O té odpovědnosti

V materiálech, které se sešly pro toto číslo Odrazu, mě zaujal článek pana Macáka o černých skládkách. Ani ne tak skutečnost, že nám v obci takové hanebnosti neustále vznikají, jako to, že někdo přijde s konkrétní činností a něco konstruktivního ze své svobodné vůle vykoná. Není to první vlaštovka, vím o občanovi (který ovšem nechce být jmenován), který podobně o své vůli vyčistil strž u tzv. Myší díry, a určitě by se našli i další, kteří raději dobrovolně uklízejí cizí svinčík, než aby se na něj dívali.

Na městském úřadu se nám v této souvislosti spíše hromadí stížnosti. Že je kolem kontejnerů na tříděný odpad s odpuštěním bordel. Ať s tím úřad něco udělá. Ať tam městská policie hlídá, vyšetřuje, zatýká a pokutuje. Že jsou chodníky používané jako psí záchod. Že nějaký pes někoho napadl. A zase za to může úřad a městská policie a starosta a zastupitelé a vůbec tahleta verbež placená z našich daní.

Víte, tihle všichni, i kdyby se rozkrájeli, zmohou velmi málo, dokud se budou někteří občané chovat jako čuňata, a to prosím bez odpuštění. Dokud budou bez zájmu okolí vyvážet odpadky do nějaké škarpy, ke které to patrně mají z domova dál než do sběrného dvora. Dokud si budou myslet, že ke kontejnerům na tříděný odpad mohou odložit všechno, co se jim nevejde do popelnice. Dokud budou majitelé pouštět své psy na volno bez košíků po celém městě a dokud je budou nechávat kálet, kde je napadne.

Znám příběh, kdy jedna paní vyzvala majitele psa, který s klidem přihlížel, jak si jeho hafan ulevil doprostřed chodníku, aby po svém miláčkovi nemalou hromádku uklidil. Odsekl, že za psa platí daně, takže nic uklízet nemusí. Reakce oné paní mne nadchla (tím prosím nenavádím k následování): vzala do kapesníku příslušný exkrement a majiteli psa ho rozmazala po bundě.

Chápu, že úředníci někdy nepostupují z pohledu občana dostatečně pružně. Chápu, že nás městský policejní sbor má daleko ke kriminálce New York, Miami, Las Vegas i Anděl. Nechci je paušálně hájit. Ale to nejsou ti, kteří ten binec vytvářejí, to dělá část našich občanů, protože je to pro ně pohodlné a poměrně bezpečné.

Když je totiž nikdo nepřistihne při činu, jsou za vodou. Je jen málo lidí, kteří jsou schopni dotyčného napomenout, nebo dokonce nahlásit. V Čechách se to považuje za udávání, které je společensky nepřijatelné. Je ale jen na nás, kdo bude mít navrch. Jestli ta slušná většina, nebo agresivní, sobecká a bezohledná menšina.

Jaroslav Drda

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.