První přímá volba prezidenta České republiky

Praktické informace o tom, jak volit naleznete v článku Volba prezidenta - podrobné informace. Roztoky.com přinese o volbě stručné zpravodajství.

Volba prezidenta České republiky v roce 2013 je vyhlášena na pátek a sobotu 11. a 12. ledna, případné druhé kolo proběhne o dva týdny později, 25. a 26. ledna. Funkční období dosavadního prezidenta Václava Klause končí 7. března 2013.

Kandidátní listiny podalo 20 uchazečů, Ministerstvo vnitra však v pátek 23. listopadu 2012 oznámilo, že 12 uchazečům registraci zamítlo pro nesplnění podmínek. Nejvyšší správní soud ve čtvrtek 13. prosince 2012 vyhověl stížnosti Jany Bobošíkové, zrušil rozhodnutí MV ČR a nařídil mu, aby ji znovu zaregistrovalo. Počet zaregistrovaných kandidátů tak dosáhl 9. Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou, zvolen také nemůže být občan, který byl potrestán za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy. Podmínkou podání kandidatury je získání podpory nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, případně alespoň 50 000 občanů, kteří podepíší příslušnou petici.

Od r. 1918, kdy byl 14. listopadu zvolen Národním shromážděním prezidentem Československé republiky zvolen T. G. Masaryk, je to poprvé, co prezident bude volen přímo občany.

Až do té doby byl volen nepřímo Parlamentem na společné schůzi obou komor (Sněmovny a Senátu).

Předchozí volba prezidenta v roce 2008

Připomeňme si pro srovnání, jak to bylo ještě nedávno: volba se konala v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. V prvním kole volby byl zvolen prezident, pokud kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Nezís-kal-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, konalo se do čtrnácti dnů druhé kolo volby. Do druhého kola postupoval kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Bylo-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečetly se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupoval kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů. Zvolen byl kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, konalo se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž byl zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konaly se nové volby.

Ústava ani příslušné zákony nepředepisovaly, zdali má být volba prezidenta veřejná, či tajná. Historicky první veřejné volby prezidenta České republiky se však konaly až v roce 2008, dokonce v přímém televizním přenosu! (Volby v předcházejících letech byly tajné). Tam někde, u obecného znechucení z oné předchozí „televizní“ volby r. 2008 plné vyhrůžek, podivných dohod, náhlých onemocnění a naopak bleskových „oživnutí“, těžkých vydírání atd. se někde začal rodit plán na jiný typ volby. Klima pro přímou volbu bylo připraveno.

Přímá volba je na světě

Už na konci roku 2010 začala být vládou připravována změna Ústavy, která by zavedla přímou volbu. Tento návrh byl schválen, a tak se Česká republika přidala ke 12 zemím Evropské unie, které přímou volbu hlavy státu mají (Bulharsko, Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko). Faktem je, že u těchto států má silné pravomoci pouze francouzský prezident, postavení ostatních hlav států je podobné českému prezidentovi. Ostatní země EU pak mají volbu nepřímou (Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo a Řecko), nebo jsou konstitučními monarchiemi (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko).

V polovině roku 2011 se ukázalo, že u mnoha politických stran a sil existují podstatně rozdílné názory na to, zda se způsobem volby prezidenta republiky také nezměnit jeho pravomoci. ODS chtěla změnit jen způsob volby, ČSSD ale trvala i na změnách pravomocí. Podle mnohých, včetně bývalých ministerských předsedů Miloše Zemana a Jana Fischera byly tyto rozpory pouze záminkou k tomu, aby přímá volba prezidenta republiky schválena nebyla. Strany už hledaly cestu, jak z té tušené pasti ven.

Dne 14. prosince 2011 však pod tlakem veřejnosti Poslanecká sněmovna hlasy 159 poslanců ústavní zákon č. 71/2012 Sb. (jímž se přímá volba zavádí) schválila! (Proti byli jen tři poslanci). Také Senát návrh dne 8. února 2012 přijal, pro bylo 49 přítomných senátorů (proti 22!) a 17. února 2012 jej pak podepsal prezident Václav Klaus.

Kromě toho byl dodatečně přijat i prováděcí zákon č. 275/2012 Sb., který stanoví podrobnosti navrhování kandidátů, vyhlašování a provádění volby, vyhlašování jejího výsledku i možnost soudního přezkumu, a byl bez větších potíží schválen Poslaneckou sněmovnou dne 13. června, Senátem dne 18. července a prezident republiky jej podepsal 1. srpna 2012. Kdyby přijat nebyl, nebylo by možné volbu prezidenta provést a po 7. březnu 2013 by tudíž český stát byl bez své hlavy. Její pravomoci by dle čl. 66 Ústavy přešly na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny (případně předsedu Senátu). Předseda Senátu Milan Štěch vyhlásil první kolo volby hned v první den účinnosti zákonů o přímé volbě 1. října 2012, a to na nejdřívější možný termín 11. a 12. ledna 2013, když „usoudil“, že pozdější 2. kolo ,,by mohly komplikovat“ jarní prázdniny (!).

