Roztocký Drsoň Junior 2016 (8. až 10. 7. 2016)

Letos jsme uspořádali pro roztocké děti již třetí ročník úspěšné akce zvané Roztocký Drsoň Junior, kterého se zúčastnilo více než 30 dětí. Celý koncept byl postaven tak, aby dětem zprostředkoval nové znalosti ze světa přírodních věd a zároveň je i naučil novým pohybovým dovednostem.

V ideálním případě by se tak děti měly začít aktivně zajímat o svět kolem sebe a trávit více času venku všestranným pohybem, spíše než doma pasivním sezením u počítače.

Zatímco předchozí ročníky trvaly vždy jen půl dne, letos jsme se rozhodli s dr. Michaelem Londesboroughem otestovat nový model akce, který trval tři dny.

Den první - pátek

Cestou na Ondřejovskou hvězdárnu Astronomického ústavu Akademie věd ČR jsme dětem oznámili, že jsme právě obdrželi důležitou zprávu z britské zpravodajské služby MI-6. Přísně tajná zpráva oznamovala, že se v někde v Čechách nachází padouch Solaris a jeho pomocník dr. Sunburn a že se oba chystají pomoci soustředěného paprsku Slunce zničit naši Zemi. A aby děti dovedly tento ďábelský plán zastavit, musely načerpat dostatek znalostí o Slunci a jeho záření a zároveň je čekal intenzivní špionský výcvik. Na Hvězdárně Ondřejov nám proto pomohl s teoretickou přípravou vynikající vědec Dr. Tomáš Bezouška, jenž zde zkoumá vlastnosti Slunce již několik let. Děti se tak mohly dozvědět velké množství velmi zajímavých informací nejen o Slunci, ale i o naší sluneční soustavě.

Den druhý - sobota

Zatímco předchozí den byl hlavně ve znamení čerpání teoretických znalostí, druhý den byl o intenzivním špionském výcviku. Děti se tak učily jemným finesám tiché chůze i měkkým seskokům ze všech možných překážek. Následně je čekal výcvikový polygon v režii našich skvělých roztockých dobrovolných hasičů. Ti připravili pro děti úžasné úkoly, kdy měly například v zakouřené místnosti (stanu) lokalizovat zraněného kamaráda (figurínu) a následně jej odtud odnést na nosítkách do bezpečí. Jeden z dalších úkolů spočíval i v záchraně topícího se v řece. Děti vypluly na řeku vždy s několika hasiči, kteří pak "náhodou" vypadli ze člunu. Úkolem dětí bylo je zachránit pomocí záchranného kruhu či speciálního háku. V závěru celé akce hasiči zadali dětem ještě jeden bonusový úkol. Kdo chtěl, mohl se nechat na člunu dopravit doprostřed řeky a odtud vlastními silami doplavat ke břehu. Příjemně nás překvapilo, kolik dětí se nadšeně přihlásilo a následně i tento úkol úspěšně zvládlo. Samozřejmě pod bedlivým dohledem hasičů záchranářů.

Den třetí - neděle

Dopoledne měly děti volno, aby načerpaly síly pro finální střet se Solarisem. My jsme mezitím s velkou pomocí rodičů vyčistili prostor outdoorového hřiště v Tichém údolí a následně postavili všechny překážky tak, aby na odpoledne bylo všechno připravené pro velké finále. Po úvodním motivačním proslovu jsme dětem vysvětlili, kde se nachází jaké stanoviště a jaké fyzické výzvy je čekají. Mohly se tak těšit na kurz psaní tajným inkoustem, ukázku přenosu zvuku prostřednictvím světla apod. Vždy pak získaly část nápovědy k umístění tajné základny a také počítačový kód, kterým měly zastavit odpočet do zničení Země. Aby se však dostaly k vědeckému stanovišti, musely absolvovat i náročné fyzické výzvy, jako byla například „ďábelská lanovka" nebo "vodní plížení", "opičí ručkování" či "útěk z vězení". Po absolvování všech překážek již děti získaly vše potřebné k tomu, aby se dostaly na základnu padouchů. Zde se jim úspěšně podařilo oba padouchy zajmout a zastavit odpočet. Ale bylo to o fous.

Asi netřeba dodávat, že děti byly na konci špinavé, mokré, utahané, ale nadmíru šťastné. Zvláště když dr. Michael na konci opět vytvořil "nejrychlejší zmrzlinu na světě", a to dokonce ve dvou příchutích! Akce se tedy opět výborně povedla a bavily se tak nejen děti, ale i rodiče a organizátoři akce.

V závěru mi dovolte poděkovat městu Roztoky za podporu, dobrovolným hasičům města Roztoky a rodičům jak za fyzickou pomoc při stavbě a organizování překážek, tak i za četné reklamní předměty, které potěšily účastníky Drsoně spolu s diplomem a hezkou medailí. Tak příští rok možná opět zase na viděnou.

Jaroslav Kolcun

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.