Školní okénko

Vážení rodiče,

v tomto čísle Vám přináším slíbený příspěvek o vůbec prvním výjezdu našich dětí na jazykový kurz do Vídně a také prvních pár informací ze zářijové činnosti ŠD a jednoho z kroužků, který již také začal pracovat a má velmi zajímavou náplň. Jsou to příspěvky poněkud delší, proto se omezím jen na jednu informaci o ředitelském volnu dne 16. 11. a pozvu Vás na Den otevřených dveří ZŠ, který se bude konat 14. 12. v Žalově a 15. 12. v Roztokách. Snad Vás čtení našeho „okénka" v tomto sychravém podzimním počasí potěší a možná i trochu zahřeje. Na čtenou za měsíc se těší

Věra Zelenková

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNI

Jazykový kurz ve Vídni

Díky získaným finančním prostředkům z EU, z projektu Kvalitně učit, se jedenácti dětem a dvěma pedagožkám podařilo vyjet na týdenní jazykový kurz do krásné podzimní Vídně.

V rámci tohoto projektu jsme měli všichni možnost ubytování a stravování v centru města.

Děti z osmých a devátých tříd navštěvovaly každý všední den odpoledne jazykový kurz. Šlo o 2,5 hodiny německé konverzace a gramatiky s rodilou mluvčí na úrovní jazykových schopností našich dětí. Děti, které vyjely, se učí na naší ZŠ němčinu druhým či třetím rokem. Souběžně s tímto učením pro děti měla možnost náslechu v hodinách jazykové školy i jedna z učitelek. Byla to skvělá zkušenost pro děti i nás pedagožky, zkušenost v krásném městě plném kultury, kterou jsme se snažily dětem zprostředkovat, jak to jen šlo.

Co se děti naučily a co si upevnily, to se jistě promítne ve výuce němčiny v letošní školním roce, ale přivezly si i mnoho poznatků z historie, kultury a hudby. Navštívili jsme společně Schönbrunn, krásný zámek Habsburků, jeho interiéry a zahrady, navštívili jsme interaktivní výstavu Time travel, která před dětmi rozprostřela historii celého rodu Habsburků, Rakouské republiky a historii jejího hlavního města Vídně. Byli jsme v ní jako v hlavním městě Říše římské, s římskými vojáky u jednoho ohně, byli jsme u stavby chrámu svatého Štěpána, byli jsme ve městě plném moru, padaly na nás dělové koule Turků, kteří dvakrát Vídeň obléhali, slyšeli jsme hudbu valčíků otce a syna Straussových, popovídali si s Mozartem, vyfotili se s Beethovenem a poznali i historii poměrně nedávnou. V podzemním krytu, namačkáni tělo na tělo, se nám chvěla pod nohama zem, skrz světlíky jsme viděli průběh 2. světové války a slyšeli dobové nahrávky hlasů klíčových osobností této doby. Když bylo po všem a vyzval nás ruský voják k opuštění krytu, mnoho z nás mělo husí kůži. Tato interaktivní a také zábavná forma poznání historie rakouského státu a Vídně v 5D kině, v hudebním sále, v rozhovoru s historickými osobnostmi a také v podzemním krytu byla opravdu velmi působivá. Byli jsme společně v Belvederu, krásném zámku statečného prince Evžena Savojského, měli jsme možnost procházet se v jeho krásných zahradách, prohlédnout si sbírky obrazů zakladatelů secese v Rakousku Klimta, Schieleho, Kokoschky a dalších. Mlsali jsme všichni na trhu Naschmarktu, bolelo nás společně za krkem z obdivování architektury navržené panem Hundertwasserem. Zhlédli jsme společně kus opery, kterou online sledují lidé před budovou vídeňské opery při večerních představeních, děti si užily dvakrát Prátr a jeho lákadla, jen dvě ustrašené učitelky si netroufly vyletět do vzduchu na obřím kolotoči a svézt se velkou rychlostí na horské dráze. :) Loučili jsme se s Vídní po krásném týdnu jen neradi, ale doufáme, že se nám v příštím roce podaří se sem vrátit. 

