Letecký provoz nad městem Roztoky

Roztoky jsou dotčeny provozem hlavní dráhy 06/24 (dále také RWY 06/24) mezinárodního letiště Praha Ruzyně.

Název "hlavní" patří RWY 06/24 plným právem. Jedná se o dráhu, na které je realizována většina vzletů a přistání na ruzyňském letišti. V běžných letech, za které se dají považovat například roky 2014 a 2015, je využívána takřka v 96 procentech veškerého provozu na letišti Praha Ruzyně.

Obrázek 1: Dráhový systém letiště Praha Ruzyně s naznačenými směry

RWY lze využívat v obou směrech (samozřejmě vždy v konkrétní době pouze v jednom) a provoz v obou směrech se považuje za standardní. Změna směru má vždy svůj důvod. Z hlediska bezpečnosti provedení letu je zásadním prvkem rychlost a směr větru. Platí pravidlo, že se vzlétá a přistává proti větru. V případě, že vítr přichází ze západních směrů, využívá se RWY 24. Pokud fouká z východních směrů, převádí Řízení letového provozu, které je odpovědné za bezpečný provoz letadel ve vzduchu, provoz do opačného směru na RWY 06. Provoz na hlavní RWY 06/24 může probíhat až do kritické hodnoty meteorologických dráhových parametrů, jako je např. mezinárodními předpisy stanovená síla bočního nebo zádového větru. V takovém případě převádí Řízení letového provozu provoz na vedlejší dráhu RWY 12/30, jejíž prodloužená osa vede z jedné strany na Prahu, z druhé na Kladno.

Roztoky jsou ovlivněny v případě provozu RWY 24 přistáními, v případě RWY 06 vzlety. Z pohledu dlouhodobé statistiky vane vítr častěji od západu, a proto cca 70 procent z ročního provozu na RWY 06/24 připadá právě na RWY 24. V letošním roce z důvodu zmiňované opravy TWY F předpokládáme, že RWY 06 bude využívána méně než obvykle, odhad činí cca 15 procent provozu. To znamená, že provoz dotýkající se Roztok bude tvořit cca 15 procent vzletů a zbytek připadne na přistání. Toto číslo je relativně nízké a může vzbuzovat zdání, že nekoresponduje s realitou několika týdnů letošního září a října. Je však potřeba zdůraznit, že se jedná o odhad provozu za celý rok 2016.

Hluková zátěž

Většinu čtenářů bude určitě zajímat hluková zátěž Roztok a způsob její kvantifikace. Aby bylo možné tuto problematiku řádně popsat, je třeba uvést některá základní fakta z teorie ochrany zdraví před hlukem a národní hlukové legislativy, opírající se o české i zahraniční studie dopadů hluku na lidské zdraví. Hluk z leteckého provozu je podobně jako hluk ze silniční či železniční dopravy hodnocen průměrnými hladinami akustického tlaku za určené období. Noční dobu popisuje v podmínkách české legislativy průměr za 8 hodin od 22.00 do 06.00, zatímco denní dobu průměr za 16 hodin od 06.00 do 22.00. Limitní hodnota pro hluk z leteckého provozu v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru stavby je 50 dB, pro denní dobu 60 dB. Tyto limity jsou vztaženy k tzv. charakteristickému letovému dni. Charakteristický letový den odpovídá průměrným provozním podmínkám za šest po sobě následujících měsíců s největším provozem (květen až říjen), oddělí se starty a přistání v denní a noční době. V letecké dopravě není každý den stejný nebo podobný jako v železniční a silniční dopravě. Nad jednou lokalitou mohou být jak starty, tak přistání. Dráhy letů nejsou úplně identické. Provoz je významně ovlivněn počasím (hluk je fyzikální veličina). Proto tedy průměrný den s průměrnými provozními podmínkami. Jedině tak lze hluk z leteckého provozu hodnotit a porovnávat.

