Slibem neurazíš?

Ve středu 21. září mělo zastupitelstvo velmi nabitý program. Dva body agendy však byly dominantní, a to nejen délkou projednávání, ale zejména svým významem. Šlo o záměr města postavit novou základní školu v rámci výstavby dalšího areálu VTP v Žalově na místě bývalého Barumu firmou Trigema a schválení memoranda s okolními obcemi o společném postupu při intenzifikaci městské čistírny odpadních vod.

Dosazovací nádrž městské čistírny odpadních vod

Z jedné strany přitéká do ČOV „hnědá omáčka", na druhém konci ji opouští „horský potůček".

První bod byl stručně představen panem starostou v minulém čísle Odrazu, budu se proto věnovat druhému z těchto klíčových bodů jednání, byť jde pro veřejnost o daleko méně atraktivní téma, než je nová škola. Dokumentuje to i fakt, že zatímco na první bod bylo přítomno asi 15 občanů z řad veřejnosti, na bod druhý jsem na místech pro veřejnost zcela osiřel. Přitom jde o věc životně důležitou, protože bez likvidace odpadů (pevných i tekutých) nemůže obec řádně fungovat. V současné době naše ČOV funguje perfektně a splňuje limity čištění na úrovni Krkonošského národního parku

Nejprve krátká rekapitulace současného stavu

Čistírna odpadních vod byla postavena již v polovině padesátých let minulého století jako společná čistírna města a penicilínky na pozemku vedle roztockého zámku. V letech 1999 až 2002 byla rekonstruována a po katastrofálních povodních, které zničily novou technologii, byla uvedena do provozu na konci roku 2003 (stálo to celkem 115 mil. Kč). Jejím "srdcem" je 60 m hluboká šachta (Deep Shaft), díky níž došlo k velké úspoře místa, protože prostor mezi řekou, zámkem a továrnou je velmi stísněný. Pro nezasvěcené doplňuji, že s rozšiřováním ČOV se počítalo na úkor areálu zámku, který měl tehdy již demoliční výměr.

Současná kapacita ČOV je 20 tisíc EO (ekvivalentních obyvatel). Zjednodušeně řečeno 1 obyvatel města vyprodukuje průměrné znečištění rovnající se 1 EO (ve skutečnosti je to o něco méně). Z celkové kapacity má továrna VUAB smluvně garantováno 7 tisíc EO. O zbylých 13 tisíc EO se Roztoky dělí s Úněticemi, Statenicemi a MČ Praha - Suchdol. Z "papírového" pohledu je kapacita ČOV prakticky naplněna, i když tomu tak ve skutečnosti není, protože VUAB likviduje své odpadní vody externím způsobem a svou garantovanou kapacitu nevyužívá. Je však jen otázkou času, kdy se vrátí k dočišťování svých odpadních vod na městské ČOV.

Hledá se řešení

Je jasné, že nedostatečnou kapacitu MČOV je třeba perspektivně řešit. V každém případě bude nutné postupně nahrazovat dosazovací nádrže, které nebyly součástí generální rekonstrukce a mají již "penzijní věk". To, co však předvedlo naše ZM 21. září, bylo naprosto nesystémové a unáhlené. Vlastnímu bodu, který se týkal intenzifikace ČOV předcházelo projednání studie proveditelnosti tohoto záměru. Taková studie není levná záležitost a má ověřit, zda se (velmi zjednodušeně řečeno) rozšířená ČOV stavebně i technologicky vejde na daný pozemek, navrhne ideální i variantní cílovou kapacitu čistírny, spočítá, kolik to celé bude asi stát, a konečně i ověří, jaké dotační tituly se dají k financování využít. Součástí studie je i etapizace výstavby, resp. návrh postupu rekonstrukce, aby byla funkce ČOV v jejím průběhu alespoň částečně zachována (za vypouštění odpadních vod do řeky se platí těžké pokuty). Nejen kvůli astronomické realizační částce 261 milionů Kč, ale i kvůli řadě věcných nedostatků příslušný odbor MÚ vrátil studii zpracovateli k dopracování a nebyla tedy ZM k projednání předložena. Nemohlo být tedy ani přijato žádné usnesení, což je naprosto logické. V tuto chvíli tak není vůbec jasné, zda navrhovaná kapacita ČOV 32 tisíc EO je nutná a zejména proveditelná na nevelkém pozemku současné čistírny. Tato tzv. velká intenzifikace, která vlastně znamená stavbu kompletně nové ČOV (mimo Deep Shaft), není jediným možným řešením. Nabízí se i tzv. malá intenzifikace na 24 tisíc EO, případně doplněná malou ČOV v Žalově, do níž by byly gravitačně svedeny všechny odpadní vody z tohoto katastru. Odpadlo by tak přečerpávání splašků přes kopec do Roztok. V úvahu přichází i přenechání části garantované kapacity od VUAB městu za úplatu či to, že si Statenice postaví vlastní čistírnu.