Petra Zwinz

Září ve školní družině

Je za námi první měsíc společně strávený ve školní družině. Již jsme se seznámili s naší školní budovou i s jejím blízkým okolím. Objevujeme společně i okolí vzdálenější. Byli jsme na vycházce v Potokách i u Vltavy. V den oslav svátku sv. Ludmily jsme navštívili Levý Hradec a vyprávěli si její příběh. Byli jsme u toho, když se do znovuotevřeného kostela vracela její socha, kterou jsme si zblízka mohli prohlédnout, stejně tak jako celý kostel. Mnohé z nás zaujaly freskové malby, hledali jsme na nich známé postavy, vysvětlovali si, jak fresky vznikají, a ptali jsme se pana průvodce na mnoho různých věcí. V následujícím týdnu jsme si četli příběhy o patronu naší země, svatém Václavovi, jehož svátek si nyní připomínáme. Poslední zářijový pátek jsme vyrazili na komentovanou prohlídku cesty z Únětic přes Tiché údolí a Holý vrch, při které jsme se seznámili s panem doktorem Čeňkem Rýznerem i s jeho paní, a navštívili a pozdravili Vrbu zapomenutou a popřáli jí vítězství v soutěži Strom roku. Přejte jí ho i vy, je přece naše. 

7. oddělení ŠD

První „Putování" v tomto školním roce

V sobotu 26. září jsme vyrazili pod Říp, abychom strávili den s archeology v Ledčicích. Vstávat jsme museli sice brzy, ale stálo to za to. Vlakem jsme nejprve dojeli do Kralup a chvíle čekání na rychlík jsme si krátili čtením z knih Eduarda Štorcha a hraním her o praotci Čechovi. Rychlíkem jsme pokračovali do Roudnice a pak dál autobusem až do Ledčic. Na vykopávkách jsme se rozdělili do skupin, procházeli jsme různá stanoviště, pozorovali proměny života našich předků v různých časových obdobích od pravěku až po první slovanská osídlení. Na dalších stanovištích pak někdo pracoval přímo na poli s detekčními přístroji, někdo ve stanu čistil nálezy - tedy kosti, nádoby a meč, někdo si zkoušel štípání pazourků, křesadlo, mletí obilí či broušení kamenné sekyrky. Mohli jsme také pracovat v budově s mikroskopy a nástroji na měření a s pomůckami na zakreslování nálezů anebo si zhotovovat nádoby a sošky z hlíny. Stanoviště jsme postupně střídali, abychom si vyzkoušeli všechny druhy prací. Všichni jsme také obdivovali simulační krajinu z písku - obrovské pískoviště, na kterém se přístrojem barevně pomocí projekce vytvářely vrstevnice a výškové stupně podle toho, jak jste si svou vlastní krajinu rukama nebo tvořítky formovali. Pracovali jsme až do odpoledne, čas nám ale až moc rychle utíkal. Byli bychom tam určitě dodnes, jen poslední autobus jel chvíli před čtvrtou. Cestou jsme ještě zastihli místní hasiče, jak pořádají dětský den, a stihli jsme rychle prolézt některými překážkami. V Roudnici jsme se pokoušeli otevřít zámeckou bránu, ale už byla zavřená. Alespoň jsme u ní vyfotili naši závěrečnou společnou fotografii. Takže zámek až někdy příště. Přesto to byl velice krásný a zajímavý den. 

Poutníci z kroužku Putování

Dětští průvodci v Ateliéru Zdenky Braunerové

Skupinka deseti dětí z kroužku Putování se již od srpna připravuje na roli dětských průvodců ve Středočeském muzeu v Ateliéru Zdenky Braunerové. Od srpna se seznamujeme se Zdenkou, s její rodinou, s jejím zajímavým životem plným překvapivých zážitků, s jejími přáteli, i s těmi, které svou tvorbou inspirovala. Na začátku jsme navštěvovali Ateliér, pracovali s texty, sami si vytvářeli svůj vlastní text k vybranému úseku prohlídkové trasy. Ve chvílích odpočinku jsme vytvářeli grafické listy, kreslili zátiší, prohlíželi fotografie, knihy a dopisy i další expozice muzea. Krásné byly i společné obědy a svačiny nebo hry, to vše se odehrávalo v zámecké zahradě. Svou premiéru jsme měli 9. října, kdy jsme provedli naše nejmenší spolužáky ze žalovské školní družiny. Dále nás čeká velké slavnostní provázení ve středu 28. října. Pak se už Ateliér uloží k zimnímu spánku, na jaře se do něj určitě zase při nějaké příležitosti vrátíme. Děkujeme Madle Jelínkové za to, že to vše vymyslela, i všem zaměstnancům muzea za ochotu a spolupráci.

Dětští průvodci a J. Ramdanová

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Školní okénko | Věra Zelenková
Školní okénko | Věra Zelenková
Školní okénko | Věra Zelenková
Školní okénko | Věra Zelenková
Školní okénko | Věra Zelenková

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.