Obrázek 3: Trajektorie přistávajících letadel na RWY 24 za 7 dní v říjnu 2016

Obrázek 2: Vyhlášené ochranné hlukové pásmo letiště Praha Ruzyně se stálými monitorovacími stanicemi

V území, kde mohou být nebo jsou opakovaně překračovány hlukové limity, musí provozovatel letiště s více než 50 000 pohyby ročně v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. podat návrh na vyhlášení ochranného hlukového pásma. Opatřením obecné povahy je vyhlašuje Úřad pro civilní letectví. Na celém území ochranného hlukového pásma jsou důležité tzv. chráněné objekty - rodinné domy, bytové domy, školská a zdravotnická zařízení a stavby pro sociální účely. U těchto objektů musí provozovatel letiště zajistit, aby uvnitř chráněných místností (kuchyně, obývací pokoje, dětské pokoje, ložnice, obytné haly) byly splněny hlukové limity pro vnitřní prostor stavby, které jsou o 20 dB nižší než limity hluku pro chráněný venkovní prostor stavby a chráněný venkovní prostor, tedy v noci 30 dB, ve dne 40 dB. Zásadní je, že ochranné hlukové pásmo včetně jeho podmínek se vyhlašuje tak, aby mělo dlouhodobou platnost. Předpokladem je, že podmínky budou postupně naplňovány v souladu s prognózami provozu. Nejdůležitější podmínkou je tvar dráhového systému. Jakmile by se změnily podmínky, musí provozovatel letiště Praha Ruzyně podat návrh na nový rozsah ochranného hlukového pásma, který bude mít opět určitou rezervu pro dlouhodobou platnost. Je to logické, protože ochranné hlukové pásmo je prvkem územního plánování a mělo by spolu s jinými prvky určovat využití území okolo velkého letiště s více než 50 000 pohyby (starty a přistáními). Každý rok se vyhodnocená skutečná provozní data a naměřené hodnoty hluku porovnávají s rozsahem vyhlášeného ochranného hlukového pásma a případně používají k nastavení úprav provozu tak, aby za hranicí ochranného hlukového pásma byly hlukové limity jak pro vnější, tak pro vnitřní chráněný prostor staveb splněny. Kromě celoročního nepřetržitého měření hluku 13 stálými stanicemi monitorovacího systému hluku z leteckého provozu a letových tratí, který provozuje pro Letiště Praha, a. s., externí hluková laboratoř, provádí provozovatel letiště Praha Ruzyně kontrolní měření a ověřuje hlukovou situaci přímo v terénu, zejména tam, kde není umístěna stacionární monitorovací stanice.

Měření hluku v oblasti Roztok

Měření hluku v oblasti Roztok proběhlo naposledy na podzim roku 2015. Jednalo se o neakreditované orientační měření hluku, které Letiště Praha, a. s., průběžně realizuje vlastními silami. Hlukoměr byl umístěn v ulici Na Dubečnici. Zaznamenáno bylo cca 50 vzletů z RWY 06 a cca 70 přistání na RWY 24. Po vztažení výsledků k charakteristickému letovému dni byly vypočteny následující hodnoty: 50,9 dB v denní době a 45,2 dB v noční době. Hygienické limity hluku z letecké dopravy tedy byly s velkou rezervou dodrženy.

Mnoho lidí zajímá, zda je hlučnější vzlet či přistání. Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět a vždy závisí na místě měření, typu letadla atd. Obecně lze říci, že čím dále od letiště, tím více je hlučnější přistání, při kterém je letadlo níže než při vzletu. Ovšem i toto tvrzení má svá "ale" Pokud sledujeme akustickou situaci přímo pod prodlouženou osou dráhy, kde se do určité vzdálenosti od letiště nachází naprostá většina přistávajících a povětšinou i vzlétajících letadel, tak již s pár kilometry od konce RWY se situace obrací ve prospěch vzletů. Toto však neplatí v okamžiku, kdy se vzdalujete od osy dráhy. Pokud je letadlo níže, šíření hluku do stran částečně zabraňuje pohltivost terénu. Pokud je letadlo výše, jako v případě vzletů, má pohltivost terénu na hluk ze vzlétajícího letadla minimální vliv. Toto je i případ Roztok, které jsou od konce RWY relativně daleko, takže přímo pod osou bude hluk z přistání výraznější než v případě vzletů, avšak v oblastech nacházejících se na svahu přikloněném k ose dráhy jsou přistání a vzlety v průměru hlukově rovnocenné. Může docházet k rozdílům u jednotlivých typů letadel, svou roli hraje také aktuální naložení letadla.