Cesta vedoucí do pekel... aneb Co nás vlastně čeká?

Samotné zavedení přímé volby není nic neznámého, vždyť v zemích EU existuje 12 států, kde tento systém bezpečně funguje, ale naše zákonodárce jako téměř vždy nenapadlo „opisovat“, tj. přijmout ,,jejich“ již osvědčenou legislativu, ale vydali se cestou „vlastních nápadů“. Mnozí právníci i politici např. kritizují nesmyslně vysoký počet padesáti tisíc podpisů požadovaných na podporu kandidáta, když na tentýž akt potřebujete např. na Slovensku pouhých patnáct tisíc a v Rakousku (s přibližně srovnatelným počtem obyvatel) dokonce jen šest tisíc (ověřovaných navíc rakouskou poštou)!

Zákon navíc ukládá MV provést (kvůli časové tísni pouze) namátkovou kontrolu vybraného vzorku podpisů. Avšak zákon jasně neurčuje, co se považuje za chybné. Proto se celá causa ocitla u Nejvyššího správního soudu (NSS).

Rozhodnutí NSS

Soud se nejtěsnějším poměrem hlasů (4:3) usnesl, že postup MV byl protizákonný a vyhověl návrhu kandidující J. Bobošíkové. Tři soudci se dokonce domnívají, že celý volební zákon je protiústavní, a proto by ho měl přezkoumat Ústavní soud (ÚS). Na ÚS se sice neobrátili, ač tu možnost měli, a ponechali ji ostatním zájemcům o kandidaturu na prezidenta (Okamura, Dlouhý), z nichž ten první ji využil a mezi svátky podal ústavní stížnost prostřednictvím své advokátky Kláry Samkové.

Čtyři varianty řešení

  1. Soud může stížnosti odmítnout jako neopodstatněné v řádu dní. Podle mínění mnoha právníků je ale tato varianta (už z časových důvodů) málo pravděpodobná.
  2. Soud vrátí do hry všechny, nebo jen některé vyřazené kandidáty. (Ani tato varianta se nepovažuje za příliš reálnou.)
  3. Soud může volby odložit, pokud stěžovatelé požádají o předběžné opatření (odklad voleb). Vyhoví-li jim, bude to znamenat, že volební zákon není v souladu s Ústavou. V tu chvíli se pravděpodobně připojí ke stížnosti i Vl. Dlouhý. Soud by pak část zákona zrušil a vyčkal, až Sněmovna svou chybu napraví a zákon změní. Pak bychom volili až za pár měsíců...(Není ovšem vyloučeno, že ÚS stížnost navrhovatelů odmítne, ač je to málo pravděpodobné.)
  4. Soud nevydá předběžné opatření (odklad voleb) a rozhodne až po volbách.

V tom případě se budou konat volby v řádném termínu a soud může i vyhovět stěžovatelům dodatečně a zrušit část zákona, podle nějž by proběhlo hlasování za dalších pět let.

O co jde v první řadě...

Není tak podstatné, kdy budeme volit, ač i toto fiasko poslanců (a že jich už bylo) bychom si měli pamatovat.

Podstatné je, jak budeme volit, protože ostudy už bylo, myslím, dost.

Lidu, který prý o to stál, je poprvé „umožněno“ volit svého prezidenta, ač jsem si nevšiml, že by národ tonul v nadšení.

Málo platné: prezident je hlavou státu a vrchním velitelem armády.

Potíž je totiž v tom, že být prezidentem není jen tak. Musíte totiž sakra něco umět! Přinejmenším se musíte umět domluvit třemi světovými jazyky, vyznat se v historii a hospodářství zemí, s kterými jednáte, resp. které navštěvujete. Musíte ovládat diplomacii, abyste se při jednáních nedopustili nekompetentního jednání, kde doslova jedno slovo může vést k vážným komplikacím v diplomatických stycích i obchodních vztazích.

To vše se ovšem nemůžete naučit za pár měsíců, tedy od chvíle, kdy jste se rozhodli kandidovat! To je práce na celý život...

Byl bych rád, kdybyste na to mysleli ve chvíli, kdy půjdete poprvé volit svého prezidenta.

(Zdroj: Wikipedia, iDNES, LN, Právník.cz atd.)

Ladislav Kantor

Koho budete volit?

