Zadarmo se (zatím) nejezdí

SMS jízdenka ve vlaku platí. Pro někoho možná překvapivá informace, ale je tomu tak. Při nákupu v e-shopu ČD si klient může sám sobě zaslat vnitrostátní jízdenku ČD na svůj mobil a ve vlaku se pak prokázat jen touto SMS a dokladem totožnosti. Na jednoduchou otázku tedy není vždy možné dát jednoduchou odpověď. Může pak dojít k nedorozumění.

SMS jízdenka zakoupená u DP Praha ve vlacích, a to ani ČD, ani KŽCD skutečně neplatí. Proč? Protože vlakový doprovod není schopen zkontrolovat její platnost. Toho jsou schopni jen revizoři DP Praha. Ze stejných důvodů neplatí ani v příměstských autobusech, tedy našich. Zde za to, že cestující mají jízdenku, odpovídá řidič. Při cestě z Prahy po celou cestu, do Prahy jen ve Středočeském kraji. I zde vás tu a tam může kontrolovat revizor. Kontroluje ale zejména to, zda řidiči dodržují své pracovní povinnosti.

Tím jsem se dostal k nástupu všemi dveřmi. Starosta vyhověl přání předsedy největší opoziční strany a přednesl tento požadavek na poradě k dopravě s okolními obcemi, organizací ROPID a krajem. Dostal celkem očekávanou a logickou odpověď. Možné to je. Vyčíslíme vám předpokládaný propad tržeb a navýšíme o tuto částku městu platby za dopravní obslužnost. Samozřejmě nikoli ROPIDu, ale PIDu. Obce a kraj totiž nepřispívají ROPIDu, jak se někteří domnívají, ale hradí rozdíl mezi náklady a tržbami PID. ROPID není nic jiného než Regionální Organizátor PID.

Řešením by bylo, kdyby se Roztoky staly součástí Prahy s tím, že revizoři DP Praha by pak kontrolovali cestující směrem do Prahy nikoli od zastávky Sedlecký přívoz, ale již od zastávky Roztoky-Žalov.

Anebo pokud by doprava v PID byla zdarma. Doprava zdarma není zas taková „hámotina“, jak to na první pohled vypadá. Funguje to v několika městech u nás i v zahraničí. Přinese to zlepšení průjezdnosti ulic, zatíží to ale městský rozpočet. Ne ale o plnou částku současných nákladů, protože se ušetří za platy revizorů a několika účetních a také za tisk a distribuci jízdenek, výrobu plastových nosičů a následnou péči o ně. Míň peněz by tedy také doputovalo do nějakého toho daňového ráje. Je ale pravda, že zatím nikde nebyla doprava zdarma zavedena na tak rozlehlém a lidnatém území, jako je to, které dopravně obsluhuje PID. A Středočeský kraj navíc nemá důvod dotovat Praze řešení její dopravní situace.

Praha se nyní rozhodla pomoci průjezdnosti individuální dopravy na svém území politikou cukru a biče. Tedy zlevněním dlouhodobých předplatních jízdenek a dalším rozšířením rezidenčního parkování. Ten cukr je tedy určen především vlastním, ale dosáhnou na něj i cizí. Ten bič je zejména na cizí, ale občas zasáhne i vlastní. Chci věřit tomu, že zúžení ulice Jugoslávských partyzánů není ze stejného soudku.

A ještě k chování průvodčího tak, jak jej popsal v minulém čísle kolega Matas. Nepodstatné je, že to nebyl průvodčí, ale vlakvedoucí. Z vlastní zkušenosti ale vím, že naprostá většina cestujících bez platné jízdenky se do této situace dostala nějakým omylem. Část z nich stejným „omylem“ i opakovaně. Průvodčí či vlakvedoucí pak musí ve vteřině oddělit zrno od plev. Tedy ve vteřině se rozhodnout, zda dotyčnému uvěří a k jízdnému mu naúčtuje jen přirážku za prodej jízdenky ve vlaku, či neuvěří a k jízdnému mu naúčtuje přirážku za porušení smluvních a přepravních podmínek. Událo-li se tedy vše tak, jak popsal kolega Matas, dotyčný vlakvedoucí zjevně situaci nezvládl. Nechal páně Matasova přítele cestovat bez platné jízdenky.

Vít Calta

Tento článek byl převzat z časopisu Odraz.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Pomocí kontrolního kódu ověřujeme, že jste člověk a bráníme se tak robotům ve vkládání spamu.