Memorandum hladce odhlasováno

Není tajemstvím, že na velkou intenzifikaci tlačí zejména připojené obce, v prvé řadě Statenice. Dobře vím, jak složitá jsou jednání v situaci, kdy tato obec má garantováno max. 1300 EO, ale počítá s nárůstem obyvatel na 4,5 tisíce. Nátok odpadních vod na naši ČOV by rádi zvýšili i Suchdolští (do pražské to mají přes kopec).

Očekával bych ale, že bez prostudování studie proveditelnosti nebude naše ZM nic nikomu slibovat. Většina zastupitelů však pro memorandum mezi obcemi o společném postupu intenzifikace ČOV bohorovně zvedla ruku (hlasování 13 pro, 4 se zdrželi), a tak proces intenzifikace na 32 tisíc EO fakticky nastartovali. Udělali tak krok 2, aniž mu předcházel krok 1. V memorandu se uvádí, že do konce tohoto roku by měla být podepsána řádná smlouva mezi obcemi, která definuje podmínky výstavby. Bude vytvořena pracovní skupina ze zástupců obcí k realizaci tohoto záměru. Jistá míra solidarity s okolními obcemi je nutná, ale není prioritní potřeba města?

Co rozumíme rozvojem města?

Opravdu potřebujeme pro Roztoky kapacitu 12 tisíc EO? Jinak řečeno - je skutečně nutné dát zelenou výstavbě dvanáctitisícového města (v současné době má něco přes 8 tisíc obyvatel)? Omezená kapacita vodovodní sítě a ČOV jsou jedinými účinnými regulativy další bytové expanze v našem městě. Nedostatečná kapacita občanské vybavenosti (škola, školky, zdravotní a sociální zařízení) není z hlediska zákona limitem. Tvrdit, že nedostatečná kapacita ČOV brání dalšímu rozvoji Roztok (viz důvodová zpráva), je nepřesné a zavádějící. 

Je třeba také občanům poctivě říci, že intenzifikace na 32 tisíc EO povede k výraznému zvýšení stočného. To je tvořeno odpisy zařízení a technologie ČOV (nepřímo vložených finančních prostředků) a úhrady provozních nákladů, z nichž polovina je fixní bez ohledu na skutečné vytížení kapacity ČOV (mzdové náklady, energie apod.). Vzhledem k tomu, že by se kapacita 32 tisíc EO naplňovala postupně (např. 10 let), pak bychom platili ve stočném chod poloprázdné ČOV.

Když jsem se poněkud rozčileně poptával zastupitelů, proč tak unáhleně memorandum odhlasovali, všichni unisono argumentovali tím, že memorandum je právně nevymahatelné a jeho nedodržení je bez sankcí. To mě zarazilo, protože když čtyři starostové obcí slavnostně podepíší na základě usnesení zastupitelstva zmíněné memorandum, bude to považováno jen za kus papíru, který předem nikdo nebere vážně? To už veřejný slib zdevalvoval natolik, že pokud není smlouva zajištěná drakonickými sankcemi, tak si s ní můžeme cosi...?  Nebo papír unese všechno a slibem neurazíš? Jen aby.

Stanislav Boloňský

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Boj o další ztráty | Martin Štifter
Pět hodin nestačilo | Marie Šlancarová
Regulační plán Dubečnice | Michal Hadraba
Poděkování | Marie Zámecká

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.