Kulatá výročí roku 2016

Stojíme na prahu nového roku s nadějemi a trochu i s obavami, co nám přinese. Stará moudrost říká: „Poznej minulost a budeš znát budoucnost." Proto vám chci připomenout pár historických „kulatých" výročí spojených s rokem 2016...

Český a uherský král Ludvík Jagellonský jako renesanční velmož

Tím patrně nejvýznamnějším bude 700. výročí narození českého krále a císaře Svaté říše římské, Otce vlasti Karla IV., který se narodil 14. května 1316 a při křtu dostal jméno Václav. Jméno Karel přijal až při biřmování. Chystá se o něm a jeho době velká výstava a vyjde i několik knih pojednávajících o tomto „Největším Čechovi" (viz anketa ČT v roce 2005). V této souvislosti se sluší připomenout, že etnicky byl Čechem stěží tak z jedné čtvrtiny. Otec byl Lucemburk a matka Eliška Přemyslovna byla dcerou Václava II. a Guty Habsburské, dcery římsko-německého krále. Pro doplnění, Václav II. byl synem Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské. I všechny čtyři manželky Karla IV. byly cizinky. Z čistě lidského pohledu jsou zajímavé i věkové rozdíly Karlových manželek. Zatímco první manželka Blanka z Valois byla stejného stáří jako Karel, druhá Anna Falcká byla mladší o 13 let, třetí v pořadí Anna Svídnická o 23 let a čtvrtá (mimořádně fyzicky disponovaná) Alžběta Pomořanská byla dokonce o 31 let mladší než stárnoucí císař. Dynastické sňatky byly běžnou součástí evropské mocenské politiky. Císař Karel jich využíval s neobyčejnou úspěšností až mazaností.

Neměli bychom přehlédnout 600. výročí upálení Mistra Jeronýma Pražského (+30. 6. 1416), k němuž došlo stejně jako v případě M. Jana Husa v Kostnici. Jeroným Pražský je poněkud neprávem ve stínu Husově, i když ve své době byl osobností stejně významnou. Z hlediska úrovně vzdělání ho možná i předčil. Byl mistrem čtyř univerzit - v Kolíně nad Rýnem, v Heidelbergu, v Paříži a v Praze. Proslul jako skvělý řečník, žoviální, vtipný a ironický. Ale sídlil v něm i neklidný duch, takže stále cestoval po celé tehdejší Evropě. Dvakrát podnikl cestu k Božímu hrobu do Jeruzaléma. Do Prahy přivezl z Oxfordu spisy Johna Viklefa, které byly později rituálně spáleny jakožto dílo heretika. Pravou víru hledal Jeroným i u pravoslaví, zejména řeckého - což mu na koncilu taktéž přitížilo. Tam se původně vydal hájit M. Jana Husa, byl však zatčen a o rok později skončil na hranici na stejném místě jako jeho přítel.

Dne 13. března 1516, tedy před 500 lety, zemřel po dlouhé nemoci v Budíně, kde již od roku 1490 sídlil, český a uherský král Vladislav II Jagellonský, zvaný též "král dobře" . Toto sousloví není odvozeno od pozitivního hodnocení, neboť byl jedním z nejslabších panovníků na českém trůně, ale z jeho rčení, kterým odpovídal na interpelace pánů. České království bylo v té době rozpolceno vedví - na země české a na Moravu, Slezsko a Lužici. Od roku 1500 pak v Čechách vládla spíše vysoká šlechta než tento slabý král.

Po Vladislavovi nastoupil na trůn jeho teprve desetiletý syn Ludvík Jagellonský, jemuž nebyl dopřán čas uspořádat chaotické poměry v království, navíc byl nucen čelit stále silnější hrozbě osmanské říše, jejíž vojska zaplavovala jih Evropy. Dne 29. srpna 1526 se pak utopil na útěku z bojiště v močálech u Moháče, když osmanské vojsko v čele se sultánem Sulejmanem I. porazilo početně slabší, hůře vyzbrojené a špatně vedené středoevropské spojené šiky.

Tím se na čtyři století otevřela cesta na český trůn rakouským Habsburkům. Před 490 lety, 23. října 1526, byl českým sněmem víceméně svobodně zvolen (na základě předchozích dohod) českým králem Ferdinand I. Habsburský.

Před 250 lety, 2. listopadu 1766, se narodil významný český vojevůdce, rakouský polní maršálek a generální guvernér Lombardsko-benátského království (Jan) Josef Václav Radecký z Radče (dožil se 91 let). Po vzniku republiky jeho památka neprávem pohasla, roku 1919 byl odstraněn i jeho pomník z Malostranského náměstí. Přitom to byl fenomenální vojevůdce, byť zcela loajální k rakouskému trůnu. Byl například náčelníkem štábu a hlavním stratégem bitvy tří císařů u Lipska. Byl vyznamenán téměř padesáti nejvyššími evropskými řády, včetně Řádu zlatého rouna.

