Pár výročí roku, který začíná

Máme nový rok, tentokrát s pětkou na konci, a tak se můžeme podívat dozadu, do historie. Do dřívějších a ještě dřívějších let, které taky měly pětku na konci, anebo aspoň nulu, aby to vyšlo na půlkulaté jubileum.

Putování časem nazpátek začneme v roce 1565, kdy se roztockého panství ujal rytíř David Boryně ze Lhoty, jedna z nejvýraznějších a také nejkontroverznějších postav historie obce. Mladý David se sice zapletl do protihabsburského povstání v roce 1547, jeho otec, královský prokurátor, ho však z toho vysekal, a David nastoupil velmi úspěšnou politickou a vlastnickou dráhu. Dotáhl to na hejtmana tehdejšího Slánského kraje a značně rozšířil rodové panství. Do dějin Roztok, z nichž učinil své hlavní sídlo, se zapsal rozsáhlou úpravou tvrze na renesanční zámek. Je ovšem také mnoho svědectví dokládajících, že zbohatl hlavně lichvou a že se k lidem na svém panství choval značně drsně. Když však před 425 lety byl jeho zámek vydrancován, nešlo o nějakou rebelii utiskovaných chudáků, jádrem bandy byli „profesionální“ lapkové a podle toho si také tlupa na zámku počínala: vzbouřenci vykradli truhlu s penězi a starého majitele ztřískali tak, že jeho smrt o rok později je přičítána právě následkům ran, které schytal od lupičů.

Také další letošní výročí má původ v rebelii. Došlo k ní v roce 1775 a dodnes se z ní uchovalo rčení „dopadli jak sedláci u Chlumce“. Jádro vzpoury, která měla původ v tom, že císařské listy, jimiž se vídeňský dvůr snažil regulovat robotní povinnosti, byly vykládány jako zrušení roboty, bylo ve východních Čechách, kde právě u Chlumce nad Cidlinou došlo k jednomu z mnoha střetů takřka neozbrojených sedláků s vojskem. Proud drancujících nevolníků se pak valil k Praze a jeden z houfů na konci března 1775 vyraboval kapli roztockého zámku. Hlavní skupina dorazila do prostoru dnešního Karlína a Libně, kde byla u Invalidovny obklíčena a pochytána vojskem. Celkem sedm víceméně náhodně vybraných rebelů bylo pro výstrahu pověšeno, čtyři z toho u pražských bran. Dva z nich, syn hospodáře Dvořáka a pacholek ze stejného statku, byli z Roztok.

Vynechám 70 let od konce druhé světové války a přeskočím k poslednímu. Mnozí z vás na tu dobu pamatují a 25. výročí si můžeme připomínat, kolik chceme a na kolik si vzpomeneme. Někteří snad mají doma i schované číslo revolučního listu Občan, který na přelomu let 1989 a 1990 začal vycházet a byl šířen po městě. Tak vybírám z těch výročí popsaných v listu Občan jedno: 13. února 1990 se v plném roztockém kině sešlo už popáté roztocké Občanské fórum, aby od moderátora Stanislava Boloňského vyslechlo, že byla provedena zásadní obměna sboru poslanců a rady Městského národního výboru v Roztokách a že tento poslanecký sbor zvolil předsedou MěNV pana Vojtěcha Sedláčka. A právě tento Občan s pořadovým číslem 5 nesl na titulní stránce jeho fotografii s odznakem rychtářského práva, která vešla do dějin města jako roztocký symbol Listopadu.

Jarda Huk

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Výročí roku 2017 | Stanislav Boloňský
Divadélku Kvítko bude čtyřicet | Marie Bartulíková

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.