Prezidentem ČR byl zvolen Miloš Zeman

Skončeno a potvrzeno. Poprvé jsme volili prezidenta přímou volbou. V druhém kole prezidentských voleb za účasti 4 958 576 voličů dalo svůj hlas M. Zemanovi 2 717 405 a K Schwarzenbergovi 2 241171 občanů. Obavy o důstojnost voleb se naštěstí ukázaly liché. Vše se totiž odehrávalo veřejně, takřka v přímém přenosu, různorodost tisku dávala voličům víc než dostatečnou možnost se ve složitých záludech politiky orientovat a bylo jen na nich, zda ji využili, nebo byli zarytě rozhodnuti předem.

(Když si totiž vybavíme prezidentské volby r. 2003, kdy se cca 20 poslanců ČSSD - bez varování! - rozhodlo nevolit M. Zemana, čímž ho „odeslali“ na Vysočinu, byl tehdy dosti překvapivě zvolen V. Klaus za, což se dá lehce spočítat, dodnes nejasné podpory KSČM. Obdobně - jen už bez M. Zemana - se odehrála volba prezidenta i v televizním klání r. 2008 za těchtýž okolností, s téměř shodnými aktéry. Vyhrožování veřejné i zákulisní, kulky posílané poštou ,,neposlušným“ tajné schůzky v hotelu Savoy, nečekaná vážná onemocnění i zázračná uzdravení ze dne na den atd. Tehdy se vše odehrávalo v zákulisí, v „ráji“ vyjednavačů a lobbistů - Sicílie po česku...)

Poprvé vůbec jsme zaznamenali v praxi propastný rozdíl mezi přímou volbou za účasti 5 milionů voličů a mezi volbou nepřímou, kdy prezidenta volilo 200poslanců a 80 senátorů. Nestydím se říct, že to byla - ve srovnánís jinými typy voleb - i velkolepá ,,hra pro veřejnost“. A bez účasti a zájmu veřejnosti se politika dělat nedá, resp. postrádá v podstatě svůj smysl...

Bylo by myslím nevhodné, abych tu šermoval svými vlastními názory. Ty už jsem jasně napsal v minulém čísle Odrazu. Svůj komentář bych v tomto případě považoval za nevhodný - ostatně jste si jich v posledních dnech mohli vyslechnout či přečíst stovky.

(A tak jsem se rozhodl z četných serverů a agentur zvolit služby otevřené encyklopedie WIKIPEDIE, jejíž zkrácený text jsem kurzívou mírně komentoval jen pokud to bylo k pochopení nutné.)

Přímá volba prezidenta je v našich končinách legislativně zcela nový prvek, který přinesl mnohá překvapení: svým průběhem a nečekanými zvraty i výsledky. Politici, politologové, agentury, analytici i novináři se mají nad čím zamýšlet. A je to důvod k zamyšlení i pro nás - voliče. Ať chceme, či nechceme, zdá se, že dvířka na cestě k přímé volbě poslanců, hejtmanů a starostů jsou pootevřena...

Výzkum veřejného mínění

Výzkumem veřejného mínění se samozřejmě zabývaly všechny renomované agentury. Až sociolog Daniel Prokop, analytik společnosti Median, zveřejnil 7. ledna 2013 v deníku Insider agregovaný (sdružený, slučující) model vycházející z výsledků výzkumů společností Factum, MEDIAN, CVVM a Sanep. Tehdy také řekl, že se ve veřejné diskusi objevuje teze, že Miloš Zeman a Jan Fischer jsou v médiích a průzkumech v rámci manipulace voleb upřednostňováni a nadhodnocováni.

V agregovaném modelu využívajícím data z posledních kol výzkumů čtyř agentur vycházel jako první Miloš Zeman (26,0 %), následoval Jan Fischer (22,5 %), Jiří Dienstbier (12,5 %), Karel Schwarzenberg (11,5 %), Vladimír Franz (8,0 %), Přemysl Sobotka (6,0 %), Zuzana Roithová (5,0 %), Jana Bobošíková (4,0 %), Táňa Fischerová (3,5 %). Ze zkušenosti, jaká z posunu volební podpory v posledních volebních dnech vyplývá, není první kolo volby rozhodnutý boj. Výsledky voleb se od výsledků průzkumů mohou lišit ještě výrazněji než u jiných typů voleb, protože pevnost rozhodnutí voličů je menší a rozhodnutí vychází spíše z proměnlivých sympatií více než z trvalých socio-ekonomických podmínek voličů, kampaň a debaty se koncentrují do posledních dnů a nevypočitatelné je rozhodnutí sympatizantů dosud méně podporovaných kandidátů.

