hradu Dr. Bravermanové o pohřebních textiliích z hrobu sv. Ludmily a jejích třech pohřbech. Velmi mě i zaujala i hypotéza Dr. Zd. Kuchyňky o možných důvodech nástupnického sporu mezi knížetem (sv.) Václavem a jeho mladším bratrem Boleslavem, když podle práva prvorozenství náležel knížecí stolec staršímu Václavovi, ale podle byzantského práva Boleslavovi, který se narodil již jako syn vládnoucího knížete. A takových úžasných myšlenek zazněla celá řada a jejich sumarizace by vydala na sborník.

Proto chci doufat, že i další směřování spolku bude odpovídat tomuto zdařilému startu a že i město Roztoky v něm bude hrát aktivní a pozitivní roli. Je to opravdu výjimečná příležitost.

Stanislav Boloňský

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Výročí roku 2017 | Stanislav Boloňský
Roztoky proti totalitě | Stanislav Boloňský
Jubilejní koncert | Stanislav Boloňský

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.