Mistr Jan Hus

„Protož, věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti. Pravda tě vysvobodí od věčné smrti!“

(Mistr Jan Hus)

Dne 6. července 2015 uplyne 600 let od upálení Mistra Jana Husa, kazatele, kněze, vysokoškolského učitele, náboženského myslitele. Proč vůbec si již celá staletí připomínáme tohoto muže, významnou postavu českých dějin? Kdo byl a jaký duchovní odkaz nám zanechal? Proč před 90 lety dokonce vznikla církev, která se přihlásila k jeho myšlenkám a idejím a v roce 1971 přijala jeho jméno do svého názvu (byl by výstižnější než „husitská")? Mnoho otázek, ale pokusím se na ně alespoň stručně odpovědět. Byl knězem římsko-katolické církve, která působila v té době na většině evropského území. Nechtěl zakládat novou církev. Šlo mu o očistu, obnovu své církve, které sloužil. Uvědomoval si, že všechno, co koná, koná ve jménu Pána Ježíše Krista jako svědek víry a Boží pravdy. Viděl, že ne všichni slouží a žijí podle Božích přikázání, viděl hřích v církvi i ve světské moci.

V prvním desetiletí 15. století se představitelé univerzitního wyclifismu stále častěji dostávali do konfliktu s církevními soudy. Ilustrace z tisku Processus consistorialis martyrii lo. Huss z roku 1525 ukazuje zajatého kazatele před inkvizitorem.

Kazatel se zdráhá přísahat, soudce ho k přísaze nutí s poukazem, že to není proti Písmu.

Vyobrazení z Jenského kodexu ukazuje Jana Husa na kazatelně. Nabádavým gestem doprovází v tomto případě české kázání k lidu shromážděnému na lavici pod kazatelnou. Hus ovšem kázal také při univerzitních mších členům vysokého učení, a to v latině.

Na to upozorňoval ve svých kázáních, především v Betlémské kapli, která se stala jeho kazatelnou. Přicházeli k němu, královna Žofie, šlechta, měšťané, studenti, řemeslníci i obyčejný lid, a poslouchali. Kázal tak, jako to četl v Bibli. Pod jeho kazatelnou si byli všichni rovni. Ale Hus neměl jen obdivovatele a žáky. Někteří z jeho přátel a kolegů kněží a učitelů na Karlově univerzitě se od něj později odvrátili a stali se jeho nepřáteli (Štěpán Páleč, Stanislav ze Znojma). To se ukázalo na koncilu v Kostnici. Když představitelé církve zakázali Husovi kázat v Betlémské kapli, odešel pokračovat na venkov, na Kozí Hrádek, na Krakovec. Vyzýval křesťany, a to byli tehdy všichni, aby hledali Pravdu, zjevenou v Písmu svatém. Když byl pozván do Kostnice, aby se hájil, domníval se, že Boží pravda musí zvítězit. Za pravdu uznával jen to, co je psáno v Písmu, a kladl důraz na rozum. Poznané pravdy se měl každý držet. Hus byl odhodlán se poznané pravdy držet, nezradit svou pravdu, protože by tím ohrozil spásu své duše a zklamal své přívržence, jež této Boží pravdě učil. O tom, co je pravdivé a správné a není, rozhodovala tehdy církev a její učení. Jistě, v mnohém se odchýlil od učení církve, a proto byl označen za „kacíře“. V kostnickém ohni bylo 6. července 1415 upáleno, zničeno Mistrovo tělo, ale jeho duch a učení ne. Jeho popel byl rozsypán v Rýnu. V tomto slova smyslu nebyl poražen, zlomen, ale naopak se stal vítězem. Pro pozdější vývoj v Evropě se jeho, zpočátku okrajový, případ stal tím nejdůležitějším, co z kostnického koncilu vzešlo. Stal se reformátorem církve. Tohoto uznání se mu dostalo nedávno, v roce 1999 od papeže Jana Pavla II. Česká reformace byla první reformací v Evropě takového rozsahu. Teprve o 100 let později vystupuje Luther, Kalvín, Zwingli ad. Husova památka žila dál mezi jeho kolegy, kněžími a učenci. Významnou roli tu hrála i skutečnost „přijímání pod obojí“ (sub utraque - přijímání chleba a vína i laickými věřícími, nejen kněžími). Právě kalich se stal vedle Mistra Jana Husa hlavním symbolem husitského společenství.

Z jeho díla: úprava českého pravopisu (zavedl diakritická znaménka - tečky, čárky, i a y), napsal: O církvi (De ecclesia) - vyrovnává se s poměry v církvi, Dcerka - jako rádce, vychovatel, psycholog píše mladým dívkám, Knížky o svatokupectví - kritizuje prodej odpustků, obsazování církevních úřadů za peníze, Postila - sborník kázání, Výklad Viery (Kreda), Desatera a Páteře (Otčenáš), O šesti bludech - poznámky ke kázáním, Pašije podle 4 evangelistů, Výklad prvních 7 kapitol Pavlova listu ke Korintským, Provázek třípramenný.

Jarmila Kučerová

Jan Žižka v čele husitských vojsk (Jenský kodex - konec 15. stol.)

Akce v náboženské obci CČSH v Roztokách květen-listopad 2015 pro roztockou veřejnost

Ne 14. 6. od 15 hod.

Zapálení hranice, výklad o Mistru Janu Husovi, soutěže a hry pro děti i dospělé, střelba prakem na terč, historický boj v dobových krojích, občerstvení, na zahradě Husova sboru

Ne 5. 7. v 15 hod.

Slavnostní bohoslužba k výročí Mistra Jana Husa na zahradě Husova sboru

Říjen

přednáška o Mistru Janu Husovi v Husově sboru

Pozvánka na celocírkevní či ekumenické akce

20. 6.

Pouť na Sázavě

20. 6.

Ekumenická bohoslužba smíření na různých místech a farnostech

5.-6. 7.

Husovské slavnosti na Staroměstském náměstí, tradiční bohoslužba v Betlémské kapli

5.-6. 7.

Pouť do Kostnice

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.