Veřejná sbírka na školu. Test pospolitosti, či pošetilost?

K zápisu do prvních tříd ZŠ se letos dostavilo 142 dětí. Zřejmě ne všechny skutečně 1. září zasednou do lavic naší školy (odklad docházky, odchod do Prahy), ale i tak nás zřejmě nemine otevření pěti prvních tříd (dvě v Žalově, tři v Roztokách). Vzhledem k tomu, že na konci letošního roku opustí školu jen dvě devítky, nárůst o tři třídy je enormní. Učit se bude i ve školní družině a dvě nové třídy postavené v loňském roce nás uchrání od kolapsu, ale jen pro jediný školní rok. A jak se zdá, jde o trvalý trend, protože faktor opět klesající natality není v Roztokách určující. Tím rozhodujícím fenoménem je migrace čili příliv nových obyvatel. A to přesto, že na nových rozvojových plochách platí již od konce roku 2006 stavební uzávěra. Nově příchozími jsou převážně mladé rodiny s dětmi ve věku předškolní a školní docházky.

Letos musíme konečně udělat rozhodný krok k zásadnímu řešení - musíme začít s výstavbou nového křídla školy. Finančních prostředků máme zatím polovinu potřebného množství. Pokud se nám nepodaří získat finanční dotaci státu či kraje, tak nás komerční úvěr nemine. Ten však také není levný, jak by se mohlo zdát z reklamních spotů. Dlužník platí nejen úroky, ale i úroky z úroků a další příslušenství. S vědomím této situace jsme též vyhlásili veřejnou sbírku na dostavbu školy. Ne, že bychom byli tak naivní a domnívali se, že tak získáme miliony. Jde spíše o symbolický test sousedské pospolitosti v naší obci. Výsledek je po téměř ročním úsilí poměrně chabý. K 13. únoru 2013 se podařilo sebrat 68 100 Kč.

Do hlav spoluobčanů nevidím, ale důvodů se najde jistě celá řada. V našem poměrně bohatém městečku nebude tím hlavním tíživá ekonomická situace. Někteří liberálové mají sbírku za nesmysl a pošetilost, neboť to nekoreluje s ekonomickými teoriemi všemohoucího volného trhu. Český člověk je také tradičně na korunu opatrný. Přesto třeba sbírka na novou roztockou školu v letech 1930-32 vynesla 41 000 předválečné měny. Zhruba stejnou částkou přispěl i zemský úřad. Chceme-li tyto částky dosadit do dnešních relací, velmi hrubým odhadem lze tuto sumu vynásobit dvaceti. Do této úrovně tedy máme v současnosti ještě daleko. Ale doufejme, že příspěvky do sbírky opět chytí druhý dech...

Leták na podporu stavby školy v Žalově z roku 1962

Problémy s nedostatečnou kapacitou roztocké školy se vinou jako červená nit již od 18. století. Stará škola v Roztokách - čp. 2, dnešní Městský úřad, byla postavena v roce 1855. Naši předkové však byli velmi šetřiví, takže už novostavba kapacitně nedostačovala. V roce 1897 byla vysvěcena přístavba školy, ale také řešila jen krizové minimum (šlo jen o 2 nové třídy). Současně počet obyvatel Roztok a přiškolené obce Žalova postupně narůstal. Po vzniku republiky, kdy nastal stavební boom v horních Roztokách, se stalo téma obecní školy naprosto zásadním. Od poloviny 20. let zastupitelstvo řešilo, jak její kapacitu navýšit. Původně se počítalo s další přístavbou staré školy, ale nakonec -po 5 letech dohadů bylo rozhodnuto o stavbě nové moderní školy tak říkajíc na "zelené louce" (na dnešním Školním náměstí). Škola byla na rozlehlém pozemku navržena velkoryse, jako hlavní budova s dvěma symetrickými křídly a samostatnou tělocvičnou. Velkorysý projekt je věc jedna, realizace pak věc druhá. V září 1932 byla otevřena jen hlavní budova obecné a posléze i měšťanské školy. Kapacita opět nestačila. V roce 1939 bylo přistoupeno k přístavbě pravého křídla. Bylo dokončeno v únoru 1940, ale již na podzim téhož roku obsadil budovu Wehrmacht, a tak se přechodnými vzdělávacími prostorami staly na 5 let taneční sály roztockých a žalovských hostinců. Po válce se opět škola začala využívat v souladu se svým určením, ale poválečná populační exploze vyvolala opět krizovou situaci. Ve třídách se v padesátých letech běžně učilo po 40 dětech a ještě k tomu na směny, tzn. polovina dětí dopoledne, druhá odpoledne. To je stav z dnešního hlediska nepředstavitelný, ale tehdy to byla běžná realita. Přesto se ani za těchto okolností nenašly peníze na dostavbu levého křídla školy, které by situaci pomohlo vyřešit. Mezitím došlo k prudkému poklesu natality v šedesátých letech, takže tlak na dostavbu zeslábl. Tehdy se podařilo alespoň postavit (zrekonstruovat) bývalý hostinec v Žalově na vedlejší budovu ZDŠ. Počátkem 60. let apelovala radnice, resp. Městský národní výbor na rodiče dětí, aby pomohli situaci řešit. Na letáku se píše:

Maminko, tatínku i vy všichni ostatní, ani nám, ani vám se nelíbí, že chodíme na vyučování na směny, že přicházíme domů často za tmy, unavené; ani to učení nám nejde tak, jak by mělo. (...) Všem nám se tato situace nelíbí a hledáme řešení. (...) Je nějaké?

V Roztokách-Žalově nám stavíte svépomocí, Vašima rukama novou školu. Nová škola bude mít pět nových tříd, bude pěkně vybavená. A my bychom se vní rády již od roku 1963 učily. Pomozte dokončit zdivo, zakrýt střechu panely, aby jste mohli přes zimu instalovat ústřední topení, elektřinu, vodu; pomozte přes zimu natřít a zasklít okna, dveře, aby bylo možno na jaře začít omítat. (...) Přijďte, a strýček s. Malý, nebo stavbyvedoucí s. Šindelář Vám dají práci, takovou, aby jste ji uměli. (... ) Atd. (zkráceno)

Svépomocí se v osmdesátých letech stavěla i nová školní jídelna a družina. Stavba sice probíhala občas chaoticky, ale nakonec se dílo (relativně) zdařilo. Dnes je nepředstavitelné, že by nová škola vznikla na základě dobrovolnické práce, což nepřímo ukazuje i stav veřejné sbírky. Dobrovolná práce pro obec je u nás stále devalvována vzpomínkami na brigády a socialistické závazky. Ve Spojených státech je však dobrovolnická práce věcí společenské prestiže.

Až s příchodem nového století a s plány investorů na rozsáhlou bytovou výstavbu v Roztokách ožily plány na novou školu. V roce 2004 byla zpracována demografická studie, která signalizovala očekávaný nárůst dětí v období školní a předškolní docházky. Současně však roztocká škola ještě zela prázdnotou, neboť shodou různých vlivů nastal v devadesátých letech i velký odliv roztockých dětí do pražských škol. Řešily se proto akutnější problémy. Např. rekonstrukce městské čistírny odpadních vod, která nakonec vyšla na 115 mil. Kč (úvěr jsme spláceli do roku 2010). Záhy však bylo jasné, že dostavbu školy již nelze odkládat. Byla vypsána veřejná soutěž na studii a vítězi bylo (bez další soutěže) zadáno zpracování projektu nové školy. Prvotní odhad investičních nákladů byl kolem 120 mil. Kč, ale s přibývajícím časem stále stoupal, až konečná suma atakovala 300 mil. Kč bez DPH. Tehdy se zastupitelstvo rozhodlo již hotový projekt zastavit a začít znova připravovat úspornou variantu za cca 100 mil. Kč. Dnes je projekt připraven k realizaci, budeme soutěžit dodavatele stavby a věříme, že na konci léta začneme s vlastní stavbou.

Stanislav Boloňský
místostarosta

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Kam dál

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.