Roztoky pohledem architekta

Téměř rok po nástupu na pozici městského architekta. Ideální příležitost bilancovat. Koncepce rozvoje města je jasná: Realizací dílčích záměrů sledovat dlouhodobý cílový stav. Neutonout v papírových a složitých koncepcích, ale převádět je rychle do života.

Pomyslnou vycházku po městě zahajuji na Palachově třídě. Bulváry se středovým zeleným pásem jsou v našich městech dosti ojedinělé, v Roztokách jsou základem koncepce celého města. Působivá kompozice, velký potenciál místa. Škoda že projektant rekonstrukce této ulice zvolil dosti prvoplánová technická řešení. I tak se v rámci již rozeběhnuté akce podařilo dosáhnout dílčích vylepšení oproti projektu. Nyní se zde uvažuje o osazení památníku Jana Palacha. Architekti či výtvarníci, kteří přesvědčili výkony v nedávné soutěži, by své kvality mohli v budoucnu prokázat i jinde po městě. V běhu je sada studií parteru, předpokládám, že nezůstane jen u nich. Parková náměstí a plácky, průchody a pěšiny, prostory mezi městem a parkem - to vše je a bude tématem pro drobné studie, postupné kultivace prostorů. Shora vypadají Roztoky jako velmi zelené město s výhledem na řeku. Propojení řeky, zeleně a města bychom mohli z mapy promítnout více i do reálu, akcentovat výhledy i reliéf. Příjemný motiv pouliční knihovny na nádraží a v zámeckém parku si říká o následování, v designovém originálním provedení. A proč ne právě v parkové části Tyršova náměstí. S městským parterem souvisí i připravovaná rekonstrukce a modernizace veřejného osvětlení. Za sebe držím palce co nejrychlejší realizaci. Současný stav, kdy v každé ulici je jiná lampa veřejného osvětlení a jiné svítidlo, považuji z hlediska městského parteru za neuspokojivý. Obdobně také v nově připravovaných akcích sjednotíme mobiliář (lavičky, koše atd.) a motivy prostorů v rámci města.

Lidická ulice. Pohledem dopravního projektanta průtah městem, pohledem architekta nedoceněná hlavní ulice. I průtah městem může ale být více než silnice vedená ve městě. Projektová dokumentace, kterou financoval Středočeský kraj, by si zasloužila důkladnou revizi. Sjednotit motivy zeleně. Potřeba odbočovacích pruhů do malých vedlejších uliček. Při křížení s hlavními ulicemi naopak bez odbočovacích pruhů. Projektant nechává na chodce odstřikovat vodu z vozovky, zato ploty rodinných domů odděluje od chodníku trávníkem - řešení nepraktické a nepěkné (moře asfaltu a zpevněných ploch není členěné zelení). Potřeba rekonstrukce průtahu je samozřejmě jasná a celkový přínos bude pozitivní. Vysoké opěrné stěny u silnice ve spodních serpentinách jsou tak výrazným prvkem, že si zaslouží samostatnou výtvarnou či architektonickou soutěž.

O důležitosti dosud pořizovaných či připravovaných regulačních plánů a územních studií bylo již řečeno mnoho. Nyní (formou spolupráce městských úřadů Roztoky a Černošice) otevíráme nová témata územních studií (ÚS) - "Vstup do města", "Stezka pro pěší a cyklisty u Vltavy", "Žalov - K Levému Hradci". Město se postupně podle platného územního plánu dostavuje a doplňuje. Prostředkem k postupné realizaci jsou studie, projekty, regulační plány - prozatím navzájem ne zcela zkoordinované. Vinu na tom také nese dnes již morálně zastaralý územní plán z 90. let. Propojenost dílčích projektů či studií občan či návštěvník města ocení spíše po letech. Jedním z úkolů nových územních studií je propojit akce již běžící. Zástavba (v jakékoli formě) na Dubečnici si vynutí více se zajímat o ulici Legií, pěší propojení v rámci města jsou důležitá nepochybně. Zatímco platný územní plán z 90. let je pro město spíše zkostnatělou hrozbou, koncepce stanovené územními studiemi budou dostatečně pružné.

V jihovýchodní části města se potkává řada významných veřejných prostranství a pěších propojení k vlakovému nádraží s příjezdovou komunikací od Prahy. Úkolem studie „Vstup do města“ je definovat charakter veřejných prostranství této části města tak, aby jejich postupné budování či stavební obnovu bylo možné směřovat k jasnému cílovému stavu. Úkoly zjevné: Kroupka, přednádraží, Tyršovo nám. - i méně viditelné, zato nutné. Koncepce bude přiměřená velikosti města, výhodné pro město bude také financování studií z evropských peněz. Studie nastaví směr. Vše se nemusí hned realizovat a ani to není cílem - spíše postupně doplňovat strukturu. Cíl další (vyhledávací) studie je jasný již z jejího názvu. Předmětem je prověření možnosti využití komunikace podél Vltavy jako cyklostezky s provozem chodců a napojení na stávající cyklotrasy v sousedních katastrálních územích. První již běžící akcí v tomto směru je ÚS Přívoz. Tvorbu prostranství pro dnes známé aktivity (Slavnosti pravého a levého břehu aj.) koordinujeme s dlouhodobými či výhledovými řešeními. ÚS Přívoz se nyní propojí s ÚS "Stezka pro pěší a cyklisty u Vltavy".


