Roztoky před 25 lety (rok 1991)

V minulém čísle Odrazu jsem připomenul pár letošních kulatých výročí celostátního významu. Nyní bych chtěl vzpomenout na dobu poměrně nedávnou, a přece tak vzdálenou, neboť její srovnání s dneškem dokládá, jak rychle se mění náš životní styl i společnost.

Světovou událostí č. 1 byla patrně válečná operace Pouštní bouře, závěrečná fáze války v Perském zálivu. Vypukla 17. ledna 1991 takříkajíc "v přímém televizním přenosu", s cílem osvobodit Kuvajt od irácké okupace a ochránit ropné zdroje v oblasti. Do bleskové války s použitím nejmodernějších zbraňových systémů se na straně koalice 28 států zapojila i protichemická jednotka československé armády. Po šesti týdnech irácká vojska kapitulovala.

Jestliže rok 1990 byl v ČSFR rokem radikálních změn politických, včetně prvních svobodných voleb (parlamentních i komunálních), rok následující byl ve znamení zásadních ekonomických změn - radikálního, dalo by se říci revolučního přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice (tzv. bez přívlastků). Počínaje 1. lednem 1991 došlo k liberalizaci cen, ke skokové devalvaci koruny a nastavení plovoucího kurzu ke konvertibilním měnám. Začala privatizace státního majetku, nejprve tzv. malá, potom i velká, včetně kuponové privatizace a začal proces rozsáhlé restituce státem ukradeného majetku. Dvouciferná inflace vedla i ke dvouciferným úrokům z vkladů, celkově ale znamenala výrazné znehodnocení úspor obyvatel.

Všechny tyto hluboké celospolečenské změny se promítly i do života našeho města.

V roce 1991 se v něm ujala vlády nová, demokraticky zvolená reprezentace, která vzešla z voleb v listopadu 1990. Tyto volby drtivě vyhrálo Občanské fórum, které získalo v 21členném ZM 13 mandátů. Starostou byl zvolen Jan Chytil (1955) z Roztok a místostarostou Petr Tříska (1943) ze Žalova. Byla tak respektována tradice, že v těchto nejvyšších funkcích budou zástupci obou těchto historických částí města. V nové radě dále zasedli: M. Štifter, J. Kaplan, Zd. Záhoř za OF a I. Gallová a J. Prachařová (Klub podnikatelů).

Celospolečenské změny nepřímo vyvolaly i řadu sporů. Nejvýraznějším byl spor "Sokol versus Sokol", kdy dosavadní uživatelé a správci majetku roztockého Sokola (dříve TJ Slovan Roztoky, nyní Sokol I) se dostali do konfliktu se zástupci "starosokolů", kteří se považovali za legální pokračovatele původní organizace zlikvidované po roce 1948. V roce 1991 se spor velmi zdramatizoval a smír byl v nedohlednu, takže muselo zasáhnout celostátní vedení Sokola, které rozhodlo o sloučení obou roztockých sokolských jednot. V nových volbách společného výboru jednoznačně zvítězilo početnější křídlo bývalé organizace TJ Slovan. Starostou TJ Sokol byl zvolen Jiří Skružný.

Další spor byl ještě kurióznější. V září roku 1990 přišly do roztocké nemocnice (tehdy léčebny dlouhodobě nemocných OÚNZ Praha-západ), která neoplývala nejlepší pověstí, řádové sestry boromejky. I když některé neměly plnou kvalifikaci středního zdravotního personálu, což bylo trnem v oku civilním sestrám, projevovaly nesmírnou obětavost a empatii vůči pacientům. Konflikt mezi civilními a řádovými sestrami na sebe nenechal dlouho čekat. Ke škodě věci skončil posléze odchodem řádových sester z Roztok.

Město pokračovalo v přípravě základního dokumentu města - územního plánu, když byly zpracovány tři studie možného řešení. Proces jeho přípravy trval s přestávkami 25 let. Finální verze byla nakonec schválena zastupitelstvem až v polovině roku 1995.

Na konci března odešel do důchodu tajemník MÚ Jan Burda, který představoval kontinuitu práce městského úřadu a vlastně umožnil řádné převzetí moci garniturou OF po listopadu 1989. Novou tajemnicí se stala na základě výběrového řízení Ing. Hana Kovandová.

