Roztocká (i další) výročí roku 2014

Začátek kalendářního roku nám vždy sugestivně nabízí ohlédnutí do minulosti a připomenutí různých zajímavých výročí, ať již z „velkých“ dějin, či z historie našeho města.

• V lednu jsme si připomněli již 45. výročí události, která otřásla světovým veřejným míněním i naším svědomím - Jan Palach se v Praze na Václavském náměstí zapálil jako živá pochodeň na protest proti obecné rezignaci ve společnosti po sovětské okupaci v srpnu předchozího roku. V únoru ho pak následoval stejným činem Jan Zajíc a v dubnu Evžen Plocek.

• Před 120 lety, 26. února 1894, zachvátil horní Roztoky velký požár. Za prudkého větru vzplála chalupa a chlévy Antonína Válka (čp. 32), přičemž zahynulo 6 ks hovězího dobytka, koza, vepř a několik slepic. V okamžik vznítilo se i vedlejší stavení čp. 34 Jana Havlíčka, 1. radního obce, a také chalupa čp. 35 Tichých a čp. 61 Hrušků. „Pro naprostý nedostatek vody a silný vítr nebylo možno na hašení pomýšleti,“ píše se v kronice. Jen díky tomu, že vanul západní vítr, neshořel i kostel a škola.

• Jeden z nejtemnějších dnů naší národní historie nastal před 75 lety, kdy 15. března 1939 německá vojska okupovala zbytek Československa, když Slováci o den dříve vyhlásili státní samostatnost.

15. března 1939 pak maďarská armáda okupovala zbývající území bývalého Československa, Podkarpatskou Rus.

16. března byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a začala první vlna zatýkání potenciálních nepřátel Říše. Gestapo si přišlo i pro spisovatele Karla Čapka, který byl ovšem už čtvrt roku po smrti.

• Před 250 lety, v roce 1764, byla v Roztokách zřízena tzv. lokalie čili duchovní správa nižšího řádu, kterou zajišťoval kaplan. Stalo se tak na žádost místních poddaných knížete Liechtensteina, majitele roztockého panství. Do té doby obhospodařoval Roztoky farář z Noutonic, což nebylo příliš praktické zejména z hlediska zajišťování posledních věcí člověka. Často dorazil pan farář z Noutonic s posledním pomazáním pozdě.

• Před deseti lety, 1. května 2004, vstoupila Česká republika do Evropské unie, čímž se naplnil jeden z hlavních cílů společenské změny v listopadu 1989 - zpět do Evropy!

• Roztočtí patrioti vzpomenou v květnu i 80. výročí úmrtí malířky Zdenky Braunerové, která právě před 110 lety dokončila stavbu svého roztockého ateliéru vedle malého mlýna čp. 5.

Z. Braunerová kromě svého výtvarného díla proslula i na svou dobu svobodomyslným životním stylem.

• Před 100 lety, v květnu 1914, zemřel majitel roztockého panství Josef Leder ml. Je pohřben na Levém Hradci.

Roztocký pekař František Davídek před odjezdem na frontu, 1914

• Na konci června si připomeneme i 110. výročí dobudování a posvěcení obecního chudobince „Císaře a krále Františka Josefa I“ (dnešní ZUŠ) v Roztokách. Na svou dobu to byl velkorysý čin na podporu sociálně nejslabších obyvatel obce. Ubytováni zde byli 2 muži a 2 ženy. Bez zajímavosti není ani to, že pozemek na stavbu věnoval majitel zámku a velkostatku Josef Leder ml. a jeho manželka Albína organizovala na podporu této akce veřejnou sbírku. Zhruba pětinu nákladů na stavbu uhradila obec.

• Výročím roku bude zřejmě 100. výročí atentátu na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii roz. Chotkovou 28. června 1914 a následující začátek první světové války o měsíc později. Tato první moderní válka svými důsledky zcela rozbila starý svět s jeho klady i zápory a zahájila novou éru - moderního a ovšem také krvavého 20. století, jak předvídal ve svých spisech konzervativní ekonom a ministr orby rakouské vlády (pobývající v Roztokách) Albín Bráf.

Při mobilizaci rakouské armády 26. července 1914 rukovali jen mladí muži do 37 let, neb se čekala krátká, vítězná válka („do švestek budeme doma“, psal tehdejší tisk). Opak byl pravdou, jen ze Žalova padlo na bojištích světové války 15 mužů, a to na obou stranách fronty.

28. července vyhlásilo Rakousko válku Srbsku. 1. srpna vypovědělo Německo válku Rusku, 3. srpna Francii, 4. srpna vpadlo do neutrální Belgie. Velká Británie reagovala vypovězením války Německu a Rakousko-Uhersko zas Rusku. 7. srpna Černá Hora vyhlásila válku Rakousko-Uhersku, 11. srpna mu pak vyhlásila válku Francie. Dominový efekt nepřátelství rozšířil válečný konflikt po celém světě.

• Již 31. srpna 1914 vznikla ve Francii rota 250 českých dobrovolníků pod názvem „Na zdar“ a 28. září Česká družina na Rusi, jako zárodky Československých legií, v nichž bojovalo celkem asi 125 tisíc mužů.

• 1. září si připomeneme i 75. výročí přepadení Polska, a tedy začátek druhé světové války, jemuž předcházel hanebný pakt Molotov-Ribbentrop o vojenské a hospodářské spolupráci nacistického Německa a sovětského Ruska. 3. září 1939 vyhlásily Francie a Velká Británie válku nacistickému Německu.

• Před 175 lety, v září 1839, zakoupil roztocký zámek a velkostatek Josef Leder st. se svou manželkou Annou. Rodině Ledrových patřil tento majetek až do první světové války.

• Před 120 lety, v roce 1894, byl do Roztok zaveden telefon.

• Před 100 lety, v listopadu 1914, musela obec po ruské ofenzivě přijmout uprchlíky z tehdy rakouské Haliče a postarat se o jejich živobytí. Převážně šlo o Židy, kteří si posléze zřídili synagogu v Kroupce v čp. 72.

• Před 600 lety, 5. 11. 1414, byl zahájen v Kostnici církevní koncil, který pak napřesrok odsoudil na hranici Mistra J. Husa.

• V listopadu to bude již 25 let od svatořečení Anežky České, pádu Berlínské zdi i komunistického režimu v Československu.

• 21. 11. 1344 byl Janem Lucemburským položen základní kámen katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

• Před 240 lety, 6. prosince 1774, byla patentem Marie Terezie zavedena povinná školní docházka pro děti od šesti do dvanácti let, a to obou pohlaví. V souvislosti s touto radikální změnou vydala Marie Terezie též Všeobecný školní řád. Zlí jazykové tvrdí, že jedním z důvodů bylo i pracovní uplatnění vysloužilých válečných veteránů. Kázeň ve školách byla bezpochyby vzorná, s docházkou žáků a kvalitou vzdělávání to už tak slavné nebylo.

• 29. prosince vzpomenene prvního zvolení Václava Havla prezidentem Československé socialistické republiky, jehož zvolilo Federální shromáždění hlasy všech přítomných poslanců, což byla zřejmě historicky poslední jednomyslná volba hlavy státu v moderních dějinách.

Stanislav Boloňský

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Výročí roku 2017 | Stanislav Boloňský
Divadélku Kvítko bude čtyřicet | Marie Bartulíková
Roztoky proti totalitě | Stanislav Boloňský

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.