Rozhovor se sestrami Kosinovými

Jarmila Kosinová a Daniela Kosinová Valtová nadchly svým koncertem v roztockém Husově sboru, kam se 27. ledna vrátí v pořadu „Hudba mezi slovy“ s hercem Janem Potměšilem. Abychom je roztocké veřejnosti mohli představit blíže, položili jsme jim několik otázek.

Je to náhoda, že se obě věnujete profesionálně hudbě?

Jarmila: Myslím, že to není náhoda, v naší rodině jsou po generace silné hudební vlohy a touha věnovat se hudbě nebo jiné umělecké činnosti.

Dědeček byl divadelní herec, maminka krásně zpívá a nám od raného dětství zpívala a pouštěla hudbu různých žánrů. Já jsem prý zpívala dřív, než jsem začala mluvit, a když začala Daniela pravidelně hrát na klavír, okamžitě jsem také chtěla hrát. Začala jsem chodit do ZUŠ a na konzervatoři už jsem měla úplně jasno. Hudba je můj život.

Daniela: Ja jsem do jisté míry fatalista a na náhody nevěřím, takže i v případě nás dvou si myslím, že to tak určitě mělo být. Jako o šest let starší sourozenec jsem Jarmilu tím, co dělám, pochopitelně ovlivňovala, nejdřív nevědomky, ale poté, co jsem zjistila, že jsou v ní také hudební vlohy, už jsem ji v tom cíleně podporovala a vedla "ve svých stopách".

Jak spolu na pódiu vycházíte? Pohádáte se někdy?

Daniela: Co se týká nás dvou na pódiu - to je opravdu mince o dvou stranách. Tím, že jsme rodina, tak si k sobě mnohem víc dovolíme; při zkoušení tam úplně nefunguje ten profesionální osobní odstup nebo zábrany, někdy se dost hádáme a každá si stojí za svým; stane se, že tím i zkouška skončí, dokud obě nevychladnem... Ale ta druhá strana mince je, že když tohle všechno přejde a jsme spolu na pódiu, tak to napojení jedné na druhou a to souznění je, myslím, mimořádné. Moc nás to spolu baví a oběma nám jde o to dělat dobře hudbu, kterou obě strašně milujeme.

Jarmila: To víte, že to občas zaskřípe, hlavně při zkouškách. Každá máme už svoji vlastní vyhraněnou představu a názor na věc a také si vše sdělujeme přímo, bez obalu. Prostě sestry. Ale myslím, že se obě už delší dobu snažíme být jedna k druhé diplomatičtější v požadavcích nebo v kritice, a předcházet tak možným rozepřím. Na koncertě si pak ale stejně jedna druhé vyjdeme absolutně vstříc.

Jak vznikla Vaše spolupráce s Janem Potměšilem?

Daniela: S Honzou se znám už 15 let, ale naše společná vystoupení se datují od mého absol-ventského koncertu na AMU v r. 2003, kdy jsem hrála dva velké, obsahově náročné varhanní cykly (Biblické tance P Ebena a Nanebevzetí od O. Messiaena), oba inspirované biblickými texty. Už při jejich studování mě napadlo, že by bylo fajn posluchačům přiblížit obsah těchto skladeb; málokdo dnes zná např biblický příběh Jeftovy dcery nebo píseň o Šu-lamít. A čím déle jsem o tom přemýšlela, tím jasnější byla volba recitátora. Honza jako hluboce věřící člověk byl hned pro; vybrala a upravila jsem příslušné texty z Bible a koncert měl moc velký úspěch. Od té doby jsme podobná vystoupení několikrát zopakovali a pokaždé jsme zaznamenali u publika velice pozitivní ohlasy. Lidem byla ta hudba najednou opravdu mnohem blíž, nebyla už abstraktní, ale měla konkrétní obsah, příběh, který se jim během poslechu před očima odvíjel. A o to mi přesně šlo...

Danielo, Vy už několik let bydlíte v Roztokách. Jak se stalo, že jste sem přesídlili a jak se Vám v Roztokách líbí?

Daniela: Jak jsem se dostala do Roztok? S tím má co do činění bratr (nejstarší z nás tří), který "objevil" tuto lokalitu ještě před vypuknutím současného developerského boomu a někdy v roce 2001 koupil na Tyršově náměstí garsoniéru. Ne sám pro sebe, ale prostě aby investoval peníze. Jelikož jsem po ukončení studia na vysoké v roce 2004 neměla zrovna kde bydlet, a garsonku právě opustil podnájemník, Petr mi tento byt nabídl. Byla jsem zvyklá na bydlení vždy v centru Prahy, a tak jsem byla k neznámým Roztokám dost skeptická, ale po první návštěvě jsem věděla, že tady zakotvím. Dnes vyloženě "troubím" do světa, že není ideálnější místo k bydlení.

Otázky kladl
Jaroslav Drda

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.