Řešení hlukové problematiky

Řešení hlukové problematiky z leteckého provozu nespočívá pouze v měření hluku a případné instalaci protihlukových oken ke splnění hygienického limitu pro vnitřní chráněné prostory. Vzhledem k tomu, že letecký hluk nelze snadno odstínit protihlukovou zdí jako v případě železnice a silnice, je třeba přicházet s organizačními, provozními i ekonomickými opatřeními, která umožní hlukovou zátěž z leteckého provozu omezit na nejnižší možnou míru.

Většina provozních opatření ke snížení hluku je uvedena v Letecké informační příručce České republiky (AIP ČR), která je souhrnem místních pravidel a postupů sloužících zejména posádkám letadel jako podklad pro plánování letu do Prahy. Obsah AIP ČR vychází z mezinárodních leteckých předpisů. Provozní opatření se týkají postupů pro odlet, postupů pro přistání, přednostního využívání hlavní dráhy a jiných pravidel pro letiště Praha Ruzyně. Jsou souhrnně uvedeny v části AD 2.21. a jsou veřejně dostupné na stránkách Řízení letového provozu: http://lis.rlp.cz/ais_data/aip/data/valid/a2-pr-txt2.pdf.

Obrázek 4: Trajektorie vzletů proudových letadel z RWY 06 za 7 dní v říjnu 2016. Umístění odletového bodu znázorněno modrou barvou

Obrázek 5: Trajektorie vzletů vrtulových letadel za 7 dní v říjnu 2016

Provozní omezení zahrnují omezení přístupu na letiště starým a hlučným letadlům a omezení provozu v noční době, kdy je povolen pouze přístup typů a verzí letadel zařazených do zvláštního seznamu (Bonus listu) a zároveň splňujících kritéria pro první dvě nejméně hlučné kategorie, které stanovilo Letiště Praha, a. s., jako provozovatel letiště Praha Ruzyně. Dále je také omezen počet vzletů a přistání v noční době, kdy je plánováno maximálně 48 pohybů.

Na obrázku 3 jsou vyobrazeny reálné trajektorie letadel přistávajících na RWY 24. Na úrovni Roztok jsou již letadla seřazena na ose konečného přiblížení a klesají pod úhlem 3° až do závěru přistání. Přistávající letadla se na úrovni Roztok nacházejí ve výšce cca 630 m nad terénem středu města.

Na obrázku 4 a 5 jsou zobrazeny trajektorie vzletů proudových letadel (obr. 4) a vrtulových letadel (obr. 5). Je patrné, že radionavigační technologie pro odlet nejsou tak přesné jako pro přistání. Vzlet je také více ovlivněn meteorologickými podmínkami. Proudová letadla se mohou dle postupů pro omezení hluku odklánět až po minutí modře označeného bodu. Vrtulová letadla mají odlišné odletové tratě a možnost odklonu z nich je určena minimální výškou. Obvykle nebývají příčinou obtěžování leteckým hlukem, protože jsou tišší, lehčí a lépe stoupají než proudová letadla. Výška vzlétajících letadel nad oblastí Roztok je rozdílná, závisí na typu letadla, jeho aktuálním naložení a meteorologických podmínkách. V průměru se pohybuje na úrovni necelých 1300 m nad terénem v oblasti ulice Nad Vinicemi. Rozpětí výšek se však může pohybovat od cca 750 m v případě některých těžkých dálkových proudových letadel až do 2700 m u rychlých dobře stoupajících malých proudových letadel.

Hluková problematika související s leteckým provozem je velmi složitá a tento článek zdaleka nezachycuje všechny její součásti. S případnými dotazy a podněty nejen k tomuto textu se neváhejte obrátit na adresu Zivotni.Prostredi@prg.aero.

Letiště Praha a.s.

Vysvětlení některých technických údajů pro zájemce:

RWY je zkratka za anglický název runway (počeštěně ranvej), značící vzletovou a přistávací dráhu.

Čísla za tímto označením znamenají azimut neboli odchylku dráhy od severního směru. Údaj 06 znamená úhel 60°, číslo 24 představuje 240°. Dráhy se používají obousměrně, proto jsou u každé dráhy údaje dva. RWY 06/24 tedy označuje dráhu, jejíž azimut je v jednom směru 60° a ve směru opačném 240°.

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.