Matematická třída v roztocké škole?

Ráda bych reagovala na předchozí článek pana Šalamona na téma integrace dětí v roztocké škole. Nelíbí si mi škatulkování na děti chytré, hloupé, nadané, méně nadané, nenadané, zlobivé, hodné, rychlé, pomalé... Za pár let to může být všechno jinak a z těch šuplíčků se velmi těžko přestupuje.

V osmdesátých letech minulého století bylo v celé České republice 35 tříd s rozšířenou výukou matematiky na druhém stupni. V dnešní době byly tyto třídy nahrazeny víceletými gymnázii.

Myslím si, že Roztoky nejsou natolik veliké, aby se zde „uživila" matematická třída (zvláště když jsou zatím v ročníku dvě paralelky). Podle Gaussovy křivky rozložení inteligence v populaci je velmi vysoká inteligence zastoupena přibližně dvěma procenty. Opravdu nadaných žáků na přírodovědné předměty nebude tolik, aby se naplnila celá třída. A položme si otázku: Děti z okolních měst budou dojíždět do Roztok, nebo do Prahy?

Pod slovem inteligence si obvykle představíme duševní schopnost učit se, porozumět, řešit problémy. Existují i jiné druhy inteligence, například sociální, hudební, jazyková, pohybová apod. Ten, kdo je slabší v matematice, může vyniknout ve sportu, hudbě, umění, jazycích... Stává se, že děti s vysokým intelektem nejsou schopny vytvářet a udržovat vztahy s ostatními vrstevníky nebo tolerovat autority. Proto je důležité naučit děti vycházet spolu a komunikovat s ostatními lidmi, naučit je schopnosti přizpůsobit se a brát ohled na druhé. Ne je oddělit, ale naučit je žít se spolužáky, umožnit jim prohlubovat sociální vztahy a vazby. Což má za úkol první stupeň základní školy.

V roztocké škole bylo na prvním stupni zvykem, alespoň co vím, že nadanější děti například na matematiku, cizí jazyky atd. chodily na daný předmět o ročník či dva výše. A proč je nezapojit do výuky? Mohou pomoct slabším spolužákům s výpočtem, oni na ně zase třeba počkají, až poběží.

Ve vyšších ročnících jsou alternativou víceletá gymnázia a speciální třídy na pražských ZŠ, kde se děti naučí „učit". Jak bylo řečeno, Praha není daleko, tak proč ji v tomto směru nevyužít. Neberme Prahu jako konkurenci a soupeře.

Možná by se dalo přemýšlet o nějaké alternativě. Kombinace sportovní/jazyková, jazyková/přírodovědná třída? Pak je rovněž potřeba počítat ze speciálně vyškolenými učiteli zvyklými pracovat s nadanými dětmi, s větší náročností na prostory, rozvrhy, pomůcky apod.

Myšlenka, že budeme rozšiřovat výuku na úkor „okrajových" předmětů (Které to jsou a kdo to rozhodne?) mně přijde nesmyslná.

Proč nenechat roztockou školu velmi kvalitní všeobecnou základkou s dostatečnou a vhodnou nabídkou kroužků? Ať tam naše děti chodí rády, bez stresu a s úsměvem.

Mgr.Barbora Olejníková učitelka matematiky
na Gymnáziu Nad Štolou,
členka školské komise za Stranu zelených
(www.szroztoky.cz)

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Obecná škola roztocká | Roman Jandík
Dobra vec se podařila | Vlaďka Drdová
Poslední zvonění | Jaroslav Huk
Škola | Vít Calta

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.