O tom podivuhodném čase vánočním

V předvánočním čase jest záhodno psát o věcech pozitivních, zvlášť v současné době, kdy o dobrou zprávu nezavadíte, i kdybyste měli v televizi tisíc kanálů.

V dřívějších dobách jsem lidem vyčítal, že se k sobě začnou chovat normálně a slušně jenom v době Vánoc. To si i dárky dávají a přáníčka posílají, potají slzu dojetí uroní, ba i na půlnoční mši zajdou (pokud se ovšem v Roztokách vůbec koná). Co na tom, že přes rok si na své přátele a známé ani nevzpomenou, že křičí na své blízké, že se hašteří a hádají se sousedy? Že i lidé, kteří by měli být mravním příkladem, se sníží k primitivním pomluvám a lžím? Hlavně že jsou Vánoce, svátky klidu a pokoje, kdy všichni na chvilku předstírají, že jsou lepší, než je tomu ve skutečnosti.

V poslední době se na to ale začínám dívat obráceně: zaplať bůh aspoň za ty Vánoce, že aspoň o nich se lidé k sobě chovají... lidsky. Jenom díky tomu vidíme, že to ještě dokážou, že snad ta změna společnosti k horšímu ještě není nevratná.

A tak vám všem, naši milí čtenáři, přeji, aby se vám podařilo překonat obvyklé shony a zmatky, abyste v sobě nalezli sílu potěšit sebe i své blízké hezkým slovem, pohlazením, tichou chvilkou rodinného štěstí. A abyste si kousek té sváteční nálady uchovali i pro všední dny.

Jaroslav Drda

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Slovo starosty | Jan Jakob
Vánoce jsou blízko! | Jarmila Kučerová
Čas předvánoční | Ladislav Kantor
Slovo starosty | Jan Jakob

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.