Sochy Miloše Hermana

Stačila by krátká zpráva, třeba v kulturním přehledu, že roztocký Miloš Herman vystavuje v květnu a červnu své sochy a plastiky ve Váchově špejcharu v Drážkově na Sedlčansku. Výstava má ale několik pozoruhodných souvislostí. Je nebývale rozsáhlá, na ploše cca 100 m2 v patře a na volných plochách je vystaveno 120 plastik a soch, z větší části dřevěných řezeb, doplněných keramickými sochami a kachly. Autor není studovaný profesionální výtvarník, tomuto oboru se intenzivně věnuje jenom asi pět let, ale s vysokou aktivitou mladého šedesátníka. Možná proto je tematicky široce rozkročen, jakoby v praxi zkoušel možnosti materiálů, různých druhů dřev a keramiky. Asi nejvíce zaujme jeho optimistický pohled na svět kolem sebe v podobě rozverných klaunů, zjevně se tak baví nejen on, ale i jeho diváci. Za pozornost stojí galerie portrétů osob, známých nejen z kulturní historie, ale i současných, kde nemůže podobu fiktivně modelovat, ale musí se držet reálií. V tom jsou portréty pozoruhodné, protože jsou na první pohled identifikovatelné. Na výstavě jsou ale díla od hravé veselosti odlišná, s religiózními náměty a meditativní ezoterikou. Je těžké hodnotit tak rozsáhlý soubor i s ohledem na fakt, že se jedná o jeho první takto rozsáhlé představení veřejnosti. Svá díla rozdával a mnoho z nich se tak dostalo daleko za hranice Roztok, i do zahraničí a některá přeplula oceán. V zahraničí také vznikla myšlenka uspořádat jeho současnou výstavu a lze očekávat, že není jeho poslední a že nám představí ještě mnohá překvapení.

Barokní špejchar v Drážkově ve své dnešní podobě vznikl v roce 1680 a název má podle rodu Váchů, který zde žije již od poloviny 17. století. Samozřejmě kromě čtyřiceti let, kdy bylo všechno všech, hospodařilo zde zemědělské družstvo a objekt spěl k totální devastaci. Přesto, nebo právě proto, byla sýpka již v osmdesátých letech zapsána na seznam kulturních památek jako jedna z nejvýznamnějších staveb tohoto typu ve středním Povl-taví. Po restitucích se vrátila rodu Váchů a po náročných rekonstrukcích celého rozsáhlého objektu a pod dohledem památkářů zde v roce 2009 vzniklo muzeum českého venkova a galerie výtvarného umění. Dnes je tak důkazem, že i v malé vesnici, která se těžko hledá i na podrobné mapě, může existovat plnohodnotná kultura. Jejich aktivity je možné prohlédnout ve fotogaleriích na www.vachuv-spejchar.cz. Přejeme jim mnoho dalších úspěšných akcí.

Stan Marušák

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.