V květnu 1991 vyšlo také první číslo měsíčníku ODRAZ (tomuto výročí se budu věnovat v některém z příštích čísel). Byla to iniciativa starosty Chytila, jenž se chtěl vymanit ze silného vlivu Občanského fóra, které vydávalo časopis Roztocký a žalovský Občan, tehdy už občasník. ODRAZ měl také nahradit nepříliš úspěšné Roztocké listy, které začaly vycházet namísto Roztockých novin, periodika spojeného s předlistopadovým obdobím. Občan přestal na konci roku vycházet, zejména z finančních důvodů.

Za značného zájmu veřejnosti byla zahájena privatizace drobných provozoven služeb a prodejen v Roztokách. Dne 11. května se uskutečnila první privatizační dražba v roztockém kině, za účasti asi 70 občanů. Vstupné 50 Kčs nebylo na tehdejší poměry nízké. Jako vůbec první byla vydražena trafika v Nádražní ulici za 180 000 Kčs (funguje dodnes). První privatizovanou samoobsluhou byl objekt potravin Na sekeře, který vydražil pan Sádlo. Větším úlovkem pak byl Dům služeb v Jungmannově ulici (dříve Oblastní podnik služeb), který byl vydražen tzv. holandskou (sestupnou) dražbou za pouhých 949 000 Kčs. Na místě tohoto objektu dnes stojí bytový soubor Na Ostrohu.

Byla vydražena též populární vinárna Koliba v Tichém údolí (později vyhořela) a za téměř 2,5 mil. Kčs stavební dvůr OPS v Lidické ulici.

Velkou událostí byla obnovená svatovojtěšská pouť na Levém Hradci 21. dubna, když za občasného sněžení koncelebroval poutní mši na louce před kostelem pražský světící biskup J. Lebeda, a to za účasti nejvyšších představitelů státu, včetně prezidenta Václava Havla, Dagmar Burešové, Petra Pitharta, Karla Schwarzenberga, Pavla Tigrida a asi dvou tisíc mrznoucích účastníků.

K 1. květnu byla založena Městská policie, když nastoupil do služby zatím jediný strážník, o půl roku později druhý.

Tržní vztahy se promítly i do kulturní oblasti - k 31. březnu ukončilo svou činnost Městské kulturní centrum (předtím Kulturní středisko), které sídlilo ve vile Alice.

Tyršovo náměstí v roce 1991

Celostátní pokles populace dospěl i do Roztok. Již od roku 1985 se pozvolna snižoval počet obyvatel města, v roce 1991 zde bylo trvale hlášeno 5 756 obyvatel; tento počet, který byl nižší než v roce 1960 při sloučení Roztok a Žalova, zůstal stabilní až do roku 2001. Vytížení mateřských škol bylo kolem 40 procent, pokles žáků byl citelný i v ZŠ, oproti maximu v roce 1986 o 200 žáků.

Na konci června bylo oficiálně přejmenováno 10 ulic (např. Fučíkova na Braunerovu). Slavnostní pojmenování ulice Járy da Cimrmana se uskutečnilo až o rok později za účasti Z. Svěráka i L. Smoljaka.

Koncem roku již bylo přijato prvních 45 žádostí o restituci nemovitého majetku, bylo otevřeno registrační středisko kuponové privatizace i posléze neslavných Harvardských investičních fondů Viktora Koženého.

Plošná liberalizace cen spojená s inflací uvedla část populace (zejména seniory) do složité sociální situace, proto na základě stravenek, vydávaných na MěÚ, bylo možné stravování v restauraci Na Vrškách za 8 Kčs. Průměrný (hrubý) plat pracovníků MÚ byl v tomto roce 3736 Kčs.

Na konci roku se též otřásla stabilita základní školy, když se s ní rychle rozloučil dosavadní ředitel PaedDr. Josef Chrpa, který zastával tuto funkci od září 1989. Důvodem byla zřejmě bytová otázka. Řízením školy byla pověřena oblíbená roztocká učitelka Jiřina Bendová.

Roztocké Občanské fórum již přestalo být homogenní silou, rozpadlo se na tři složky: Občanskou demokratickou stranu, Občanské hnutí a nezávislé zastupitele, kteří tvořili většinu. Vše už směřovalo k rozhodujícím parlamentním volbám v roce 1992, jejichž výsledek nejen určil další ekonomické směřování státu, ale i jeho následný rozpad na Českou a Slovenskou republiku.


Stanislav Boloňský
(v roce 1991 mluvčí roztockého OF)

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.