Středočeské muzeum

Otevřeno: středa-neděle 10-18 hodin Knihovna muzea otevřena: středa 8-12 a 12.30-16.30 hodin Vstupné: výstavy - základní 50 Kč, snížené 30 Kč; Zámek - základní 50 Kč, snížené 30 Kč. V návštěvní době je otevřena kavárnička „Pro Vás“. Nabídka školám: Objednávky pro školní kolektivy na tel. 233 029 042, e-mail: propagace@muzeum-roztoky, www.muzeum-roztoky.cz,

Dobřichovické vily

Výstava sídel pražské honorace je od 26. února k vidění v Roztockém muzeu

Malá výstavní síň zámku Středočeského muzea v Roztokách u Prahy hostí výstavu DOBŘICHOVICKÉ VILY - sídla pražské honorace, která je k vidění od 26. února do 20. září 2015. Místo jejího konání nebylo zvoleno náhodně, vždyť v Roztokách vznikla vůbec nejstarší villegiatura, vázaná na hlavní město Prahu.

Vilová architektura známého letoviska vyrostlého v malebné kopcovité krajině na pravém břehu Berounky v části Dobřichovic zvané Brunšov byla proslulá u nás i v cizině svojí výstavností již na počátku 20. století. Pozoruhodná architektura dobřichovické villegiatury je na výstavě zastoupena souborem 36 vil postavených mezi lety 1880-1945. Kvalitní současné fotografie tří uměleckých fotografů, plány vil i dobové fotografie či pohlednice přiblíží návštěvníkům mimořádnou hodnotu letoviska i osobnosti majitelů vil.

Není zde opomenuto ani zahradní umění, které vždy tvořilo důležitou součást zdejší vilové architektury. Výstava věnovaná sídlům pražské honorace vznikla díky spolupráci s Národním památkovým ústavem a Státním okresním archivem Praha-západ. Záměrem tvůrců je v následujících letech na výstavu navázat a postupně představit i jiné význačné vilové lokality...

Výstava je k vidění na zámku v Malé výstavní síni od středy do neděle: 10-18 hodin.

Pozn.: Malá výstavní síň se nachází v 1. patře zámku; výstava Dobřichovické vily je tak doplněním stálé expozice Život v letovisku aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt.

Na výstavě Dobřichovické vily

Stálé expozice

Jak se jezdilo do Roztok na letní byt / Život v letovisku. Prostřednictvím vilových interiérů poznáme životní styl „lufťáků“ druhé poloviny 19. století, a to včetně prezentované dobové módy.

Jak bydlel a úřadoval pan správce / Vrchnostenská správa panství. Nahlédněte, jak a kde bydlel a pracoval vrchnostenský úředník Lichtenštejnského panství na konci 18. století.

Ateliér Zdenky Braunerové (1858-1934). Stálá expozice malířky, grafičky, knižní výtvarnice a organizátorky kulturního života. Slavnostní otevření 13. června 2015!

Výstavy, akce

do 30. 6. 2015: PREDÁTOŘI - obratlovci proti obratlovcům. Výstava zaměřená na ryby, obojživelníky, plazy, ptáky a savce, kteří loví jiné obratlovce; z nich se věnuje právě a pouze těm, kteří žijí (a rozmnožují se) ve středních Čechách.

POZOR: PREDÁTOŘI ZA KAČKU! - Máte-li jméno predátora ve jméně, pak je pro vás každou středu vstupné na výstavu pouze 1 Kč! 

...ve Velké výstavní síni.

do 30. 6. 2015: SVĚT HRAČEK - historie dětské hračky. Hry a hračky mají velmi dlouhou historii. Střípek z ní, ten skoro poslední stoletý, přináší malým i velkým návštěvníkům Středočeské muzeum v Roztokách. ... v Galerie / Kabinetu

10. 3. od 19 hodin: Recitál Dominika Jetela - příjemný večer (nejen) s hudbou ...v Historickém sále Zámku

Svět hraček v Roztokách

Panenky, kočárky, kuchyňky, pokojíčky ... hraček 3 náklaďáky

Hry a hračky znaly děti už ve starověkém Egyptě nebo Číně. S panenkami, miniaturními vojáčky, káčou či jojem si mohly hrát děti v antickém Řecku, ve starověkém Římě byla zase oblíbená hra v kostky. Ve středověku, v čase rytířských soubojů si děti hrály na rytíře s dřevěným koníkem na malé tyči. Zkrátka hry a hračky mají velmi dlouhou historii. Střípek z ní, ten skoro poslední stoletý, přináší malým i velkým návštěvníkům Středočeské muzeum v Roztokách. Ve čtvrtek 12. února zde začne výstava SVĚT HRAČEK, k vidění je do 30. června 2015 (od středy do neděle v čase 10-18 hodin).

Vprostorách Galerie/Kabinetu nám vystavené exponáty přiblíží historii dětské hračky, a to od roku 1880 do roku 1980. Z doprovodných textů na panelech se například dozvíme, že na vývoji hraček se významně podepsala průmyslová revoluce, která přinesla nejen nové vynálezy, ale i nové hračky. V Roztokách zjistíme, že za zlatou dobu hračky lze považovat druhou polovinu devatenáctého století. Zatímco holčičky dostávají různé typy panenek (v Čechách jsou to panenky z německých a francouzských továren), kuchyňky, šití a vyšívání, kluci mají první technické a konstruktivní stavebnice. Dvacáté století přináší změnu v nazírání na hračku z hlediska psychologie, sociologie a pedagogiky. Hračky se stávají svébytným a specifickým předmětem rozvíjejícím osobnost dítěte, smyslem hry nemá být jen zábava, ale i rozvoj tvořivosti a estetické výchovy. A tak světlo světa spatřuje nejznámější česká stavebnice MERKUR, vyráběná od roku 1925 v Polici nad Metují.

