Výstava Betlémy, tentokrát tištěné

Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy,

28. listopadu 2014-1. února 2015

V rámci volného cyklu výstav s betlémářskou tematikou, v němž roztocké muzeum postupně představuje různé typy betlémů (podle regionálního původu či techniky zpracování), se pro letošní zimní sezonu zaměřilo na papírové betlémy vydané tiskem. Prakticky každý zná Ladův či Alšův betlém, ale málokdo tuší, že historie betlémových archů pro vystřižení figurek a sestavení do trojrozměrné kompozice sahá minimálně o dvě století hlouběji.

Předtištěné archy pro zhotovení betlémů mají v rámci střední Evropy svůj původ v raném 18. století v Augsburgu, kde pracovali rytci i celé dílny, kteří vedle obvyklého grafického sortimentu (náboženské tisky, veduty, žánrové motivy apod.) zhotovovali i předlohy pro betlémy, obvykle technikou dřevořezu a mědirytu. Také dílny v jiných městech, které jinak běžně produkovaly devoční tisky (např. svaté obrázky), postupně zařazovaly do svého repertoáru černobílé nebo ručně kolorované archy s vánočními motivy. Teprve s rozvojem tiskařských technik a zavedením litografie se od 2. poloviny 19. století betlémy tiskly barevně. Středoevropský trh byl pak zaplavován jesličkovými archy německé provenience (např. firmy Robrahn v Magdeburgu, Kuhn v Neuruppinu, Schreiber v Esslingenu, Scholz v Mainzu a další), u nichž však kvantita mnohdy nahrazovala problematickou výtvarnou úroveň. Pro svoji cenovou dostupnost se však v průběhu 19. století vystřihovací betlémy staly velmi oblíbenými.

K nejstarším dosud známým betlémovým archům v Čechách patří pravděpodobně jesličky pražské rytecké rodiny Balzerů ze sklonku 18. století. Na našem území působili v 1. polovině 19. století i jiní rytci či vydavatelé tisků, např. P. Bohmann, F. K. Wolf, W. Hoffmann, J. Kopetzky, F. Rzehula, W. Morak a další, jejichž archy se však dochovaly jen vzácně.

Prvním pokusem o český tištěný betlém byly Nové české jesličky vydané V J. Chmelíčkem v Plzni na přelomu 19. a 20. století, podobně jako betlém vydavatele J. Lorenze z Třebíče. Zásadním předělem bylo vydání betlému M. Alše z roku 1902, který započal éru kvalitních autorských předloh, v nichž pokračovali J. Kaplický, J. Wenig, J. Lada, M. Fischerová Kvěchová a další umělci. Paralelně s nimi však vzkvétala i produkce líbivých barvotiskových reliéfně tlačených betlémů české a německé provenience. Ve 30. letech pak nastal rozmach reklamních betlémů, jež jsou zcela typické pro české prostředí a jejichž autoři zpravidla nejsou známi; mezi dary přinášenými Ježíškovi tak figurují výrobky propagující určitou firmu. V poválečném období došlo z obecně známých politických důvodů k útlumu ve vydávání betlémů, s výjimkou krátkého období let 1968-1969. Po roce 1989 se začaly betlémy opět vydávat jak ve formě reprintů starších děl, tak nových archů současných autorů, avšak toto období bude námětem pro některou z příštích výstav.

Tištěné betlémy představují v rámci betlémářství velmi specifický druh. Obecně jsou trochu podceňovány, protože nevyvolávají představu uměleckého předmětu jako např. betlémy vyřezávané ze dřeva či ručně malované na deskách či kartonu. Také v odborných kruzích jim nebyla dosud věnována přílišná pozornost. Betlémy byly sice nesčetněkrát zpracovány z různých úhlů pohledu - podle materiálu, technického provedení, uměleckého ztvárnění, podle sociokulturních kritérií či provenience, ale téma betlémů vydaných tiskem nebylo dosud uceleně publikováno. Ve fondech řady institucí jsou tištěné betlémy zastoupené, většinou se však nejedná o systematicky budované kolekce, ale o víceméně náhodně získané soubory. Naštěstí existují nadšení soukromí sběratelé, kteří se na betlémy vydané tiskem specializují a jejichž sbírky napomohly ke vzniku této výstavy.

Ivana Kubečková

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.