Lednové zastupitelstvo napodruhé

5. února se v trochu zúženém počtu sešlo zastupitelstvo, aby dokončilo přerušenou lednovou schůzi.

Na pořadu bylo několik bodů, které mohou mít ve svých důsledcích velký význam z hlediska dalšího rozvoje našeho města.

Spor o regulační plán pro Tiché údolí

Nejprve to byl problém s regulačním plánem pro Tiché údolí, který developerská firma vlastnící domy a pozemky v oblasti Maxmiliánky napadla soudní cestou. Argumentuje přitom tím, že se město (zastupitelstvo) dopustilo při projednávání návrhu regulačního plánu v roce 2010 procesní chyby, a proto je regulační plán údajně neplatný. Ta procesní chyba spočívá v tom, že v průběhu jeho projednávání se zastupitelstvo usneslo, že vyjme z regulačního plánu pro Tiché údolí oblast Maxmiliánky, neboť nemělo k dispozici stanovisko vodoprávního úřadu MÚ Černošice, který měl stanovit záplavovou zónu v této lokalitě, bez níž nebylo možné regulativy výstavby stanovit. Developer je však toho mínění, že k tomu zastupitelstvo nebylo oprávněno, resp. nepostupovalo podle práva. Naopak město zastává názor, že tím, že nebyl naplněn regulační plán pro tuto oblast, platí zde stavební uzávěra vyhlášená Radou v prosinci 2006. Věc dostali do rukou právníci obou stran a tím začala věc žít svým vlastním životem. Mezitím byla záplavová zóna sice stanovena, ale následně „opravena“ ve prospěch zástavby (město se odvolalo), takže i v tomto případě je situace nejasná. Zastupitelstvo proto po dlouhé diskusi přijalo pouze deklarativní usnesení, že považuje za nutné, aby s ohledem na urbanistické a architektonické kvality Tichého údolí byly pro tuto oblast stanoveny závazné regulativy - tedy aby se zde zabránilo divoké zástavbě volných zahrad.

Regulační plán pro Dubečnici zpracujeme

Také další bod se týkal územního plánování. Firma Ekospol, většinový vlastník pozemků na Dubečnici, vyzvala město ke zrušení stavební uzávěry, která i zde platí od prosince 2006.

Současně developer zaslal městu studii záměru výstavby bytových domů na Dubečnici (1. etapa - 500 bytů) a návrh plánovací smlouvy s městem, která by se měla stát základem pro zpracování regulačního plánu v této lokalitě. Rada města tuto věc postoupila stavební komisi, která věcně správně upozornila na to, že bez komplexního urbanistického řešení celého území Dubečnice, tedy nejen zóny pro 1. etapu, nelze regulativy správně nastavit. Také se zastupitelé shodli na tom, že regulační plán zpracuje město, nikoliv developer, byť nás to bude stát nějaké peníze. Zástavba na Dubečnici je zcela klíčovou otázkou pro další budoucnost našeho města. Má i zásadní návaznosti na dopravní infrastrukturu, takže např. bez rekonstrukce hlavní komunikace Lidické/Přílepské a také odvodnění této lokality nelze k výstavbě vůbec přistoupit. Pan Matas dokonce podal návrh usnesení, aby se o regulačním plánu jednalo až v návaznosti na nový územní plán (což ale znamená někdy za 4 roky). Zastupitelé pak po dlouhé debatě nakonec přijali usnesení, že souhlasí s pořízením regulačního plánu pro Dubečnici, s tím, že bude jedním z podkladů pro nový územní plán.

Regulační plán pro Solníky ale nikoliv...?

Celkem překvapivě ovšem zastupitelé neschválili (10 pro, 0 proti, 3 se zdrželi) návrh na zpracování regulačního plánu i pro dosud nedostavěné Solníky, kde pozemky také vesměs patří Ekospolu a bylo by vhodné dořešit řadu otevřených otázek, které byly „zakonzervovány“ stavební uzávěrou.

ZM pak schválilo dodatek k dohodě vlastníků provozně souvisejících kanalizací (tj. Roztok, Statenic, Únětic a Prahy-Suchdola), který upravuje způsob financování rekonstrukce kalového hospodářství průmyslové i městské čistírny odpadních vod.

Poté se program schůze přesunul do oblasti financí. Bylo nutné „pročistit“ řadu položek loňského rozpočtu, které se vyvinuly bilančně jinak, než byl předpoklad. I nad tím se vedla dlouhá debata, neboť některé položky či paragrafy se hodně odchýlily od plánu, a to tím, že zůstaly nedočerpány. Tento stav se však každoročně opakuje již mnoho let, protože návrh rozpočtu na začátku kalendářního roku je vždy trochu „věštba z křišťálové koule“.

Na tento bod navázalo odepsání nedobytných pohledávek města od dlužníků, kteří jsou nezvěstní nebo zcela nemajetní.

Elektronická evidence docházky úředníků MÚ

Jak se již stalo pravidlem, velká diskuse se vedla i nad zprávou finančního výboru, zejména v návaznosti na zprávu o kontrole „Platů zaměstnanců a docházky MÚ“. Do diskuse se promítl zjevný rozpor mezi vnímáním práce úředníků MÚ tak říkajíc zvenku a zevnitř, přičemž pohled zvenku se jeví být kritičtější. Tajemník MÚ p. Drda připravil organizační opatření, které by mělo zprůhlednit systém evidence docházky úředníků, a to zejména zavedením její elektronické evidence.

Zástupci jednotlivých volebních stran pak byli vyzváni k personálním návrhům na přísedící okresního soudu Praha-západ. Na březnovém jednání ZM budou návrhy projednány a případně schváleny.

Odraz opět v popředí pozornosti zastupitelů

Na závěr se ještě rozpoutala poměrně prudká diskuse o přejímání článků z časopisu Odraz do jiných médií, zejména na soukromý web Roztoky.com. Část zastupitelů má k této věci jasně vyhraněný postoj a požaduje, aby bylo přejímání striktně zakázáno. Ani právní stanovisko nevneslo do věci zcela jasno, problém je v tom, že časopis Odraz není nositelem autorské licence, a oprávněným subjektem je tedy jen autor článku. Zřejmě se nejednalo o poslední jednání o této věci. Zde si dovolím trochu osobní poznámku. Byť je náš měsíčník neustále (již od svého vzniku) kritizován pro špatnou kvalitu (viz též článek R. Šefra v minulém čísle), evidentně tam vycházejí i kvalitní texty, o které je zájem a které se přejímají a šíří dál i jinými kanály. Problematická je ovšem úroveň některých polemických článků, jež někdy zacházejí do osobní roviny či uvádějí některé nesprávné informace, ale zde je třeba se spolehnout na vnímavost poučeného čtenáře. Když listuji obecními časopisy našich okolních obcí (raději nebudu jmenovat), opravdu jen výjimečně se stane, že bych tam narazil na článek, který by mě nějak zaujal či kriticky pojmenoval nějaký problém obce. Tyto vskutku radniční časopisy i 25 let po „sametu“ úspěšně pokračují v osvědčené metodě bezkonfliktnosti, což byla teze ideologa socialistického (rozuměj stalinského) realismu A. A. Ždanova, neblahé paměti. Buďme tedy rádi, že Odraz zůstává prostorem pro svobodnou a poměrně demokratickou diskusi.

Stanislav Boloňský
místostarosta

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.