Byl též velký gurmán a vděčíme mu i za "českou" tradiční pochoutku, vídeňský telecí řízek v trojobalu.

Císař a král Karel IV. na votivním obraze pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, NG Praha

Polní maršálek Josef Václav Radecký z Radče s Řádem zlatého rouna

Před 160 lety (roku 1856) zemřeli krátce po sobě dva čeští buditelé, J. K. Tyl a K. Havlíček Borovský. Pro nás je zajímavé, že nezletilá Havlíčkova dcera Zdenka byla svěřena do péče JUDr. Františku A. Braunerovi a díky tomu pobývala i v Roztokách. Stejně jako její rodiče zemřela předčasně na tuberkulózu.

Na přelomu června a července si připomeneme 150. výročí prusko-rakouské války, která podstatně ovlivnila dějiny středoevropských zemí. Tento válečný konflikt vyvrcholil krvavým střetnutím u Sadové (nedaleko Hradce Králové) 3. července 1866. Bitvy se zúčastnilo 435 tisíc vojáků, z toho 17 tisíc padlo nebo bylo prohlášeno za nezvěstné. Zprvu poměrně vyrovnanou bitvu rozhodla katastroíální strategie rakouského velení. Z pouťových "odrhovaček" víme, že se zde proslavilo české dělostřelectvo. Jde patrně o největší válečné střetnutí, které se odehrálo v českých zemích. Česko-rakouský patriotismus, odmítající pruskou nabídku na sebeurčení Čechů, nebyl bohužel ve Vídni oceněn a politických zisků se dočkalo jen Uhersko. Po vítězství Prusů došlo i ke krátkodobé okupaci Čech včetně Prahy a okolí vítěznými vojsky. Malý pruský kontingent pobýval i v Roztokách, kde jim místní uspořádali svatoanenskou tancovačku.

Pozoruhodný byl rok 1896, kdy bylo nalezeno na Yukonu zlato, díky čemuž před 120 lety vypukla zlatá horečka. Pro nás je však spíše důležitější, že se v tomto roce narodila řada významných osobností umění a kultury. Např. Milena Jesenská, František Tichý, Karel Svolinský, ze světových umělců Tristan Tzara, André Breton či F. Scott Fitzgerald, proslulí čeští fotografové Jaromír Funke a Josef Sudek, herec Zdeněk Štěpánek, překladatel a roztocký občan Jaroslav Zaorálek, hrdina druhého odboje pplk. Josef Mašín (posmrtně povýšen na generálmajora), maršálové Žukov a Rokosovskij, ale ovšem i neblaze proslulý politický intrikán a ideolog dogmatického socialistického realismu A. A. Ždanov a tzv. první dělnický prezident Klement Gottwald.

Před 100 lety, roku 1916, se konaly dvě největší bitvy (spíše válečná jatka) 1. světové války na západní frontě - od 21. února u Verdunu a od 1. července na Sommě. Za 10 měsíců zemřelo ve verdunském "mlýnku na maso" 700 tisíc mužů, ve válečné vřavě na Sommě, která skončila bez vítěze, během 5 měsíců dokonce 900 tisíc vojáků. Rok 1916 byl patrně nejkrvavějším rokem "velké války" a prohloubil již značnou demoralizaci vojsk obou válčících stran. Ta se projevila i na ruské frontě, což posléze vedlo k oběma revolucím - únorové i říjnové.

Dne 21. listopadu 1916 ve věku 86 let odešel na věčnost rakouský císař a (nekorunovaný) český král František Josef I. Dalšího dne ho následoval (nevím, zda do stejného nebe) spisovatel Jack London.

Albert Einstein zveřejnil obecnou teorii relativity.

Před 60 lety, v říjnu 1956, vypuklo maďarské povstání proti komunistickému režimu, které bylo posléze ruskými tanky utopeno v krvi a jeho vůdcové byli popraveni. Strach z tohoto konce pak zřejmě vedl v roce 1968 ke kapitulantské politice československé politické představitele, kteří se po srpnové invazi (kromě Františka Kriegla) podřídili sovětskému diktátu.

Dne 26. dubna před 30 lety došlo k havárii v jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu. Radioaktivní mrak zasáhl i české země, obyvatelstvo však nebylo varováno, aby nebylo ohroženo konání prvomájových průvodů. Zdravotní důsledky této katastrofy nebyly dosud stoprocentně zveřejněny. Prokázaný je ale například zvýšený počet samovolných potratů v následujícím roce.

V důsledku neúspěšného pokusu o státní převrat se před 25 lety rozpadl Sovětský svaz, s nímž nás vázal slib "Na věčné časy a nikdy jinak" . Rozpuštěna byla i Rada vzájemné hospodářské pomoci (28. 6.) a 1. 7. 1991 i Varšavská smlouva. Rozpad bipolárního světa byl dokonán.

Stanislav Boloňský

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.