Mediální ankety

Tolik oblíbené mediální ankety jsou samozřejmě obrazem čtenářů klientské obce, konzumentů, kteří je sledují, resp. kupují, a logicky se tedy od sebe podstatně liší, stejně jako se liší okruh čtenářů a klientů.

a) Blesk.cz (11. 8. 2012) - ankety se účastnilo cca 70 000 hlasujících: na prvním místě Jan Fischer (27 %), na druhém Miloš Zeman (21 %) a na třetím (13 %) Vladimír Franz.

b) Aktuálně.cz (18. 10 2012) - kandidáti se umístili v pořadí: Zuzana Roithová (31,54 %), Jiří Karas (30,13 %), Tomio Okamura (11,78 %), Vladimír Franz (6,78 %), Táňa Fischerová (5,48 %), Miloš Zeman (3,08 %), Jiří Dienstbier (2,43 %), Jan Fischer (2,21 %), Karel Schwarzenberg (1,87 %), Vladimír Dlouhý (1,24 %), Karel Randák (1,03 %), Klára Samková (0,93 %), Jana Bobošíková (0,68 %), Přemysl Sobotka (0,44 %).

c) iDNES.cz (14. 11. 2012) - na 1. místě Vladimír Franz s 16 725 (26,1 %) z 64 031 hlasů, následoval ho Karel Schwarzenberg (16,3 %). Na dalších místech byli Miloš Zeman (11,70 %), Tomio Okamura (11,67 %), Jan Fischer (11,16 %), Táňa Fischerová (6,69 %), Přemysl Sobotka (4,19 %), Zuzana Roithová (4,07 %), Jiří Dienstbier (3,75 %), Vladimír Dlouhý (3,2 %) a poslední Jana Bobošíková (1,13 %).

d) Novinky.cz (7. 1. 2013) - 1. Miloš Zeman (39,3 %), 2. Karel Schwarzenberg (21,8 %), 3. Vladimír Franz (10,9 %), 4. Jan Fischer (9,5 %), 5. Jiří Dienstbier ml. (8,8 %), 6. Zuzana Roithová (2,1 %), 7. Táňa Fischerová (1,7 %), 8. Přemysl Sobotka (1,6 %) a 9. Jana Bobošíková (1,1 %). Ankety se celkem účastnilo 101 400 uživatelů internetu!

Analýza on-line médií

Nejblíže skutečnosti byla společnost Semantic Visions zabývající se automatickým porozuměním textů a analýzami sentimentu, v lednu 2013 představila výsledky své dlouhodobé analýzy on-line médií (probíhající od 1. října 2012 do 1. ledna 2013). Analýza zahrnula 375 880 článků z 1 760 zdrojů a 62 332 postů a komentářů na sociálních sítích. Dle výsledků by do druhého kola nejpravděpodobněji mohli postoupit kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg.

Hlasování a výsledky

1. kolo

První kolo voleb se konalo 11. a 12. ledna za účasti 61,3 % oprávněných voličů.

Pořadové

číslo

Kandidát

Počet

hlasů

Počet hlasů v %

Pořadí

1.

Zuzana Roithová

255 045

4,95 %

6.

2.

Jan Fischer

841 437

16,35 %

3.

3.

Jana Bobošíková

123 171

2,39 %

9.

4.

Táňa Fischerová

166 211

3,23 %

7.

5.

Přemysl Sobotka

126 846

2,46 %

8.

6.

Miloš Zeman

1 245 848

24,21 %

1.

7.

Vladimír Franz

351 916

6,84 %

5.

8.

Jiří Dienstbier

829 297

16,12 %

4.

9.

Karel Schwarzenberg

1 204 195

23,40 %

2.

V prvním kole získal nejvíce platných hlasů Miloš Zeman, druhý nejvyšší počet hlasů získal Karel Schwarzenberg; tito kandidáti postoupili do druhého kola, které se konalo 25. a 26. ledna. Agenturní průzkumy dlouhodobě favorizovaly Miloše Zemana a Jana Fischera, Jan Fischer však se ziskem 16,4 % do dalšího kola nepostoupil. Čtvrtý nejvyšší počet hlasů získal kandidát navržený senátory ČSSD Jiří Dientsbier mladší, když překvapivě získal 16,1 % hlasů.

V zahraničních okrscích získal celkově výrazně nejvíce (3019, tedy 54,31 % hlasů) ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Kampaň před 2. kolem

Klíčovými tématy před druhým kolem volby se stal zejména vztah Karla Schwarzenberga k vládě Petra Nečase a jeho členství v ní, k Miroslavu Kalouskovi a k Benešovým dekretům a údajná nacistická minulost Schwarzenbergova tchána, z druhé strany pak údajné spolčení Miloše Zemana s Václavem Klausem dokládané někdejší opoziční smlouvou a aktuální podporou celé rodiny Václava Klause Miloši Zemanovi či vazby na osoby z korupčních kauz (Mostecká uhelná atd.). V komentářích byl často (a zjednodušeně) Miloš Zeman označován za pokračovatele Václava Klause a Karel Schwarzenberg za pokračovatele Václava Havla.

