Mýty a fakta o projektu v Nádražní ulici

V posledních týdnech se rozhořela čilá diskuse o developerském projektu v Nádražní ulici. Nejen na stránkách Odrazu se objevila mnohá fakta, ale i mýty a nepřesnosti. Proto je potřeba celou věc uvést na pravou míru. Hlavním mýtem, na který bych rád upozornil hned v úvodu, je domněnka, že v této věci město nebo vedení města může rozhodovat o tom, co se na soukromém pozemku může postavit a co nesmí. Mnozí se domnívají, že máme dokonce takové pravomoci, že buď zvedneme palec nahoru a projekt posvětíme, nebo dáme palec dolů a projekt se realizovat nebude. Tak to (bohužel, či naštěstí) skutečně není. Město je jen účastníkem územního a stavebního řízení. Ano, účastníkem poměrně vlivným, ale i přesto se musíme pohybovat v mezích stavebního zákona. Ten nám moc prostoru a nástrojů ovšem nedává, takže v konečném důsledku je vždy ideální nějaká forma dohody, tedy kompromisu s investorem. Ale abychom začali hezky od začátku.

Investorem tohoto projektu je společnost Nádražní 23 s. r. o. Prvotní podnět k jednání vzešel od investora začátkem roku 2011. Věcí se hned v únoru 2011 zabývalo zastupitelstvo města, na jehož jednání bylo již tehdy hlasováno o možnosti pořízení regulačního plánu pro tuto lokalitu. Návrh bohužel nebyl přijat, protože pro bylo pouze 10 zastupitelů z TOP 09, ODS a Sakury. Ostatní opoziční zastupitelé byli buď proti, nebo se zdrželi, nebo nebyli přítomní. Tímto krokem, tedy nesouhlasem opozice se zpracováním regulačního plánu, se nám jako vedení města notně zúžil manévrovací prostor o hlavní nástroj, kterým jsme mohli na investora tlačit, aby bylo dosaženo rozumného kompromisu. A tento první, dle mého názoru nesprávný krok se projevil na následném jednání s investorem. Ono de facto po léta 2011 a 2012 k žádnému kloudnému jednání s investorem ani nedošlo. Vždy to probíhalo obdobně. Sedli jsme si k jednomu stolu. Přednesl jsem požadavky ze strany města (základní zadání pro jednání s investorem schválila rada města) a investor je všechny odmítl a nechtěl ustoupit ani o píď. Nepohnuli jsme se v této době ani o kousek.

Pak se udály dvě důležité věci. Na podzim roku 2012 se podařilo hlasy koalice (TOP 09, ODS a Sakury) spolu s hlasy zastupitelů Matase a Kantora (DOST a KSČM byly stále tvrdošíjně proti) přece jen prosadit souhlas s pořízením regulačního plánu. Zároveň investor obměnil svůj vyjednávací tým. Tyto okolnosti vedly k tomu, že od začátku roku 2013 byla jednání s investorem výrazně konstruktivnější.

Při vyjednávání se podařilo dosáhnout následujícího:

• Výška budov je limitována výškou současných budov. Oproti původnímu plánu investora snížení o dvě patra. Oproti zamýšlenému regulačnímu plánu vyšší o jedno ustupující patro. To se radním zdálo jako dostatečné, a proto jsme na vypracování regulačního plánu netrvali (pořízení regulačního plánu stojí v řádu stovek tisíc korun).

• S tím souvisí i odpovídající snížení počtu bytů, obestavěného prostoru a snížení zastavěné plochy.

• Navýšení parkovacích stání o 20 parkovacích míst. Investor garantoval, že parkovací stání budou k bytům prodávána jako jejich součást, aby nedošlo k parkovaní residentů v okolí areálu.

• Od začátku jsme důrazně trvali na řešení dopravní situace. Není pravda, jak někteří tvrdí, že bychom se tímto aspektem nezabývali a nebrali jej jako zcela stěžejní. O tom svědčí i to, že jsme si nechali zpracovat dvě studie budoucí dopravní situace. Na základě našeho striktního postoje bylo dosaženo toho, že se uliční čára posune o 3 metry na úkor pozemků investora. Díky tomu zde vznikne odbočovací pruh a záliv pro autobus (ve směru do Prahy). Dále pak jsme trvali na tom, aby zde byly dva vjezdy (resp. vjezd a výjezd) do areálu. Tato opatření by pak napomohla právě tomu, aby se už dnes tristní situace v Nádražní ulici zlepšila a „od-špuntovala“.

• V neposlední řadě měla rada města dva požadavky, aby zde vznikla mateřská škola a aby bylo zachováno divadélko Kvítko. Investor původně navrhoval školku zřídit v budově pod serpentinou. Podařilo se nám prosadit, aby byla na druhé, slunnější straně areálu a aby byla postavena hned v první etapě projektu (ne jako školka Na Panenské, která byla dojednána našimi předchůdci a stále nestojí). Původní dispoziční návrh byl koncipován na školku pro 20 dětí. Investor je nyní ochoten školku zpracovat tak, aby měla kapacitu 25 dětí a nebyl problém s následnou úhradou celých úvazků na zaměstnance školky krajem. Divadélko bude postavené celé nové a bude se školkou tvořit jeden celek. Investor je ochoten celou tuto budovu s městem směnit za pozemek u bývalého sběrného dvora s doplatkem 6,5 milionu Kč ze strany města, které by tedy tato budova včetně hodnoty směnovaného pozemku stála cca 9,3 milionu Kč. Nákladová cena této budovy je cca 20 milionů Kč a tržní ještě větší. Jak se zastupitelstvo k této věci postaví, je věcí druhou. Určitě ona směna může být ještě různě modifikována.

To jsou parametry vyjednaného kompromisu. Těžko soudit estetično, už jen vzhledem k neestetičnu současného stavu. Ano, kdyby to bylo na mně a kdybych mohl dávat onen palec nahoru a dolů dle libosti, tak bych pro dojednaný výsledek palec nahoru nedal. Líbila by se mi také nějaká nižší a méně zastavěná varianta. Ale musím žít v reálném světě, město má pravomoci, jaké má, a nejefektivnější cestou je kompromis. Na stole leží dojednaný kompromis, který je vzhledem k ústupkům investora v historii Roztok ojedinělý. I přesto se rada města rozhodla, že v územním řízení podá odvolání. Tak se i stalo. Investor je i přes to ochoten dále jednat. Jak další jednání dopadnou a jak se projekt ještě vyvine, je otázkou dalších jednání, o kterých vás budeme informovat.

Mnozí nám vyčítají, že jsme snad projekt záměrně tajili a veřejnost dostatečně neinformovali. Pro přesnost jen uvedu, že v Odraze byl tento projekt v roce 2011 zmíněn čtyřikrát, v roce 2012 dokonce sedmnáctkrát a v roce 2013 devětkrát.

Jan Jakob
starosta města Roztoky

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.