Postřehy (zaujatého) pozorovatele

Ve středu 10. prosince 2014 se uskutečnilo první pracovní zasedání zastupitelstva města v novém složení. I pro mě to byla velká změna, neboť jsem se ho poprvé zúčastnil nikoliv jako jeho člen, ale jen jako divák - a tak se možná i trochu změnil úhel mého pohledu... 

Zastupitelé se celkem bez větších problémů vypořádali s olbřímí agendou, možná i díky tomu, že noví zastupitelé, jichž je polovina celkového počtu, zatím spíše jen pozorně naslouchali, než aby nějak razantně vstupovali do diskuse, což bylo určitě na místě. 

Hlavním diskutujícím a oponentem koaličních návrhů byl Martin Matas, dlouholetý zastupitel a lídr Strany zelených. Vyslovoval se prakticky ke každému bodu, a to i několikrát, ale je třeba říci, že celkově byla diskuse mnohem kultivovanější a věcnější než v minulém volebním období, kdy jednání zastupitelstva často připomínala výjevy ze žižkovské pavlače.

Několik kolizních bodů se však přece jen vyskytlo. Nejprve otázka pracovní doby starosty, když zelení přišli s požadavkem pracovní úvazek starosty, příp. místostarostů přesněji definovat, což však nemohlo mít naději na úspěch, protože pracovní doba uvolněných zastupitelů, a tedy i starosty, není zákonem o obcích nijak stanovena.

Druhým bodem „na hraně" bylo opakované hlasování o věci, která na předchozím jednání neprošla. Šlo o doplnění člena kontrolního výboru za ODS, přičemž byl navržen opět stejný kandidát jako při předchozím neúspěšném hlasování. Zákon sice přímo nezakazuje hlasování o téže věci vícekrát, jde ale o postup neobvyklý, který není v souladu s místními zvyklostmi. Tentokrát kandidát ODS prošel, a to nejnutnějším počtem 11 hlasů.

Další úlitbou koaliční dohodě byla úprava obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích, v rámci které byly razantně sníženy poplatky ze psů. To je vpravdě dekadentní nápad, neboť psi už v Roztokách vesměs neslouží k ostraze domů, a nejsou tedy nezbytností jako v podhorské samotě, ale spíše jsou jen domácími mazlíčky. Snížení poplatku také ignoruje fakt, že jeho výše má i regulační funkci. Ať se nám to líbí, nebo ne, chov zvířectva životní prostředí ve městě zatěžuje a poplatek by to měl zohledňovat.

Poslední moje připomínka se týká chabé účasti veřejnosti na jednání. Na tomto prosincovém kolísala účast přítomných občanů (včetně mě) mezi třemi a sedmi. Nechce se mi věřit, že by osud města byl lidem tak lhostejný. Zdá se, že občané přijdou na zasedání ZM jen v případě, když jim hodlá developer postavit před okny mrakodrap. Musím jen zopakovat, že všechna zasedání obecního zastupitelstva jsou přístupná veřejnosti. Toto ustanovení platí již 150 let od roku 1864, kdy bylo přijato říšským sněmem obecní zřízení. K jeho zrušení nedošlo ani za komunistické totality, kdy se naopak účast veřejnosti vyžadovala. Jen pro zajímavost jsem nahlédl do archivních materiálů, z nichž jsem vyčetl, že např. před 30 lety, kdy již účast veřejnosti na plenárních jednáních Městského národního výboru nebyla tak říkajíc „dobrovolně povinná“, se jich účastnil nesrovnatelně větší počet občanů. V roce 1984 bylo jednání v průměru přítomno 100 občanů (naproti tomu účast poslanců byla dosti špatná, jen kolem 65 %). Přímo v Roztokách byla účast dokonce 135 občanů na jednání, neboť nižší čísla ze Žalova byla ovlivněna malou kapacitou sálu. V roce 1982 dosáhla průměrná účast dokonce kolem 150 občanů na jedno jednání. Přitom před rokem 1989 jsme to tak říkajíc „neměli ve vlastních rukou“, teď máme demokratické poměry, ale zájem žádný. To je dosti smutný poznatek.

Stanislav Boloňský

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.