O mateřských školách bez emocí

Nedostatek nějaké komodity či služby vede vždy k nerovnováze na trhu a oprávněné nespokojenosti veřejnosti - ovšem občas i k přehnaně radikálním odsudkům.

O problematice předškolního vzdělávání v našem městě, zejména o kritériích pro přijímací řízení do veřejných mateřských škol vedeme na různých úrovních diskusi již několik let. Jde o diskusi, v níž občas převažují emoce nad věcnou znalostí problematiky, nicméně její smysl je jasný a opodstatněný -zajistit co nejspravedlivější postup při přijímacím řízení, a to zvláště v situaci, kdy kapacita mateřských školek je v (nejen) našem městě nedostačující.

Rada města se touto věcí několikrát zabývala a formou usnesení přijala doporučení ředitelkám pro přijímání dětí do MŠ, která stanovují, že základním kritériem je trvalé bydliště dítěte v Roztokách a věk dítěte. V souladu s legislativou jsou přednostně přijímány děti předškolního věku a při přijímání dalších se postupuje víceméně mechanicky od nejstarších k nejmladším. Všechna ostatní kritéria byla eliminována, neboť se časem ukázala jako problematická, a to včetně sociálních hledisek, jako je např. situace matek samoživitelek. Z úředního pohledu je totiž nemožné rozlišit neprovdanou matku dítěte žijící ve stabilním partnerském svazku a osamělou matku samoživitelku.

Posledním podnětem ze strany veřejnosti byl článek Čisté duše v „čistých“ MŠ paní Š. Urbanovské v čísle 1/2014 časopisu Odraz, který měl ještě krátký dovětek v elektronické korespondenci s vedením města. Autorka článku má pocit, že v některých případech není postup ředitelek MŠ korektní, dokonce spekuluje i o korupčním jednání, zejména při doplňování stavu dětí na uvolněná místa po ukončení přijímacího řízení.

K tomu považuji za nutné podat následující vysvětlení.

Přijímací řízení do MŠ se uskutečňuje na podkladě ustanovení školského zákona č. 561/2004 Sb. a řídí se správním řádem, zákonem č. 500/2004 Sb.

V této souvislosti je třeba říci, že žádná naše místní úprava podmínek, i když na podkladě usnesení Rady či zastupitelstva, nemůže překročit zákon, resp. omezit zákonné pravomoce ředitelek MŠ.

§ 34 odst. (3) školského zákona říká taxativně a jednoznačně, že o přijetí dítěte do mateřské školy rozhoduje ředitel MŠ. Přitom musí dbát na ustanovení § 2 ŠZ, které ukládá dodržování rovného přístupu každého občana, resp. dítěte ke vzdělání, a také se musí držet procesních pravidel stanovených správním řádem.

§ 34 odst. (4) dále upřesňuje, že k předškolnímu vzdělávání jsou přednostně přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V těchto případech dochází občas ke zvýhodňování některých dětí tím, že „přednostně“ absolvují tento ročník dvakrát, a to v případě následného ročního odkladu školní docházky. Této praxi nelze účinně čelit, podle nové zákonné úpravy je však již tato opakovaná docházka do předškolního ročníku zpoplatněna.

§ 34 odst. (7) pak uvádí, že dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku. Toto ustanovení do jisté míry legalizuje kritizovaný postup, že některé děti jsou za „nejasných okolností“ (na základě předchozího odvolání) přijaty v průběhu školního roku.

Nový odst. (8) § 34 pak nabízí možnost přijímání dětí do mateřské školy na základě kritérií stanovených zřizovatelem, která se zveřejňují předem a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jedná se však o MŠ pro děti zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele.

Jde tedy o tzv. zaměstnaneckou školku. Suverénní rozhodování ředitelek MŠ potvrzuje i následující § 35, který stanoví, že při naplnění určitých podmínek může ředitel rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání dítěte.

Z výše uvedeného vyplývá, že kritéria přijímacího řízení přijatá usnesením Rady města mají jen doporučující charakter. Rozhodnutí o přijetí konkrétního dítěte je zcela v kompetenci ředitelky.

Jak mám možnost sledovat v posledních letech situaci v našich MŠ, domnívám se, že v naprosté většině případů postupují ředitelky korektně, věcně správně (v souladu se správním řádem) a podle doporučení Rady města. V jednotlivostech se liší. Tento výjimečně individuální postup nelze striktně odmítnout, protože mohou existovat (a existují) zvláštní případy hodné zřetele, které jednoduchá kritéria nemohou postihnout. Nejčastější kritické námitky rodičů směřují proti případům dodatečného doplňování počtu dětí na místo těch řádně přijatých, které z nějakých důvodů nenastoupily do předškolního vzdělávání. I v těchto případech postupuje ředitelka suverénně, měla by však dodržovat stejný princip, jaký byl uplatňován při řádném přijímacím řízení, a nezneužívat svého postavení. Musí být připravena kontrolnímu orgánu zřizovatele a České školní inspekci vysvětlit a zdůvodnit přijetí konkrétních dětí mimo kritéria.

Závěrem si dovolím osobní názor. Celý problém je o morálce a odpovědnosti. Zbavit ředitelky možnosti postupovat ve výjimečných případech individuálně by vedlo ke zbytečné tvrdosti zákona. Nejlepším lékem na tento problém je dostatečný počet míst v MŠ.

Proto také vedení města vynaložilo značné úsilí i finanční prostředky z rozpočtu města k navýšení kapacity našich veřejných MŠ. Během posledních tří let to jsou nové tři třídy pro celkem 75 dětí. Lze očekávat, že i vzhledem k silnému předškolnímu ročníku, který přechází od 1. září do prvních tříd ZŠ, se posune hranice pro přijetí dítěte na 3,5 roku jeho věku.

Stanislav Boloňský
místostarosta předseda školské komise

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.