V případě třetí nové územní studie "Žalov - K Levému Hradci" se jedná o centrální prostory, které jednoznačně určují tvář města. Ul. Přemyslovská a Komenského s navazujícími lokalitami v prostoru ochranného pásma NKP Levý Hradec a státní archeologické rezervace mají potenciál stát se kvalitními plnohodnotnými městskými prostranstvími s vyrovnanou proporcí dopravy a zeleně. Přirozené centrum či těžiště vůbec chybí Hornímu Žalovu (zde si studie pomyslně podává ruku s připravovaným regulačním plánem Horní Žalov). Není třeba opakovat chyby při komponování městské části Tyršovo náměstí ani opakovat předimenzované objemy Vědeckotechnického parku (VTP). Jedna páteřní ulice (Komenského) na Horní Žalov je však málo. Zástavba Horního Žalova by se měla do stávající struktury města propojit důstojnými městskými prostory. Jak by to mohlo či mělo vypadat, je úkolem pro architekty. A jak nemělo? Jako na Panenské I. Ulice musí mít jasnou strukturu a logická vyústění, předimenzované objemy VTP (ať již vznikly či vznikají jakkoli) se musí plynule propojit s městským organismem a nízkopodlažní zástavbou. Na tyto výsledky si budeme muset delší dobu počkat, drobná kultivace prostoru vyústění ul. U Zastávky je v přípravě již nyní.

V Roztokách lze najít poetické momenty. Například prostor při vyústění ul. Na Pískách. Jednoduché - technické i výtvarné - řešení s použitím starých žulových obrub může být příkladem k následování. Kultivace prostor nemusí vždy nutně znamenat nákladnou rekonstrukci s asfaltem či betonem. Starý Žalov se svými zákoutími by si také zasloužil nějakou studii -toto je opravdu poslední místo ve městě, kam lze vpustit dopravního projektanta bez dozoru. Romantismus rozbitých silnic a sešlých staveb považuji za dočasný, místo si ale i po rekonstrukci potřebuje zachovat charakter - venkov, trávníky. Přípustný rámec stavebních vstupů do této cenné struktury by potřeboval zpřesnit jinak než jej průměrovat souborem protichůdných pravidel. Výsledkem nemá být soubor omezení, ale spíše souhrn doporučení pro stavebníky. Materiál dostatečně pružný pro kreativní počiny, dostatečně tvrdý proti necitlivým záměrům. Příprava takového materiálu by měla být důkladnější, propojit zájmy památkové ochrany a ochrany území se zájmy individuálními, mohla by obsáhnout také Levý Hradec, Potoky apod. Jasná pravidla by stavebníkům urychlila proces povolování staveb.

Změnit přístup při rekonstrukcích místních komunikací (MK) vidím jako jeden ze zásadních úkolů své činnosti ve městě. Dosud zavedený postup (samostatná realizace komunikace, samostatná realizace zeleně a mobiliáře) patří minulosti. Připravované rekonstrukce MK budou nadále již ve fázi zadání zohledňovat požadavky na ozelenění, komplexní řešení provozu chodců. Dopravu a parter nelze oddělit. Až budou dokončeny digitální podklady (pasport MK), bude následovat celoměstská Koncepce dopravy. Městu dosud chybí dostatečně závazný, a přitom pružný podklad pro jednotlivé dopravní projektanty. Při rekonstrukcích ulic a chodníků pak není jasný cílový stav území a projektanti jsou nuceni k nadměrné improvizaci. Tím se dosavadní příprava projektů prodlužuje i prodražuje. Dokument můžeme v budoucnu rozšířit o detailnější koncepci parkování. Praha má svůj manuál parteru. V Roztokách si vystačíme s (rozsahem) skromnějším dokumentem. Ne velikostí a tloušťkou koncepčních materiálů, ale úrovní řešení je třeba Prahu dohnat.

Pro další řadu témat a běžících či rozpracovaných akcí v tomto článku není prostor. V dalším kole by si pozornost zasloužila témata prostupnosti parků a zelených pásů do krajinné zeleně, způsob, jak oživit dnes poněkud omšelou Masarykovu třídu atd. V něčem je také třeba počkat na nový územní plán. Budu rád za veškeré vaše podněty, zaslat mi je můžete na slavik@roztoky.cz.

Ing. arch. Tomáš Slavík
městský architekt

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.