V dvoutýdenním mezidobí uspořádala některá média živě vysílané duely obou postupujících kandidátů. Ve dnech 17. a 24. ledna to byly debaty České televize z Paláce Hybernia, 18. ledna přenos Prima Family, 23. ledna pokračování speciálu TV Nova Cesta na Hrad. Už 16. ledna a pak znovu 23. ledna se Karel Schwarzenberg a Miloš

Zeman potkali také v živém přenosu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.

(Tady ovšem vstupuje do hry nový prvek - moderátor, který podstatně ovlivňuje celé vyznění debaty. Málokdo si udrží nadhled, když je nezřídka častován poznámkami typu ,,to jste se zmýlil pane redaktore, ostatně jako už vícekrát“ atp. Tady uspěl jen Martin Veselovský, který uměl s úsměvem trvat na odpovědi na otázku a nenechat kandidáta vyprávět ,,o něčem jiném", což se mu zrovna hodí. Zato věhlasný V. Moravec (ČT) zcela vyšuměl v 2. televizní debatě, kdy nejen přihlížel ,,neodpovědi“ na otázku V. Čáslavské aj., ale nechal kandidáta dokonce udílet slovo...)

2. kolo

Druhé kolo voleb se konalo 25. a 26. ledna 2013. Vítězem se stal Miloš Zeman. Souboj kandidátů měl být podle agentur i komentátorů velmi obtížný a předem se dalo velmi těžko odhadnout, kdo zvítězí. Volební účast 59,1 % oprávněných voličů byla překvapivě o 2,2 % nižší, než v 1. kole! Pro Miloše Zemana hlasovalo téměř o půl milionu více voličů a získal tak necelých 55 % oproti více než 45 %, které získal Karel Schwarzenberg.

Pořadové

číslo

Kandidát

Počet

hlasů

Počet hlasů v %

Pořadí

6.

Miloš Zeman

2 717 405

54,80 %

1.

9.

Karel Schwarzenberg

2 241 171

45,19 %

2.

A jak jsme volili v Roztokách?

Tradičně vysoká volební účast je už v Roztokách běžnou záležitostí a svědčí o kultivovanosti obce i zájmu občanů o věci veřejné. Počet hlasů pro K. Schwarzenberga předčil veškerá očekávání, když získal v obou kolech o celých cca 22 % více hlasů než zvolený prezident M. Zeman.

Stejně tak volil celý okres Praha-západ, kde z 24 volebních okrsků zvítězil M. Zeman jen v Jenči. Souhrnně, v rámci celého okresu, získal K. Schwarzenberg 41 437 hlasů, zatímco vítězný M. Zeman 21 428 hlasů.

Kandidát

1. kolo

2. kolo

Příjení, jméno

Hlasy

%

Hlasy

%

Roithová Zuzana

152

3,69

x

x

Fischer Jan

370

8,99

x

x

Bobošíková Jana

33

0,80

x

x

Fischerová Taťana

148

3,59

x

x

Sobotka Přemysl

110

2,67

x

x

Zeman Miloš

560

13,61

1 121

28,3

Franz Vladimír

256

6,22

x

x

Dienstbier Jiří

469

11,40

x

x

Schwarzenberg Karel

2 014

48,97

2 840

71,69

Je po volbách...

Skončeno a potvrzeno. Je po volbách. Netřeba slov. Přesto ocituji renomovaného komentátora HN J. Šídla, protože řekl za mnohé:

Miloš Zeman by podle mě volby vyhrál, i kdyby jeho kampaň dostala cenu za čestnost. Česko je stále více podobné Zemanovi než Schwarzenbergovi, a pokud budeme trvat na rovném volebním právu, což je podle mě užitečné, během několika nejbližších let se to nezmění. Všechny informace, které vhodnost Zemanova nástupu na Hrad problematizovaly, byly po celou dobu k dispozici: od divných přátel, přes financování kampaně, skutečnost, že tedy není úplně abstinent, až po vzpomínky jeho premiérství. Až na výjimky neměl na své straně média. Zeman nemohl nic schovat. Přesto byl jasně zvolen. Zaslouží si být prezidentem.

Ale to taky neznamená, že zvolení (účel) omlouvá (světí) úplně všechno, co v kampani zaznělo (prostředky). Nebo jinak řečeno: dějiny nemohou a doufám, že nebudou psát jen vítězové“.

Ladislav Kantor

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.