Tuto otázku jsme položili všem zástupcům politických stran a hnutí zastoupených v Zastupitelstvu města. (Jen pí Roškotová (DOST) nás požádala, abychom její názor považovali za soukromý, což plně respektujeme).

Ostatní odpovědi otiskujeme v abecedním pořadí.

V. Calta (ČSSD):

Samozřejmě našeho senátora. Můj otec se znal s jeho dědou. To ale fakt není ten důvod. Ani to, za kterou stranu jsem byl zvolen zastupitelem. Dokázal v politice upřednostnit čestnost před svým prospěchem. A věřím mu, že se tak zachová vždy. Boj s korupcí myslí vážně a má dost znalostí i inteligence na to, aby byl v tomto boji úspěšný. A umí naslouchat názorům jiných.

St. Boloňský (Sakura):

V prvním kole prezidentské volby budu volit doc. JUDr. Vladimíra Franze. Je to inteligentní a invenční člověk, pedagog a umělec. Vypadá sice trochu jinak, než většina z nás, ale to pro mě má minimální význam. Navíc ho znám osobně. Tento můj názor je čistě osobní a nevyjadřuje většinové mínění volebního sdružení, za které jsem byl zvolen do městského zastupitelstva.

J. Drda (Netřesk):

Především chci zdůraznit, že přímou volbu prezidenta v českých podmínkách pokládám za hodně špatný nápad. Výběr mezi kandidáty také není příliš povzbudivý, většina z nich jsou lidé nevýrazní nebo nesoudní, případně obojí. Na postu prezidenta si dokážu představit jen dva. Měl jsem tu čest poznat osobně Karla Schwarzenberga, a protože jsem zjistil, že šlechtický původ se u něj projevuje noblesou, nikoli nafoukaností, dám mu svůj hlas. I když mu to vlastně ani nepřeju...

J. Jakob (TOP O9):

Budu volit Karla Schwarzenberga, protože má noblesu, nadhled a nezpochybnitelný kredit nejen u nás, ale i v zahraničí. Měl jsem tu čest s ním déle než rok pracovat, a proto vím, že je sice přísný, ale zároveň i moudrý a spravedlivý. Právě takového prezidenta Česká republika potřebuje.

R. Jandík (ODS):

Prezident naší republiky by měl být v první řadě Čech a měl by hájit národní zájmy naší země. Neměl by být ani nohsledem nebo loutkou - ať už Evropské unie, Ruska, Ameriky nebo podnikatelské lobby, což vylučuje velkou část kandidátů. Rovněž by to neměl být bývalý komunista, protože bývalý komunista je jak bývalý černoch. A ať si pana Franze jako umělce vážím a jeho fotografie by se ve školních učebnách jistě vyjímala, měl by prezident být i zkušený politik. Proto a nejen proto budu volit Přemka Sobotku.

M. Jungwirthová (KSČM):

Ještě nevím, koho budu volit, ale bude to člověk s levicovými názory.

L. Kantor (VPM):

Měl jsem v letech 1990-1992 tu čest pracovat dva a půl roku na Hradě s K. Schwarzenbergem, takže vím, že jeho znalosti a umění reprezentovat stát jsou s ostatními kandidáty naprosto nesrovnatelné. Budu ho volit i proto, že ho berou ve světě naprosto vážně, a nechci za prezidenta někoho, kdo se sotva domluví a chodí v uválených šatech.

M. Matas (Strana zelených):

Koho budu volit aneb berte to prosím jako doporučení předsedy Strany zelených v Roztokách: Každý volič ať volí osobnost, která je mu názorově nejbližší a jejíž/jehož skutky dokázaly názorovou konzistenci a dostatečnou morální autoritu.

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

ad: koho budete volit

Docela mě zklamal pan Jandík. Měl jsem ho za realistu, který se nedá jednoduše manipulovat. Jeho názory sice nesdílím, ale přesto oceňuji jejich logiku a smysl. Proto nedokážu pochopit, jak může volit někoho, kdo svoji předvolební agitaci staví na nelogických "národoveckých" výkřicích z předminulého století, kterými se snaží přetáhnout hnědé voliče paní Bobošíkové (protože pan Vandas nekandiduje, jinak by se o ně přetahoval i s ním).

A co tam měl napsat?

Pane Holý, ruku na srdce - a co by podle vás měl veřejně napsat šéf zdejší stranické pobočky o svém stranickém kandidátovi?

máte pravdu

Máte asi pravdu, ale možná to myslel vážně.

koho volit?

Já osobně jsem pro Švejka. Kníže Karel S. potřebuje na svá vystoupení v médiích překladatele,nerozumím mu ani slovo. Navíc jeho žena neumí "žbleptnout" česky. Protože je Švejk nereálný,musím vzít za vděk Zemanem, když se náš Avatar Franc nedostal do 2. kola :-(

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.