Malé upřesnění k VTP Žalov

V dubnovém čísle Odrazu zpochybnil pan Lukáš Křístek fakt (viz článek VTP III -územní plán, školka a peníze), že připravovaná výstavba VTP III v Žalově je v souladu s územním plánem. Rozporoval tak tvrzení, které jsem uvedl ve svém článku Pochybuji, tedy jsem, podobně jako radní M. Štifter v článku Nejen VTP, ale další rozvoj Roztok obecně v čísle 3/2015. Pan Křístek argumentoval tím, že „zatím“ výstavba není v souladu, protože nejsou náležitě vyřešeny její dopady na kapacitu MČOV i síť dešťové kanalizace.

Považuji za nutné, aby nedošlo k chybné informovanosti veřejnosti, uvést tuto věc na pravou míru.

Územní plán byl schválen v roce 1995 a v aktuálním znění (s pozdějšími změnami) je v plném rozsahu platný. Pokud bychom přijali za relevantní názor pana Křístka, pak by územní plán nemohl v roce 1995 ani nabýt platnosti, protože byl přijat ještě před generální rekonstrukcí městské čistírny odpadních vod a za tehdejší situace nebylo možné vůbec garantovat rozsah budoucích plánovaných investic na tzv. rozvojových územích města. MČOV byla rekonstruována až v letech 2000-2003.

Tedy uvažovaná výstavba VTP III na pozemcích, které jsou vyznačeny v územním plánu jako území nerušící výroby a služeb, možná je a není s platným územním plánem v rozporu. Jinou věcí je splnění obecných podmínek pro povolení stavby, resp. pro územní rozhodnutí. Do této kategorie patří námitky, které uvádí ve svém článku pan Křístek.

Obecné podmínky pro vydání územního rozhodnutí a povolení stavby (patrně) zatím záměr VTP III nesplňuje. Rozhodující je samozřejmě stanovisko stavebního úřadu coby orgánu státní správy, ale je možné předpokládat, že zatím investor příslušné kladné rozhodnutí stavebního úřadu nemůže očekávat. Není třeba se tak obávat, že by bylo narušeno užívání okolních staveb tím, že by nové objekty byly napojeny na kanalizaci nad limity ČOV. Na stávající splaškovou kanalizaci se nelze bez souhlasného stanoviska provozovatele systému VaK (SčVK) připojit - ten si kapacitu (hydrologickou i látkovou) ostře hlídá, a tedy ani nemůže dojít k problémům pro dosud připojené objekty.

Rovněž bez efektivních opatření na odvádění dešťových vod nelze stavbu zahájit, resp. povolit. V tomto případě je možná situace ještě jasnější než v případě splaškové kanalizace. Dešťové vody z velkých zpevněných ploch je třeba bezpečně dostat do řeky, aniž by ohrozily dosavadní zástavbu a krajinu. 

Tento můj příspěvek nemá zpochybňovat oprávněné obavy a připomínky pana Křístka, jen věcně upřesnit, o co v této věci skutečně jde.

Stanislav Boloňský

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.