Výstavba v Nádražní ulici má nejen zápory

Na veřejném projednávání projektu výstavby komplexu v Nádražní ulici, jež proběhlo 15. 3. v budově základní školy, zazněly připomínky občanů, které vyjadřovaly vesměs obavy z plánované výstavby a odmítavé stanovisko k chystanému projektu i navrhované smlouvě mezi investorem a městem. Nicméně prezentace byla velmi užitečná a těm, kteří byli ochotni naslouchat, přinesla nejen informace o tom, jak je projekt zpracován, ale i o pohledu investora.

Nespočítal jsem přítomné na jednání, ale odhaduji, že se na prezentaci dostavilo ke stovce lidí. Diskuse se zúčastnilo (podle mých poznámek, které nemusí být úplně přesné) 18 občanů, z toho 16 kriticky. Bližší pohled ukázal, že 6 z těchto občanů tvořily rodinné dvojice a 3 diskutující zastupovali Stranu zelených, která od počátku považuje projekt za nepřijatelný, zejména pokud se týká jeho rozsahu. V tomto výčtu nejsou zahrnuty osoby, které prezentovaly projekt, investor, ani pan starosta, který prezentaci moderoval. Ti z našich spoluobčanů, kteří situaci v oblasti investic sledují, jistě zaznamenali, že doba se poněkud změnila a investoři - vlastníci pozemků prosazují svá vlastnická práva všemi prostředky, které jim náš právní řád umožňuje. Neplatí, že by město mělo nad těmito pozemky právo veta k výstavbě, pokud investor splní všechny zákony a předpisy. Je ovšem účastníkem stavebního řízení. V tomto smyslu je město aktivní a dosáhlo při jednáních s investorem (společnost Nádražní 23) od roku 2011, kdy byl projekt předložen k projednání, řadu úprav tohoto záměru. Zejména od podzimu 2012, kdy zastupitelstvo města rozhodlo o pořízení regulačního plánu pro lokalitu Nádražní. Právě konstruktivní výsledky jednání v roce 2013 byly příčinou, že zpracování regulačního plánu nebylo zadáno, přestože pro pořízení regulačního plánu bylo platné usnesení zastupitelstva města a byl jmenován pověřený zastupitel. Výčet hlavních změn publikoval již v Odrazu pan starosta v minulosti.

Dosažené změny projektu po jednáních města s investorem:

■ výška budov - snížení o dvě podlaží fronty budov do ulice a všech ostatních o 1 podlaží, nejvyšší úroveň budov je limitována výškou bývalé zástavby

■ snížení počtu bytů i zastavěné plochy

■ navýšení parkovacích stání o 20, projednává se další navýšení

■ rozšíření vozovky na úkor investora, vytvoření odbočovacího pruhu a zálivů pro autobusy

■ vznik mateřské školky pro 25 dětí

■ postavení prostor pro divadélko Kvítko

Opuštěné trosky nebo nový bytový komplex

Hlavní námitkou proti výstavbě v Nádražní je podle mínění řady občanů příliš velký rozsah výstavby, jež zejména zhorší dopravní situaci a zatíží město, kterému nic nepřinese. V této souvislosti je potřeba brát v úvahu vyjádření investora, že další zmenšení výstavby pro něj není možné a že je ochoten zvážit velikost, to je počet bytů, které v novém areálu vzniknou. Pokud by však byly dodrženy dohody mezi městem a investorem, nemohu souhlasit s tím, že realizace projektu městu nic nepřinese. Lokalita je opuštěná průmyslová stavba, dnes prakticky demolovaná. Jde tedy o typický brownfield, na jejichž revitalizaci mnohá města poskytují dotace. Využití prostoru navíc nezabírá novou ornou půdu, jako je tomu u většiny jiných rozvojových projektů v našem kraji i celé republice. Podle informace, kterou jsem si vyžádal, se budou náklady na sanaci blížit 10 milionům korun. Zvýšené náklady chtějí nějakým způsobem podnikatelé pokrýt. Dále pro stručnost uvádím pouze výčet toho, co považuji za přínos pro město:

Areál po desetiletí zpustlý hyzdí vstupní ulici do města a chůze kolem této mrtvé zóny je nejen nepříjemná, ale není ani zcela bezpečná.

Dopravní situace v Nádražní ulici není dnes uspokojivá, zejména v době ranních a odpoledních špiček, kdy jezdí více autobusů. Posunutí a vytvoření nástupních ostrůvků pro autobusy, které se zavazuje ve smlouvě investor vybudovat, by situaci výrazně zlepšilo, nejen co se týká průjezdnosti, ale hlavně bezpečnosti provozu.

■ V areálu je městu nabízen divadelní sál pro divadélko Kvítko za poměrně výhodnou cenu.

■ Ve stejném objektu má být i školka pro 25 dětí. Překvapivě právě proti školce se postavil zástupce Strany zelených. Doporučoval rozšířit některou ze školek v horních Roztokách, poukazoval na méně rentabilní provoz takto malého zařízení (což je oprávněná námitka). Naproti tomu město doposud vznik školičky prosazovalo, a to z následujících důvodů: omezí se vyjíždění maminek z areálu s dětmi do a ze školky (zejména do horních Roztok). Malá zařízení jsou pro děti intimnější a blízkost domova je pro ně přínosem.

■ Zlepší se průchod pro pěší do horní části Roztok pěšinou, které se říká Myší díra (rekonstrukce), a navrhovanou další cestou pro pěší nad serpentinou.

■ V areálu budou kancelářské a obchodní prostory, které spolu s větším počtem zákazníků dávají naději, že alespoň něco si obyvatelé dolních Roztok budou moci koupit bez cesty do nákupních zón.

■ Zanedbatelný není ani daňový přínos. Podle oficiálních odhadů publikovaných na ČT 1 je příjem na 1 občana přibližně 10 000 korun v závislosti na dalších faktorech, zejména rozloze města, počtu žáků ZŠ apod. Dovedu si představit ostrý nesouhlas některých odpůrců projektu, kteří budou namítat, že tento pakatel nevyváží ústrky, které budou muset strpět, ale v této souvislosti si musíme uvědomit, že Roztoky se rozvinuly a svůj charakter získaly na konci 19. století vlivem developerů. Příchod nových obyvatel dnes ovlivňuje okolí nejen Prahy, ale všech velkých měst. Myslím, že v současnosti převážnou část obyvatel našeho města tvoří lidé, kteří sem přišli za prací nebo z různých důvodů z jiných míst republiky. Zdá se mi proto trochu neetické říci novým příchozím: "Už nám sem nelezte, my jsme tu byli dřív."

■ Pokud se týká dopravního zatížení, to bude nepochybně stoupat, ale právě u tohoto projektu je reálné, že část obyvatel bude využívat MHD, zejména vlak, protože umístění bytových domů v blízkosti nádraží je přímo exkluzivní.

Na závěr si dovolím ještě poznámku. Ke konci prezentace zazněl také příspěvek, že lidi se bojí vyjádřit svůj názor k projektům výstavby ve městě, že vzniká atmosféra strachu. Musím s tím souhlasit. Vyjádřit veřejně podporu projektu Nádražní nebo i jinému stojí hodně odvahy. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, jaká jména jsem dostal, jak se na mě někteří lidé tváří, co mi přisuzují jen za to, že jsem projevil svůj názor. Přitom si nejsem jistý, jestli moji odpůrci zastávají postoj většiny občanů Roztok. Nemělo by to být, a sám musím přiznat, že na některá prohlášení reaguji "bouřlivě až alergicky", ale demokracii se zkrátka musíme učit. 

Martin Štifter
radní

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.