Někdo koná, někdo raději píše a mluví

Nejsem příznivec negativní konfrontace. Proto mě články v minulém Odrazu, jejichž autory byli představitelé uskupení DOST, nemile překvapily. Reakci si nemohu odpustit, protože se jednalo o výpady mnohdy až osobní. Budu ale veskrze věcný až faktografický. Také se rychle zapomíná, takže i pro připomenutí. Do výčtu budu zahrnovat jen v zásadě pozitivní věci.

V předchozím čtyřletém funkčním období za starostování paní Vavřínové (DOST) se ve městě podařilo především následující:

• Pronajala se budova školky v Palackého ulici pro 25 dětí, kterou vlastní soukromá společnost.

• Opravila se „havarijní“ stoka formou zakázky bez výběrového řízení.

• Byla ustanovena stavební uzávěra, z níž se ihned udělila výjimka.

• Kraj, nikoliv město Roztoky, vybudovalo silniční přeložku při vjezdu do města.

• Za desítky milionů se vypracovaly projekty, které nebude možné nikdy realizovat.

Za necelé dva roky, kdy jsme se vedení města chopili my, se ve městě podařilo především následující:

• Postavila se nová budova školky v Havlíčkově ulici pro 50 dětí, kterou vlastní město.

• Opravily se dvě páteřní silnice (Masarykova a Jungmannova) a nové chodníky se zde dokončují.

• Stavební uzávěra je stále platná a s případnými developery se poměrně tvrdě vyjednává.

• Kraj, nikoliv město Roztoky, opravuje zámek.

• Postavil se nový sběrný dvůr a nebude nutné platit nesmyslně vysoký pronájem, který se platil za starý sběrný dvůr.

• Postavili se dvě nové třídy základní školy.

• Zateplila se budova školní jídelny.

• Asfaltuje se Školní náměstí, které bylo prašnou komunikací desítky let.

• Vypracovala se projektová dokumentace pro velkou dostavbu školy, která je finančně únosná, a při tom se bude jednat o výstavbu více než deseti učeben, tělocvičny a multifunkčního sálu.

• Upravilo se a doplnilo dětské hřiště u žalovské školy.

• V příštích dnech bude zahájena výstavba multifunkčního sportoviště na křižovatce ulic Masarykova a Obránců míru.

• Byla zahájena rekonstrukce městského úřadu. Ve výčtu bych mohl pokračovat, ale myslím, že je zřejmé, kdo koná a kdo jen píše a mluví.

Post scriptum: Kdo je kozel a kdo zahradník?

Uvedu jen jednu podivnou kauzu, která se odehrála za starostování paní Vavřínové. Jedná se o problematické zavážení žalovského zemníku, kterým mělo být dosaženo rekultivace, ale také patřičného zhodnocení pozemků. Paní Vavřínová v rozhovoru pro červnové vydání časopisu Odraz z roku 2007, tedy půl roku po svém zvolení starostkou města, uvedla k věci následující: „Ihned po svém zvolení starostkou města jsem pozastavila svojí funkci jednatelky ve společnosti Lipchat, abych nebyla ve střetu zájmů.“

V tomtéž rozhovoru ještě dodala: „Znovu opakuji, nejsem nyní jednatelkou firmy a pozemek Lipchatu není součástí rekultivace, tak kde vidíte ten střet zájmů?“ Nahlédnete-li do obchodního rejstříku, zjistíte ovšem, že paní Vavřínová byla jak jednatelkou, tak společnicí firmy Lipchat nepřetržitě od března roku 1996 až dodnes. Tuto skutečnost dokonce paní Vavřínová i sama uvádí ve svých oznámeních o činnostech, která musela jako starostka podávat. Je tedy zřejmé, že nám bývalá paní starostka veřejně lhala, a použiji-li i její vlastní slova, tak byla po celé čtyři roky ve střetu zájmů.

Jenže tato lež paní Vavřínové není v problematické kauze žalovského zemníku jedinou podivnou záležitostí. Nyní zcela opominu první fázi rekultivace zemníku, která se v zásadě odehrála ještě před jejím nástupem do funkce starostky. Pozemky, jejichž cena se po rekultivaci přirozeně několikrát zvýší, v červnu 2007, kdy byla podána žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území, a tedy i v době, kdy byla paní Vavřínová starostkou, vlastnila společnost Tesoro, společnost Lipchat, paní Radislava Jandová, která byla a je další společnicí firmy Lipchat, a jeden malý pozemek i město Roztoky. Tyto skutečnosti dokládají jak výpisy z katastru nemovitostí, tak dokumentace k výše uvedené žádosti o změně využití území. Takže i ve věci vlastnictví pozemků nám paní Vavřínová ve výše zmíněném rozhovoru lhala.

Bez zajímavosti také není, že autorem celého projektu na rekultivaci žalovského zemníku je Ing. arch. Mikoláš Vavřín, tedy manžel bývalé starostky. A nejen to, pan architekt Vavřín dokonce v době, kdy jeho manželka byla starostkou, v jednání s roztockým městským úřadem zastupoval na základě plné moci společnost Tesoro, která ve věci vystupovala1 se souhlasem firmy Lipchat, v níž má podíl paní Vavřínová. To nepochybně potvrzuje slova samotné paní Vavřínové o střetu zájmů. A jak celá věc dopadla? Po všech potřebných souhlasných vyjádřeních, včetně vyjádření několika odborů MÚ Roztoky, bylo v roce 2009, tedy pořád za starostování paní Vavřínové, vydáno odpovídající rozhodnutí o změně využití tohoto území. Následně se také začalo zavážet. Mezi tím většinu pozemků odkoupil pan Jozef Višvader, svého času prokurista firmy Tesoro a soudní exekutor, tohoto času dle informací z medií ve výkonu trestu. Jako pomyslnou třešničkou na dortu se může zdát skutečnost, že společnost Tesoro od července 2006 spoluvlastní akciová společnost Superior, jejímž jediným akcionářem byl kdysi výše zmíněný pan Višvader, ale která má od roku 2004 akcie na majitele, tedy nejasnou vlastnickou strukturu.

Rozumný čtenář si odpoví sám, kdo je kozel a kdo zahradník nebo spíše, kdo dokázal využívat své postavení ve vlastní prospěch.

Jan Jakob
starosta města Roztoky

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.