Šťastný start do nového roku!

Určitě nejsem sám, komu se zdá, že Vánoce a konec roku se přehnaly se zběsilou rychlostí, a stále jako školák konstatuji s trochou lítosti, že svátky jsou už za námi se všemi přípravami, očekáváními, city a pocity. Letošní ohlédnutí za svátky a začátek nového roku je pro mě však přece jen jiný. Tu změnu cítím díky evropskému setkání mladých lidí Taizé, které proběhlo v Praze od 29. prosince loňského roku do 2. ledna 2015. Mladí věřící se u nás sešli po 25 letech. Myslím, že mnoho lidí očekávalo, jak toto setkání dopadne, možná měli i obavy. Doba pokročila, revoluční nadšení pominulo, jak občané přijmou ten nával cizinců, jak organizátoři zvládnou ubytování, stravování a v neposlední řadě program pro tolik lidí různých národů? Nejsem kompetentní k hodnocení této akce a ani to není cílem tohoto zamyšlení. Dovedu si představit, že někoho, kdo není věřící a nemá k setkáním mládeže žádný vztah, plné autobusy, vlaky nebo ulice obtěžovaly, řadě zaměstnanců to přineslo práci navíc, mladí sportovci náhle nemohli do tělocvičen, kde byli ubytováni mladí poutníci. Musím se ale s vámi, vážení čtenáři, podělit o svůj subjektivní zážitek.

Je nutné připomenout, že Roztoky nezůstaly stranou dění a díky obětavosti skupiny mladých nadšenců a řadě rodin se podařilo ubytovat v Roztokách, Žalově, Úněticích, Velkých Přílepech, Statenicích, Libčicích asi 400 poutníků, z toho část v tělocvičnách roztocké i žalovské školy, a postarat se o ně. V těchto tělocvičnách také proběhly 1. ledna slavnostní mše svaté a v Roztokách jsem se mohl jedné zúčastnit. Určité napětí z toho, jak setkání lidí z různých míst Evropy, různého stáří a navíc v netradičním prostředí ve jménu Někoho, komu věří, u mne pominulo a vystřídala ho naopak velká radost. Radost z toho, že v kontrastu ke spoustě chyb, které se staly, k nepříjemnostem, ano i zločinům a nebezpečí, které provází vývoj nejen u nás, ale i ve světě, nastává i vývoj pozitivní. Jsou lidé, kteří jsou ochotní a schopní se sejít, něco vytvořit, obětovat se pro druhé. MÁME TUTO MOŽNOST I MY - svobodně se sejít v nově postavené části školy. Uvědomil jsem si, že je to jako krásný sen, vždyť málokdo z mé generace si něco takového před 25 lety dovedl představit. Najednou jsem se cítil klidný, protože jsem viděl, že přes veškerá úskalí a překážky totalitních režimů a přes devastující kult bohatství a konzumu, který je vystřídal, je dost lidí, kteří uznávají vyšší hodnoty, že patříme do Evropy nebo světa našich velkých předků a že tento národ má naději (přes občasnou odůvodněnou skepsi).

Při tomto setkání i cestou domů jsem si říkal, že naši předkové by měli radost z takové události, napadlo mě, že by pravděpodobně za starých časů nechali při otevření novou školu posvětit. V dnešní době to není zvykem hlavně proto, že velká část lidí není věřících, ale pokud něco může přinést budoucnosti školy a dětem, které se v ní budou učit, podle jedněch požehnání, podle druhých rozhled, toleranci a přátelství mezi lidmi různých národů, zkrátka zdravý základ pro budoucnost, pak je to symbolicky právě takovéto setkání. Proto také ze srdce děkuji městu Roztoky i zaměstnancům školy, že umožnili a byli nápomocni při využití prostorů školy pro setkání, a využívám této příležitosti, abych všem občanům dobré vůle popřál v roce 2015 hodně radosti a optimismu, abychom viděli více tvořivé síly a toho dobrého, co v lidech je, a naopak méně svévolnosti, a nebyli jsme ovládáni pocitem, že nejlépe se mají největší zloději. Ono to přece jen naštěstí není pravda.

Martin Štifter
radní za TOP 09 a nezávislé

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

„Staňte se solí země“ | Milan Nikodým
Městská knihovna informuje | Michal Špaček
Boj o pípu | Studio mladých
Středočeské muzeum | Marcela Uhlíková

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.