Svou jedinečnou roli sehrály v tehdejším Československu ručně vyráběné látkové panenky s turbanem, které se objevily na trhu po napadení Habeše (dnešní Etiopie) tehdejší fašistickou Itálií v roce 1935 - bylo otázkou prestiže a vlastenectví zakoupit tuto panenku a přispět tím na sbírku (ještě dlouho po válce mělo Československo v Etiopii velmi dobré jméno).

A jak to je s oblíbenými plyšáky? První plyšoví medvídci se sice vyráběli v Německu už před rokem 1900, jejich skutečnou proslulost přinesl až rok 1903 v USA, kde na počátku výroby plyšových hraček stál medvídek Teddy (ten získal své jméno od prezidenta Theodora Roosevelta).

Pochopitelně se v běhu času mění i použitý materiál; od textilu, dřeva a kamene se ve dvacátém století přechází na celou škálu materiálů; mnohé klasické hračky se objevují v „novém kabátě“ - jsou z celuloidu nebo kaučuku.

A co přesně v Roztokách najdeme?

Výstavní sál je rozdělen celkem do 5 virtuálních „pokojíčku" - co část, to jiné časové období a rozdílný typ hraček. Podle autorky výstavy a majitelky sbírky Miroslavy Pecháčkové patrně nejvzácnějším skvostem nejen první části, ale celé výstavy, bude panenka s horní částí těla vyrobenou litím do voskové formy, pocházející z roku 1825. „Panenka určitě patřila děvčátku z bohaté rodiny. Má tzv. vypichované vlásky, oči ze sklíček a unikátní šaty S dlouhou sukni, zpod které vyčuhují dlouhé nohavičky, s balerínami na nohou,“popisuje se zalíbením Miroslava Pecháčková (na fotografii právě s popisovanou panenkou). Vedle panenky patří mezi nejstarší vystavované hračky třeba stáj s koňmi nebo pokojíček s nábytkem vyrobenými kolem roku 1900, nebo puzzle a kostky z roku 1860.

Na nejstarší „oddělení“ navazuje domácí loutkové divadlo a hračky z období 1920-1930. Část věnovaná 50. létům představuje dětskou pouť s houpačkami, kolotočem a vláčkem: „Pro padesátá léta, tedy poválečné období chudoby, je typická domácí výroba. Šikovní tatínci dokázali z dnešního pohledu téměř nemožné,“ doplňuje paní Pecháčková.

Miroslava Pecháčková (autorka výstavy Svět hraček)

Spící sochy

(tvorba designérky Libuše Niklové)

Závěrečnou, pátou část výstavy uvádí „automobilový park“ i s kdysi oblíbeným bagrem a náklaďákem. Pro hračkářský průmysl socialistické výroby období 50., 60., 70. a konce 80. let 20. století platilo pravidlo CO SE U NÁS VYROBILO, TO SE U NÁS PRODALO, jasně vypovídající, že žádné zahraniční hračky (vyjma těch z NDR) se v ČSSR koupit nedaly: „Tudíž všichni měli totéž. Na výstavě si zaručeně každý najde svoji hračku z dětství konstatuje s úsměvem Miroslava Pecháčková.

V posledním „pokojíčku" se seznámíme i s tvorbou designérky Libuše Niklové a skupiny výtvarníků, kteří se do historie hraček zapsali vynálezem „spících soch“, tedy figurkami, jejichž tělo často tvořila tzv. harmonika (na fotce panenka Libuška s ostatními designovými kousky).

Aby byla přehlídka hraček vyráběných v Čechách, na Moravě či Slovensku za posledních více než 100 let kompletní, doplní je v Roztokách hračky zaměřené na rozvoj drobné motoriky a plno vystřihovacích archů s bytovým designem, architekturou, odíváním a technikou. Pro děti je připraven nezbytný hrací koutek např. s kuličkovou dráhou ze 40. let.

Děti, nenechávejte své rodiče doma. Vezměte je s sebou.

100% v Roztokách najdou hračku svého mládí :-)

Co možná nevíte o panenkách:

První manufakturní výroba vznikla koncem 15. století v německém Norimberku.

Z čeho se vyráběly: V 17. a 18. století se kromě dřevěných panenek začaly prosazovat i panenky lité z vosku. V roce 1810 se hlavičky panenek začaly vyrábět lisováním z rozemleté papírové hmoty (papirmašé), 19. století přineslo do výroby panenek tzv. biskvitový porcelán, gumu a celuloid. Po II. sv. válce se objevila další umělá hmota - vinyl.

Jak se zdokonalovaly: V roce 1710 byla v Německu vyrobena panenka, která mrkala očima a vydávala zvuk podobný dětskému pláči, v roce 1737 Paříž představila první chodící panenku. Začátkem 20. století přišly do módy panenky nemluvňat, v druhé polovině 20. století panenky začaly mluvit (měly v sobě zabudovaný el. mechanismus a přehrávaly zvukovou smyčku).

Kdo jim také stavěl domy: Architekt Josef Gočár vedle domů a interiérů navrhoval i domeček pro panenky (s kruhovým půdorysem).

Ty, které znázorňují malé dítě, jsou mladší než figurky dospělých žen.

Marcela Uhlíková
Středočeské muzeum

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.