Poplatky zrušit a (ne)malou daň zvýšit? Ne! Zavést daň paušální!

I když se podobných projevů obvykle zdržuji, po přečtení návrhu pana starosty Jakoba (v lednovém Odrazu) na zrušení komunálních poplatků vykompenzované paušálním zvýšením daně z nemovitosti mi to nedalo a rozhodl jsem se reagovat. A ne pouhým emailem panu starostovi, jak čtenáře Odrazu ve svém příspěvku vybídl, ale rovnou na stránkách Odrazu (pro případ, že by snad email z nějakého důvodu nedorazil či skončil v propadlišti elektronické komunikace). Pokud se svým názorem některých čtenářů Odrazu dotknu, omlouvám se jim.

Jak už se stalo nepříjemnou tradicí, v okamžiku, kdy stát nedokáže efektivně vymáhat nějakou daň či poplatek, zavádí či navyšuje daň jinou, nejlépe nepřímou a univerzální, kterou od občanů získává s minimálním úsilím prostřednictvím jiných subjektů. Příkladem nade vše výmluvným budiž všem dobře známá daň z přidané hodnoty, po alkoholu a cigaretách další metla lidstva, za jejíž objev podle dostupných informací vděčíme francouzským politikům. Zdá se, že tento princip je natolik úspěšný, že se postupně zavádí i na komunální úrovni, viz teplický příklad uváděný panem starostou Jakobem jako následováníhodný vzor, pro občany veskrze výhodný. Je mi líto, ale já výhodnost návrhu vidím především na straně obce. Daň z nemovitosti je sice daň přímá, ale spravují ji finanční úřady, takže obec s jejím výběrem nemá starosti. Přitom jí zůstává možnost ji skrze místní koeficient velmi podstatně ovlivňovat (a asi není žádné tajemství, že jde především o její navyšování). „Výhodou“ daně z nemovitosti je i to, že povinnost ji platit se neodvíjí od příjmů vlastníka nemovitosti, takže jediný způsob vlastníka, jak si v horších časech na dani z nemovitosti ulehčit, je se nemovitosti zbavit. Jen těžko se tedy lze zbavit pocitu, že daň z nemovitosti je „trest“ za vlastnictví střechy nad hlavou, ať už jste se k ní dopracovali sebepoctivěji. A už jen krůček zbývá k tomu, aby zase platil již legendární výrok Miloše Kopeckého v roli tajemníka národního výboru v komedii Bílá paní, že „mít něco je vždycky podezřelé“, kterým reagoval na argumentaci Vladimíra Menšíka v roli příslušníka VB, že „něco mít ještě není trestné“. No nic, daň z nemovitosti se asi hned tak nezruší a je tedy zapotřebí věci vidět v širších souvislostech. Znepokojující na celém návrhu mimo jiné je, že s ním přichází zastupitel pravicové strany, která tak vehementně prosazuje adresnost. Ale zřejmě jde pouze o adresnost na výdajové stránce rozpočtu, tedy např. při platbách sociálních dávek ap. Adresnost na příjmové stránce (tedy jestli jde o regulační poplatek za psa či daň z nemovitosti) už tak klíčová není, prostě ber kde ber. Je to výmluvný příklad, jak se někdy stírají nepřekonatelné názorové rozdíly mezi pravicí a levicí. Teď už zbývá jen doufat, že pokud se panu starostovi podaří návrh prosadit (a já pevně doufám, že ne, protože věřím, že v zastupitelstvu Roztok je ještě dost soudných lidí), že po příštích volbách nové zastupitelstvo zrušené poplatky z nějakého ryze racionálního důvodu, který si osobně dokážu velice živě představit, zase nezavede. A nebudu asi daleko od pravdy, že v takovém případě lze jen těžko očekávat (v duchu rčení „co peklo jednou pohltí, to už nevydá“), že by se společně s jejich znovuza-vedením daň z nemovitosti zase snížila na původní úroveň. Že bychom na takovém opatření nakonec tratili všichni, netřeba zdůrazňovat.

Já osobně bych navrhoval zavést namísto všech poplatků a daní pouze daň jedinou, paušální, jejíž výše by se stanovovala každý rok na základě výdajové stránky státního rozpočtu. A zatímco pravicová vláda by výdaje rozpočítávala na hlavu rovnoměrně (nemluvňata nevyjímaje), levicová progresivně (vyjímaje všechny s příjmem do stonásobku životního minima).

David Drbohlav

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.